Tunel pod Střešovicemi povede více na jih
Vlaky na Letiště Václava Havla a dále do Kladna by měly pod Střešovicemi projíždět tunely takzvané jižní varianty. Z několika navrhovaných řešení tuto trasu modernizované železnice vybrali experti z Ruhrské univerzity v Bochumi s tím, že přinese nejméně k
PRAHA Mezi možnými trasami vlakového spojení na letiště je nejhorší možností vést trať hloubeným mělkým tunelem v trase stávající železniční trati. Myslí si to němečtí experti, které si pozvala Správy železnic.
Takové řešení by obyvatele z okolí obtěžovalo hlukem a vibracemi. Podobně severní tunelová varianta začínající pod ulicí Pod Hradbami obsahuje rovněž dlouhý úsek stavěný formou hloubeného tunelu a i její následující úsek vede mělce pod rezidenční zástavbou.
Odborníci z univerzity v Bochumi proto preferují jižní trasu, která pod povrchem kopíruje Střešovickou ulici až k Ústřední vojenské nemocnici, odkud se odklání směrem k Veleslavínu.
„Riziko řešení tunelu je obecně nízké, je řiditelné. Nacházejí se tu pouze rizika, se kterými jsme se v minulosti už setkali, a tedy tento tunel lze postavit,“uvedl Markus Thewes z bochumské univerzity. Kromě jižní varianty němečtí experti nevyloučili ani středovou variantu, ale ta v části území prochází nestabilním podložím a byla by tak náročnější a o něco rizikovější na výstavbu než varianta jih, která v geologickém průzkumu nasbírala nejvíce bodů.
Severní tunelovou variantu včetně modernizace trati ve stávající stopě tak správci železnic definitivně opouštějí. „Správa železnic bude nyní pracovat se dvěma variantami, jižní a střední. Výsledná varianta bude po projednání s Městskou částí Prahy 6 známá na přelomu září a října,“řekla MF DNES mluvčí státního investora Radka Pistoriusová.
Právě oblast Prahy 6 je důvod, proč se příprava modernizace železničního spojení Prahy s Kladnem včetně odbočky na Letiště Václava Havla dlouhodobě protahuje. Původní plán na připojení druhé koleje a elektrifikaci stávající železniční trati se setkal s výrazným odporem a ke shodě s radnicí nevedl ani kompromisní návrh stavbu umístit pod zem do hloubeného koryta, které by se přepažilo a následně zahrnulo zeminou. Poté Správa železnic začala připravovat mnohem nákladnější vedení trati pomocí hlubokých vrtaných tunelů. První varianta trasy tohoto tunelu však narazila na to, že se nacházela pod Fyzikálním ústavem Akademie věd, podle kterého by projíždějící vlaky mohly rušit přesná měření prováděná v budově ústavu.
Kvůli komplikacím s vedením trati se proto státní Správa železnic obrátila na zahraniční odborníky, aby nestranně posoudili, kudy bude nejvhodnější vlaky na letiště a do Kladna přes Prahu směrovat.
Spolu s novými a novými variantami střešovických tunelů rostl rozpočet celého projektu a vzdalovalo se datum, kdy by nynější nevyhovující trať nahradilo rychlejší elektrifikované spojení.
O další rok později
Nyní podle náměstka ředitele Správy železnic Mojmíra Nejezchleba vyjde plánované spojení na 40 miliard a dá se předpokládat, že dokončeno bude nejdříve v roce 2029. Z celého projektu nového spojení vedoucího z pražského Masarykova nádraží do Kladna-Ostrovce je hotová pouze rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Dvojice úseků mezi pražskými Bubny a Výstavištěm a mezi Kladnem a Ostrovcem už má územní rozhodnutí. „V příštím roce bychom chtěli zahájit tendr na realizaci a od roku 2022 na nich začít stavět,“uvedl k úsekům Nejezchleb.
Další postupné stavby by měly následovat až k uvedenému datu 2029. To ale představuje další roční zpoždění proti už několikrát poupravenému harmonogramu.
Jih doporučují i čeští geologové
Nejjižnější variantu jako nejvhodnější nevybrala pouze německá univerzita, ale kloní se k ní i geologové z České geologické služby.
Ta pro správu železnic připravuje 3D model, který má odpovědět na otázku, kde jsou nejstabilnější podmínky pro vrtání tunelu. Přestože práce na modelu mají být hotové během příštího měsíce, už nyní se podle geologů jeví jižní varianta jako nejvýhodnější.
„V severní polovině zkoumaného území bylo průzkumy zjištěno výrazné tektonické porušení skalního podloží z ordoviku. V jižní polovině území zjištěno nebylo. Z toho předpokládáme, že složitost inženýrsko-geologických poměrů se zvyšuje směrem od jihu k severu,“uvedl Milan Aue z České geologické služby.