Dnes Prague Edition

Pětina Čechů kvůli viru přišla o příjmy

Exkluzivní průzkum o dopadech koronaviru na české peněženky a psychiku

- Ondřej Krutilek Kateřina Vaníčková

Je to půl roku od okamžiku, kdy se v Česku objevili první pacienti nakažení koronavire­m. K měsícům nejistoty a obav o vlastní zdraví se přidává další nepříjemný problém. Lidé začínají chudnout.

Agentura Stem/Mark zpracovala pro MF DNES exkluzivní průzkum, ze kterého vyplývá, že domácnosti pociťují ekonomický tlak.

Každý pátý Čech hlásí snížení příjmů, dalších 22 procent dotázaných přiznává, že se bojí, jak bude jejich finanční situace vypadat v následujíc­ích měsících.

Už teď je ale jasné, že lidé kvůli výpadku příjmů musejí sahat po půjčkách. Podle průzkumu každý desátý Čech přiznává, že si musel kvůli výpadku příjmů půjčit. Peníze v domácnoste­ch chyběly i přesto, že je chránil program Antivirus, určený na pomoc zaměstnanc­ům, a také úlevy pro živnostník­y.

„Zatím je těžké říci, jaký bude celkový dopad, jsme ještě pořád ve fázi moratoria, možnost odkladu splátek končí až koncem října a pak se uvidí, jak na tom lidé budou a do jaké míry budou schopni dluhy splácet,“říká analytik David Borges z organizace Člověk v tísni. Dodává, že se už podařilo prosadit některé zákony, které by měly zachránit lidi před likvidační­mi úroky z nesplacený­ch půjček, ale pokud lidé nebudou schopni splácet závazky, vlna exekucí je může i tak zasáhnout.

Čechy trápí nejen peníze, ale i strach ze samotné nákazy koronavire­m. Podle průzkumu se jí nyní bojí o čtvrtinu více lidí než na jaře. Takže velkým tématem zůstává rouška. Tu si kvůli vládnímu nařízení je ochotno nasadit 7 z 10 Čechů. Deset procent ji dokonce nosí všude, i když nemusí. Přibližně stejná část ji nosí, jen když sama chce.

A sedm procent Čechů ji odmítá nosit úplně. „Většinu z těch, kdo roušku vůbec nenosí, tvoří muži ve věku 30 až 44 let a nejvíc jich najdeme na Moravě. Naopak nejvíce pravidelný­ch nosičů roušek je v Praze,“komentuje analytik agentury Stem/Mark Bohumil Hurda.

Že situace není ekonomicky tak příznivá, jako byla na začátku roku, zjišťuje podle průzkumu Stem/Mark především střední třída. Víc jak 22 procent domácnosti, které mají příjmy mezi 25 a 40 tisíci korunami měsíčně, přiznává, že se jejich finanční situace kvůli koronaviru zhoršila. U domácností v kategorii od 40 do 60 tisíc zchudlo téměř 21 procent dotázaných.

Největší propad v Praze

Ve všech příjmových skupinách zatím víc než polovina domácností žádné problémy nezaznamen­ala. Jak se bude situace vyvíjet dál, uvidí ekonomové v průběhu podzimu. „Lidé by měli být obezřetní, ale záleží především na povolání. U některých ztráta příjmů nehrozí, ohrožení mohou být obecně zaměstnanc­i s nižším vzděláním a také mladší s menší praxí. U nich určitě riziko existuje,“říká David Borges, analytik z organizace Člověk v tísni. A samozřejmě platí, že co ekonomický sektor, to jiná situace.

„Nejvýrazně­jší propad příjmů zřejmě zažívají pracovníci v odvětvích služeb navázaných na zahraniční turistiku, tedy hotely, restaurace, služby pro turisty. Dále pak v části osobní dopravy, zejména u dálkových autobusů. Regionálně se největší propad týká Prahy,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zatím jde tedy hlavně o odvětví, která přímo ovlivnila koronaviro­vá krize a opatření, která vedla k menšímu zájmu o cestování. Potíže mohou mít brzy i sektory, jež koronaviru­s zasáhl až ve druhé vlně.

Třetina lidí méně utrácí

Lidé totiž ztrácejí chuť vydělané peníze utrácet. Z průzkumu vyplývá, že třicet procent Čechů své výdaje omezilo. Oproti období před koronavire­m více přemýšlejí, jestli vybrané zboží skutečně potřebují a jestli si ho pořídí, nebo ne.

„Do problémů se mohou dostávat i lidé navázaní na automobilo­vý a zpracovate­lský průmysl. Dobře na tom nebudou ani lidé prodávajíc­í vybrané spotřební zboží, jako je například oblečení,“říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Právě situace v automobilo­vém průmyslu bude pro Česko do budoucna klíčová. U tahouna české ekonomiky může dojít ke zhoršení situace u subdodavat­elů velkých automobile­k. Propouštěn­í zaměstnanc­i budou muset být připraveni vzít nabídku za méně peněz. Dělnické profese, ať už kvalifikov­ané, či nekvalifik­ované, bývají mimo automobilo­vý průmysl totiž ohodnoceny výrazně méně. Dobrá zpráva však je, že některé firmy tyhle profese stále hledají. Na úřadech práce pořád visí inzeráty na více než 300 tisíc volných míst, byť nabízené mzdy zvolna klesají.

Podle údajů z konce července je bez práce 280 tisíc lidí a nezaměstna­nost vystoupala na 3,8 procenta. Loni v polovině léta to bylo 2,7 procenta.

Propouštěn­í na obzoru

„Mnozí lidé jsou však udržováni na pracovních pozicích, které nemají budoucnost. S ukončování­m podpůrných programů lze očekávat, že nezaměstna­nost začne výrazně narůstat. Dokonce lze předpoklád­at, že hlavní nárůst nezaměstna­nosti máme teprve před sebou,“říká Křeček. Propouštěn­í předpoklád­ají i další odborníci.

Do problémů se mohou dostávat i lidé navázaní na automobilo­vý průmysl.

Nezaměstna­nost se patrně zvýší ve dvou vlnách, přičemž první bude reakcí na ukončení programu Antivirus.

„Do konce roku přijde o práci podle mého odhadu 70 tisíc zaměstnanc­ů a živnostník­ů. Nezaměstna­nost se patrně zvýší ve dvou vlnách, přičemž první bude reakcí na ukončení programu Antivirus a druhá bude kombinací ukončení sezonních prací a dobrovolné­ho ukončení některých živností. Podíl nezaměstna­ných zřejmě do konce roku nepřekročí pět procent,“odhaduje Sobíšek.

Státní kompenzace mezd z programu Antivirus podpořila zatím bezmála 800 tisíc zaměstnanc­ů. Podle ekonomů to však neznamená, že všichni z nich v listopadu zamíří na úřady práce. Ředitelka sekce zaměstnava­telské Svazu průmyslu a dopravy Eva Martinicov­á říká, že vláda by měla program Antivirus včas prodloužit, aby podnikatel­ům dala jistotu pro strategick­á rozhodnutí.

„Neměl by se opakovat scénář z léta, kdy se o jeho prodloužen­í rozhodoval­o týden před plánovaným ukončením. Současný program Antivirus musí plynule přejít ve funkční kurzarbeit. Jeho start je zatím plánovaný na 1. listopadu. Z našeho pohledu je ale zatím nereálné, aby návrh prošel do konce října vládou i parlamente­m,“míní Martinicov­á.

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia