Dlouhý má v boji o šéfa OECD silné soupeře
Diplomacie chce, aby byl hlas Česka víc slyšet.
Hlas Česka na mezinárodním poli sice nyní zazněl v souvislosti s cestou šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, dlouhodobě však není moc slyšet. I kvůli tomu, že na vysokých postech v důležitých mezinárodních institucích nefiguruje moc lidí ze střední Evropy. Tuzemská diplomacie teď usiluje, aby Česko bylo o něco viditelnější.
Země oficiálně předložila kandidaturu šéfa hospodářské komory Vladimíra Dlouhého na post generálního tajemníka vlivné Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Vladimír Dlouhý hrál klíčovou roli během naší transformace, při provádění rozsáhlých ekonomických reforem. To je přesně ten typ zkušeností, který bude v období při zotavení po covidu-19 potřebný. V bouřlivých dobách potřebuje OECD silné vedení. Na podporu pana Dlouhého uděláme maximum,“říká ministr zahraniční věcí Tomáš Petříček.
Dlouhý, ani česká diplomacie, která pro něj bude zajišťovat podporu mezi ostatními členskými zeměmi OECD, to však nebudou mít jednoduché. Z evropských zemí proti němu bude stát například estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová či švédská politička a bývalá unijní komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
Ze zámoří budou do čela organizace, která sdružuje 37 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, kandidovat Trumpův poradce a bývalý finanční ředitel Microsoftu a General Motors Christopher Liddell či bývalý kanadský ministr financí Bill Morneau.
Sám Dlouhý si myslí, že šance na jeho zvolení nejsou malé, ačkoliv konkurence je nyní mnohem silnější, než byla během dřívějších výběrů do čela instituce se sídlem v Paříži.
„Mám zkušenosti s hledáním kompromisů,“říká Dlouhý. A právě tahle vlastnosti se může hodit i během volby. Na novém generálním tajemníkovi se musejí konsenzuálně shodnout všechny členské země. Jasno má být příští rok v březnu, nový šéf do křesla usedne v červnu.
Dlouhý ve čtvrtek představil v Černínském paláci zahraničním diplomatům své vize pro vedení organizace. „Kdokoliv bude novým generálním tajemníkem, bude muset připravit jasný program pro OECD, jaká hospodářsko-politická doporučení bude poskytovat členským i nečlenským zemím, pokud jde o restart světové ekonomiky,“prohlásil Dlouhý.
Vedle toho Dlouhý říká, že OECD by mohla sloužit jako platforma pro vytvoření mezinárodního daňového systému, zejména v souvislosti se zdaněním digitálních služeb.
Měla by se zaměřit i na nástup nových technologií, dopady klimatických změn do ekonomiky či narůstající příjmovou nerovnost.
„Přínos globalizace je neoddiskutovatelný. Na jedné straně vytáhla z chudoby miliony lidí v rozvojovém světě, ale v rozvinutých zemích vedla k tomu, že středněpříjmové skupiny nezaznamenaly nárůst reálné mzdy po dvě generace. Stěžují si na přesun pracovních míst do rozvíjejících se zemí a současně na tom vlastnické a manažerské špičky vydělávají příjmy takové, že se nerovnost zvyšuje,“říká Dlouhý.
Náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa doplňuje, že pro Česko je klíčové, aby se jednotlivé země nestahovaly do ekonomické ulity. Už před pandemií začaly ve světě narůstat protekcionistické tendence. „Pro naši ekonomiku je důležité, aby svět fungoval multilaterálně,“říká Tlapa.
Mezinárodní obchod je i podle Dlouhého nutný k nastartování české ekonomiky. „Nelze donekonečna usilovat o pokračování podpor. Podpůrná opatření dělali všichni, byla nutná, fungovala, ale teď už musíme přejít od diskusí o kurzarbeitu a podobně k podmínkám, jak ekonomiku restartovat,“dodává Dlouhý.