Plíšková v autu. Titul teď nečekejme
Další pokus. Další selhání. Popáté za sebou tenistka Karolína Plíšková na grandslamu ztroskotala, aniž by se podívala aspoň do čtvrtfinále. Místo odvázané jízdy turnajovým pavoukem nabourala do první větší překážky.
Vysněný titul opět zůstal jen mámivou představou. Na US Open 2020 ve středu vypadla dokonce už ve druhém kole.
Zprvu se nechala zasypat palbou natěšené Francouzky Garciaové. Bídně podávala, v úvodní sadě ze sebe vyždímala jediný vítězný úder. Až po hodině tápání se osmělila. Vypracovala si dva setboly, jenže v naléhavosti okamžiku je nevyužila. A prohrála 1:6, 6:7.
Znovu podlehla odvážnější a dravější sokyni, podobně jako Chorvatce Martičové loni v Paříži, krajance Muchové ve Wimbledonu, Britce Kontaové v New Yorku a Rusce Pavljučenkovové letos v lednu v Melbourne. Od Australian Open 2019, na němž se protloukla do semifinále, neporazila na velké akci žádnou hráčku z Top 20.
Antuka jí nesedí, tráva vlastně taky ne. Nevyhovuje jí grandslamový rytmus se dny volna. Nezabírají trenérské změny. Tíží ji vlastní touha, očekávání jejího okolí, odborníků i fanoušků. Vnitřní brzda ji nepustí k riskantnějšímu stylu, jenže opatrnost trofeje nepřináší.
Rivalky o jejích slabinách vědí a nastupují proti ní s kuráží.
Kletbu neprolomila ani v oblíbeném New Yorku po půlroční přestávce, během níž viděla své sportovní plahočení s určitým odstupem. Mohlo se zdát, že jí na US Open prospěje odlehčená mysl.
Ale pauza jí spíš ublížila, k potřebné jistotě chyběla nasazené jedničce větší zápasová praxe. Nezužitkovala ani neúčast hvězd Bartyové, Halepové či Svitolinové...
Všechny zmíněné skutečnosti nasvědčují tomu, že nyní není reálné očekávat její triumf na jednom ze čtyř nejslavnějších podniků.
Při svých posledních výpravách se ani nepřiblížila pohárům, které zůstaly daleko za jejím obzorem.
„Myslím, že si moc nevěří,“řekla předevčírem někdejší šampionka Chris Evertová v přenosu stanice ESPN. Není sama, kdo o její duševní odolnosti pochybuje.
Plíškové ale navzdory netečnému výrazu tváře v žáru bitvy nesmírně záleží na jejích tenisových výsledcích. Na tiskovce po vyřazení od Garciaové se v ní vařilo naštvání.
Mluvila nakvašeně a podrážděně: „Viděl jste ten zápas?! Nejsem robot, abych hrála pořád skvěle. Nevím, proč bych měla panikařit.“
Při pohledu na kupící se nezdary na nejsledovanějších scénách se snadno zapomíná na její poctivost v přípravě. Na miliony, jimiž si platí početný tým pomocníků. Na zcela úžasný příběh dvojčat Karolíny a Kristýny, která se z venkovských kurtů v Lounech a Litvínově protloukla až do All England Clubu či na Flushing Meadows.
V osmadvaceti letech ještě Karolína Plíšková zdaleka není odepsaná. Do špičky se nedostala omylem. Na nějakém z příštích grandslamů klidně může trofej zvednout.
Jen to teď není příliš pravděpodobné. A kdo ví, třeba by ji tohle vědomí mohlo osvobodit a dovést až za horizont k blýskavému pokladu.