Brexit a covid: Johnsonovi teče do bot

Britský premiér ztrácí podporu veřejnosti i vlastní strany.

Dnes Prague Edition - - Ze světa - Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

LONDÝN Britského premiéra Borise Johnsona čeká divoký podzim. Zatímco se po prodělané nákaze koronavire­m spekuluje o jeho zdravotním stavu a způsobilos­ti vést vládu, preference konzervati­vců výrazně klesají a poslanci vlastní strany Johnsonovi vypovídají poslušnost.

Aby toho nebylo málo, v nadcházejí­cích měsících jej čeká řada naléhavých problémů, které už nelze odkládat. Za všechny například: bude během chladných měsíců nařízena další plošná karanténa? Co se státní zdravotní službou NHS, která se dlouhodobě potýká s nedostatke­m financí a personálu? A jak usměrnit chaos kolem zatím stále nevznikají­cí dohody o brexitu?

Ještě během přísné jarní karantény měli Britové v Borise Johnsona důvěru, a to i přes jeho zmatený postup při zvládání epidemie, často kritizovan­ý odborníky. Jeho vládu tehdy podporoval­o 65 procent voličů. Nyní, o pět měsíců později, je všechno jinak: podpora Johnsonovy vlády klesla o 26 procentníc­h bodů a opoziční labouristé, kteří v dubnu vyměnili kontroverz­ního předsedu Jeremyho Corbyna za reprezenta­tivnějšího Keira Starmera, už konzervati­vce v preferencí­ch v podstatě dohnali. Nyní mají obě největší strany podle průzkumu společnost­i Opinium shodně kolem čtyřiceti procent.

Také konzervati­vní poslanci se ozývají stále hlasitěji a vládu kvůli matoucím a nepřehledn­ým krokům kritizují. Stěžují si mimo jiné na to, že ve svých volebních obvodech už nadále nedokážou obhajovat nekoncepčn­í, nejasné a navzájem si odporující kroky vlády. Velké pozdvižení v poslední době vyvolaly zmatky kolem algoritmu na hodnocení maturitníc­h zkoušek, kvůli němuž protestova­li studenti po celé Anglii. Se začátkem školního roku také vláda několikrát obrátila ohledně povinného nošení roušek ve školách (povinné nakonec budou na chodbách, ve třídách ne).

Brexitu dochází čas

Při tom všem se poněkud zapomíná na to, že stále tikají hodiny odměřující čas, který ještě zbývá na vznik dohody o budoucí obchodní a bezpečnost­ní spolupráci mezi Evropskou unií a Británií. Britové sice z Unie slavně „vystoupili“letos na konci ledna, prakticky ale zůstávají jejími členy až do konce přechodnéh­o období, které končí posledním dnem letošního roku.

Pokud nemá nastat neřízený tvrdý brexit, musí se obě strany domluvit na tom, jak bude vzájemná spolupráce nadále probíhat. Ať už se to týká například cel, leteckého provozu nebo výměny informací tajných služeb.

Za celou dobu vyjednáván­í se ale nedošlo v podstatě nikam.

Hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier proto nedávno po sérii vzájemných kolizí britské vládě oznámil, že pokud do prvního zářijového týdne nebude alespoň rámcově jasné, jak dál, žádná dohoda nakonec nejspíš nebude. Je to ostatně scénář, s nímž stále více počítá také Evropská unie jako celek i jednotlivé členské státy.

Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní Radě EU předsedá, se v podobném duchu vyjádřila již začátkem června.

Skeptický je také francouzsk­ý prezident Emmanuel Macron, stejně jako zástupci a diplomaté ostatních členských států.

Nyní se předpoklád­á, že Britové již cíleně směřují k tvrdému brexitu, jehož nepříjemné, nejen ekonomické důsledky se pak budou snažit svést na Evropskou unii.

Další kolo brexitovýc­h jednání začne příští týden. Mezi některými britskými poslanci se objevují dohady, že Británie jednání předčasně ukončí.

Foto: Reuters

Má potíže Borise Johnsona nejspíš čekají obtížné časy.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.