Češi po letech zchudli
Inflace vzala lidem z platů v průměru 900 korun
Růst mezd ve druhém čtvrtletí se prakticky zastavil. Protože ceny v obchodech dál svižně stoupaly, Češi poprvé od roku 2013 zchudli. O téměř devět set korun měsíčně zchudli Češi ve srovnání s loňským druhým čtvrtletím. Na výplatnici sice měli 34 271 korun, tedy nominálně o 160 korun víc než před rokem, jenže násobně víc jim vzala inflace. Ve svém rozpočtu to pociťuje většina lidí – zdražují hlavně potraviny, nájmy, stravování, ale i tabák a alkohol.
Obchodníci rychle zvyšují ceny zboží a služeb. Částečně si kompenzují výpadky tržeb, které je zasáhly v době vládních uzavírek obchodů. Ve druhém čtvrtletí inflace rostla o 3,1 procenta a byla tak nad hranicí takzvaného tolerančního pásma, které sleduje Česká národní banka.
Zhoršování životní úrovně je v kontrastu s dobou hojnosti, kterou všichni mají v živé paměti. V minulých letech platy rostly až osmiprocentním tempem a ještě na začátku roku, kdy už přehřátá globální ekonomika začala podřazovat, stoupaly o silných pět procent.
I tehdy inflace ukusovala nemalou část peněz ze mzdy, ale teprve teď má navrch a Češi opět po sedmi letech chudnou.
Online jede
Pandemie koronaviru nebere všem stejně. Polovina oborů je na tom stále lépe. Třeba „ajťáci“si od dubna do března dalšího roku polepšili o dva tisíce korun na 60 tisíc korun měsíčně. Je o ně zájem díky silné motivaci firem překlopit svůj byznys do online světa. O 5,3 procenta, tedy 2 470 korun také rostly mzdy v energetických firmách. Ani státní správa se neotřásá. Platové tabulky učitelů a zdravotníků jsou vůči krizi imunní a poskočily nahoru o další dva tisíce. Přidávalo se i v zemědělství a lesnictví.
Jenže dohromady tyto obory nezaměstnávají zdaleka tolik lidí jako zpracovatelský průmysl. Klíčová oblast ekonomiky, kde pracuje téměř 1,1 milionu lidí, patří k sektorům nejvíce zasaženým pandemií a následným úbytkem zakázek. V průmyslových firmách se škrtalo v průměru 1 695 korun z měsíční mzdy, tedy pět procent.
S největším propadem příjmů o 2 395 korun (12 procent) se museli smířit pracovníci v oblasti ubytování a gastronomie. Dohromady jich je okolo sto tisíc, ale ne všichni si pohoršili. To znamená, že část přišla ještě o víc peněz.
Druhým nejpostiženějším oborem jsou reality, kde se škrtalo v průměru 1 730 korun, tedy bezmála šest procent. O tisíc korun méně měli na výplatnici zaměstnanci v těžbě a dobývání, o stokoruny pak přišli pracovníci v dopravě, obchodu a také kultuře.
Mzdy v celé ekonomice v reálném vyjádření klesly o 2,5 procenta. Výsledek předčil odhady, ale v kontextu Evropy je podle ekonoma Raiffeisenbank Víta Hradila propad ještě mírný. „České zaměstnance od dramatičtějšího zhoršení mzdové situace ochránila předchozí napjatá situace na trhu práce, kde se dlouhodobě nedostávalo uchazečů, letošní zvýšení minimální mzdy i platů ve veřejné sféře, a také nákladné vládní podpůrné programy,“uvedl. Inflace jen tak nepoleví, a tak Češi pravděpodobně budou dál chudnout. Otočit se to podle Hradila může v příštím roce. Upozornil, že to odnesou hlavně nižší příjmové skupiny – firmy se budou snažit udržet si kvalifikované zaměstnance.
To už naznačuje vývoj mediánu, tedy příjmu, který je ve srovnání s průměrnou mzdou o pět tisíc korun nižší, a spíše tak odráží skutečnou situaci Čechů. Na průměrnou mzdu dvě třetiny lidí nedosáhnou. Medián dosáhl 29 123 korun a oproti loňsku tak klesl o 0,2 procenta, zatímco průměrná mzda stále nominálně rostla o 0,5 procenta.
Přibylo volných míst
Důležitou veličinou, která určí hloubku krize, bude nezaměstnanost. Podle včera zveřejněných dat za srpen stagnovala na úrovni 3,8 procenta a je tak stále nejnižší v celé Evropské unii. Pozitivní je i nárůst počtu volných pracovních pozic na 340 tisíc, což je o 62 tisíc více než lidí bez práce.
Ekonomové se však shodují, že náraz přijde na podzim, kdy se řada firem, která vyčkávala, začne zbavovat části lidí. Mnozí propuštění se také zatím nenahlásili na úřad práce a nejsou tak ve statistikách. Mírnější odhady mluví o nárůstu nezaměstnanosti na 4 procenta, skeptičtější až na 6 procent.
„Bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo program Antivirus, zavádějící specifickou formu kurzarbeitu,“říká Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize
Lukáš Kovanda člen NERV