Řecko proti uprchlíkům přitvrdilo, ti se obrátili k Itálii.
ŘÍM Obyvatelé středomořského ostrova Lampedusa se cítí unavení, rozhořčení a dokonale opuštění vládou ve vzdálené italské metropoli.
K břehům Lampedusy, vzdálené něco přes 100 kilometrů od tuniského pobřeží, míří v těchto dnech lodě přeplněné imigranty. Přistává tam jedna za druhou.
Jen za poslední víkend to bylo okolo tří desítek malých plavidel, na kterých se tísnilo dohromady okolo pěti set lidí, větší rybářská bárka jich vzápětí přivezla 450. Hrozilo jí ztroskotání, proto ji pobřežní stráž doprovodila do přístavu.
Uprchlické centrum už dávno pro nově příchozí nestačí. Namísto plánovaných 200 lidí se jich tam uchýlil šestinásobek. Další končí, kde se dá, třeba na místní faře.
Tísnivou situaci nesleduje pozorně jen Itálie, ale i další evropské země, kam obvykle běženci pokračují. Šance udržet je v táborech je nulová, a to navzdory současným přísným koronavirovým pravidlům.
Na ostrově Lampedusa, který má jen něco přes šest tisíc stálých obyvatel, roste napětí. V neděli zachvěla ostrovem mohutná demonstrace, od včerejška vyhlásili místní generální stávku. Chtějí středolevému kabinetu v Římě vzkázat, jak moc je situace zoufalá. Trpí místní i připlouvající uprchlíci.
Starosta Toto Martello mluví o „zcela bezprecedentní situaci“. Podmínky v imigračních centrech označil za nelidské. A pustil se do kabinetu Giuseppe Conteho. „Pokud sem připluje tak velká rybářská loď se stovkami lidí na palubě, aniž by ji kdokoli předtím zaznamenal, není ve Středomoří žádná kontrola,“rozhořčil se.
Zajímalo ho, kde jsou vojenská plavidla, která mají hlídat italské vody. Potíž je v tom, že imigranti neproudí z válkou rozvrácené Libye, která má s Itálií dohodu o potírání pašeráků lidí. Vyplouvají ze zchudlého, ale jinak bezpečného Tuniska, které se k jejich zadržování příliš nemá.
Itálie místo Řecka
Itálie se stala lákavým cílem migračních tras. A to přinejmenším od loňska, kdy se nekompromisní ministr vnitra Matteo Salvini pokusil neúspěšně vyvolat předčasné volby. Během pár měsíců ve funkci imigraci výrazně srazil, když odmítl otevřít humanitárním lodím italské přístavy. Když skončil, vše se změnilo.
Na jeho místo usedla umírněná levicová politička Luciana Lamborgeseová a neziskovky, které převážejí imigranty od severoafrických břehů, se postupně vracejí ke své práci. Pouze je letos pozdržela koronavirová krize. Itálie se opět jeví pro cesty přes Středomoří jako nejvýhodnější. Převzala pomyslnou štafetu od Řecka. Tam naopak loni nastoupila pravicová vláda, která se snaží lodě s běženci v Egejském moři vracet.
Obě země si prostě prohodily úlohy. Dokládají to i letošní čísla. Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky letos připlulo do Řecka 8 700 imigrantů, loni jich bylo za celý rok 60 000. A Itálie? Tam už napočítali letos 18 000 imigrantů, loni jich přibylo jen 1 900 za celý rok.
Zčásti se ulevilo přeplněným řeckým ostrovům blízko tureckých břehů, jako je třeba Samos a Lesbos. Tamní přeplněné tábory plnily zpravodajství zkraje roku, než přišla koronavirová pandemie. Řecká pobřežní stráž, která se snaží čluny s běženci nekompromisně vracet, si vysloužila kritiku humanitárních organizací, migrační vlna však zčásti opadla.
Na rozdíl od Itálie, kde místní politici marně hledají recept na sílící krizi. Lidem v ohrožení musíme pomáhat, ale nyní už jsme v ohrožení i my,“prohlásil Neilo Musumeci, guvernér regionu Sicílie, pod který spadá i Lampedusa. Předminulý týden se pokusil situaci vyřešit po svém. Chtěl zavřít imigrační centra, s odkazem na sílící pandemii. Jeho opatření však napadla středolevá vláda v Římě. Na její případnou pomoc zatím Musumeci marně čeká.