Žižkovem povede nová trať
Lokalitu u nákladového nádraží zpřístupní nová tramvajová trať k navrhované Jarovské třídě
ŽIŽKOV Pražský brownfield Nákladové nádraží Žižkov by se do budoucna měl proměnit v novou lokalitu, která má pojmout více než desítku tisíc obyvatel. To s sebou však nese řadu potřeb, které budoucí čtvrť bude mít. A to včetně dopravní dostupnosti. Pražští radní proto včera na svém jednání odhlasovali, že Praha začne s přípravou nové tramvajové trati. Ta nepovede funkcionalistickou budovou nádraží, jak se v minulosti zvažovalo, ale severně od budovy podél Malešické ulice na Jarov a případně dále.
„Lokalita se řeší komplexně z pohledu majetkového, územního rozvoje a dopravy. Je to oblast, která má potenciál přivést zhruba patnáct tisíc nových obyvatel, a s tím je nutno připravit transformaci celého území a obslužnost lokality právě hromadnou dopravou,“vysvětluje radní pro oblast správy majetku a majetkových podílů Jan Chabr (TOP 09).
Podle Chabra se nová trať napojí na stávající tramvajovou dráhu v místě křižovatky ulic Jana Želivského a Olšanská, dále povede podél Malešické vedle nádraží k podjezdu s ulicí K Červenému dvoru, odkud bude pokračovat koridorem stávající železniční trati. Zakončena bude smyčkou v místě rozpojení Malešické a navrhované Jarovské třídy.
Zadání urbanistické studie, která prověří možnost postavit mezi Nákladovým nádražím Žižkov a Jarovem novou silnici, tedy zmíněnou Jarovskou ulici, schválili radní už minulý týden. Nová komunikace by pomohla odlehčit automobilovou dopravu v ulici Jana Želivského a umožnila případné další prodloužení trati dále až do Malešic.
„Je to definitivní rozhodnutí, které je v souladu s městskou částí Praha 3,“doplňuje Chabr s tím, že starší variantu, že by trať vedla přímo skrz budovu nádraží, magistrát odmítl z několika důvodů, především kvůli složitosti majetkoprávních vypořádání.
V současnosti je hlavní propojení této lokality veřejnou dopravou zajištěno tramvajemi v ulici Jana Želivského a několika autobusovými linkami. To je však z důvodu rozvoje oblasti, kdy se počítá s výstavbou čtyř a půl tisíce bytů, dlouhodobě podle města nedostačující.
„Výstavbu nových tramvajových tratí se od začátku svého působení snažím co nejvíce urychlit. Kromě spolehlivé ekologické přepravy obyvatel jsou také městotvorný prvek, který do nové městské čtvrti přitáhne více lidí, pomůže nastartovat vznikající služby a novým obyvatelům zajistí pohodlné spojení po městě. A na Nákladovém nádraží Žižkov k tomu můžeme využít i stávajících kolejí bývalé železniční trati,“dodává primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Potenciál brownfieldu
Celá trať by měla vzniknout ještě před samotnou bytovou výstavbou, kterou v areálu nádraží plánují firmy Central Group, Penta Investment, Sekyra Group nebo Finep. Veškeré stavební záměry v této lokalitě koordinuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
„Revitalizace brownfieldů je pro
Prahu klíčová, a právě nákladové nádraží skýtá velký potenciál nejenom v kapacitách bytů, ale i celkovém rozvoji území. Jeho dopravní propojení je tak důležité nejenom pro budoucí obyvatele, ale i pro celou oblast Žižkova. Nová čtvrť bude totiž zajímavá i svou kulturní náplní,“upozorňuje ředitel IPR Ondřej Boháč.
Připomíná tím podepsání memoranda o Nákladovém nádraží Žižkov z konce letošního února.
To společně podepsali zástupci magistrátu, Prahy 3, ministerstva kultury, Národního filmového archivu (NFA), Českých drah, Sekyra Group a firmy Žižkov Station Development. Ti by měli do dvou let zpracovat projekty na úpravu celého prostoru týkající se nejen výstavby bytů, ale i občanské vybavenosti a sídel různých institucí. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) půjde o investici ve výši zhruba dvou miliard korun.
Svým podpisem mimo jiné také účastníci souhlasili s tím, že se budou podílet na opravě budovy Nákladového nádraží Žižkov, která je kulturní památkou. Ta by se měla přeměnit na moderní centrum. Do hlavní budovy původního nádraží by se měl přestěhovat Národní filmový archiv, který do nového sídla přesune svá odborná pracoviště, knihovnu a Kino Ponrepo. V severním křídle objektu vznikne také základní škola.
Společnost Sekyra Group, která je jedním z hlavních investorů, chce vedle komerčních prostor v jižním křídle hlavní budovy také přistavět dvoupodlažní střešní nástavbu s nájemními byty, z nichž některé by po dohodě s magistrátem mohly připadnout Praze jakožto spoluvlastníkovi. Původně město v minulém volebním období schválilo, že rozsáhlou funkcionalistickou budovu odkoupí samo, nové vedení s ohledem na nutné náklady na rekonstrukci přišlo právě s plánem spoluvlastnictví. Náklady na opravu se odhadují mezi 1,5 a 2,5 miliardy korun.