Dvacet let krajů: omyl, či nikoliv?

K řadě neduhů krajů (Dvacetiletý krajský nesmysl, MF DNES 27. 8.) patří i volby do Sněmovny, kde různá velikost krajů znepřehledňuje a komplikuje počet mandátů pro partaje. A fotbal se v nižších patrech hraje podle starých okresů. Vlastně nelze najít žádné plus kromě výnosných míst pro straníky a přínos pro partaje. Asi nejlepší by bylo zemské uspořádání, ale politici se báli možnosti dalšího štěpení republiky. Proto jsou tak nelogicky vedeny hranice krajů. — J. Řezníček, Praha

Jsem pamětník (ročník 1943), a tak jsem prožil již celou řadu státoprávních uspořádání, od Protektorátu Čechy a Morava až po dnešní paskvil. Vzpomínám na snahu soudce Vojtěcha Cepla z Brna, aby před rozdělením Československa komise vymezující moravsko-slovenskou hranici po skončení prací vymezila, resp. obnovila historickou hranici. Bohužel se nic nestalo, stejně jako s návrhem na obnovení zemského zřízení na zemi Českou, Moravsko-Slezskou s obnovením hranice Slezska a na Prahu, která by měla statut samostatné země. A tak máme, co si většina občanů nepřeje – což dokládá minimum účasti na krajských volbách.

— Ing. Pavel Hýbl, Šumperk 1/ Připomínám památná slova pana Rumla: vznik VÚSC nebude stát ani korunu! Zda šlo o blbost, nebo vypočítavost, nevím… 2/ Petr Pithart ještě něco „zvoral“– a to je vznik Senátu. Prezidenta Havla přesvědčoval, že to bude „rada moudrých“, nikoli obdoba politikaření dolní komory parlamentu… 3/ Na obhajobu Václava Klause je třeba říci, že byl proti VÚSC, Senátu i ombudsmanovi – opačně hlasovat ho donutili „nepřátelští“koaliční partneři KDU-ČSL a ODA. — Ing. Tomáš Hrabák