Wout van Aert je teď nejlepším cyklistou světa

„Teď je nejlepším cyklistou světa,“říká Bradley Wiggins o Woutu van Aertovi

Svět cyklistiky jen žasne, co ten 25letý Belgičan předvádí. Je to nový Eddy Merckx, tak univerzální a silný v jakémkoliv terénu? Může jednou vyhrávat nejen klasiky a etapy, ale také celou Tour? Kousky, které předvádí Wout van Aert od chvíle, kdy došlo k restartu sezony, už vyvolaly i takové otázky.

„Je momentálně nejlepším cyklistou světa,“tvrdí Bradley Wiggins, šampion Tour 2012. „Od obnovení sezony jel 15 závodů. Pět jich vyhrál a ve zbylých odváděl obrovskou práci pro svůj tým.“

Tak jako nyní na Tour. Bývalý profesionál František Raboň, důvěrný znalec belgické cyklistické scény, nadšeně líčí: „Nepamatuji, aby někdo dokázal jet na špici v cílovém kopci takové tempo, že tím očeše skupinu favoritů na deset lidí, a pouhých 24 hodin poté vyškolil čistokrevné spurtéry při hromadném dojezdu.“

Přesně to van Aert udělal.

V úterý byl na prvním horském dojezdu Tour do Orcieles superdomestikem Primože Rogliče a dva kilometry diktoval drtivé tempo, jako by sám patřil mezi rozené vrchaře.

O den později dostal od týmu Jumbo Visma za odměnu volnou ruku a v hromadném dojezdu v Privas si poradil se sprinterskou elitou.

„Teď mám svoji vyhranou etapu a mohu pracovat pro tým ještě tvrději,“prohlásil a včera byl v další horské etapě už opět k ruce Rogličovi. Favorité tentokrát vyhlásili klid zbraní a pro etapu si dojel z úniku Kazach Lucenko z Astany.

„Mít Wouta po svém boku je obrovský bonus,“velebí svého pomocníka Primož Roglič. „Jakmile jede do kopce na plný plyn, každý trpí. Já potom jen dokončuji práci.“

Tour umocnila velkolepý dojem, který van Aert od počátku srpna vyvolává. Ovládl klasiku Strade Bianchi i monument Milán–San Remo. Pak dominoval belgickému mistrovství v časovce, kde drtivě porazil světového rekordmana v hodinovce Campenaertse. Vyhrál spurterskou koncovku na závodě Dauphiné. „A všechno s takovou lehkostí,“vyzdvihuje Wiggins. „Dosud jsem si myslel, že ze dvou zázračných jezdců této generace je lepší Mathieu van der Poel,“zmiňuje Raboň nizozemského cyklistu, jenž stejně jako van Aert přišel na silnici s tituly mistra světa v cyklokrosu. „Mathieu mi připadal jako větší buldok, van Aert spíš jako pohodový rodinný typ. Věřil jsem, že Mathieu má v sobě větší jiskru stát se příštím Merckxem. Ale poslední dobou mi do té role pasuje spíš van Aert.“

Van der Poel na Tour chybí, jeho druhodivizní tým nepozvali.

„Ale rivalita mezi nimi je i na dálku obrovská,“říká Raboň. „Dovedu si představit, že po Woutově středečním etapovém vítězství skočil Mathieu v šest večer na kolo a dal si tréninkovou stovku kiláků navrch, jak byl naštvaný.“

3 tituly mistra světa v cyklokrosu má Wout van Aert z let 2016–2018.

Mohl přijít o nohu

Přitom nechybělo mnoho a k famózní van Aertově jízdě touto sezonou vůbec nemuselo dojít.

Už ani nemusel jezdit na kole. Pád při loňské časovce Tour v Pau byl hororový. V 50kilometrové rychlosti zavadil v zatáčce bokem o bariéru rozpojeného ochranného plůtku. Náraz, těžký pád, děsivý výkřik bolesti. Hluboká rána na pravém stehně měla 21 centimetrů a narušila stehenní sval. Okamžitě jej v Pau operovali. Ale špatně! Lékaři tehdy sešili ránu, jenže přetržené šlachy nespravili.

„Naštěstí jsem o pět dní později šel na druhou operaci v Belgii. Kdyby ne, o nohu bych přišel. Nebo bych minimálně nebyl schopný vrátit se k vrcholovému sportu,“říkal. „Štěstí bylo, že ten plůtek nezasáhl nervy nebo tepnu. I tak mi ale po dvou týdnech došlo: budu se muset znovu učit chodit.“

5 vítězství na silnici vybojoval od srpnového restartu sezony.

V září se opět postavil na nohy. V prosinci se vrátil k cyklokrosu. Přes zimu tvrdě dřel v posilovně, při covidové pauze na trenažéru. Docházel i k mentálnímu kouči. A od srpna exceloval. „Každý najednou mluvil o tom, že se mi povedl úžasný comeback, znáte to, bla bla bla. Ale já se nerad ohlížím do minulosti,“podotkl. „Zajímá mě přítomnost a budoucnost.“

Nezničitelný

V přítomnosti chce být nyní co nejplatnější týmu Jumbo při útoku na žlutý dres. „Wout je pro mě inspirací,“říká Sepp Kuss, další přední vrchař v dresu Jumba. „Dokáže kontrolovat dlouhé stoupání takřka od začátku a drápat se do kopců i s těmi nejsilnějšími vrchaři.“

Členové týmu Jumbo vyprávěli, že podle původního plánu van Aert v úterý ani zdaleka neměl odtáhnout až tak velký kus cílového kopce. „Ale cítil jsem se skvěle, tak jsem se toho ujal,“sdělil.

Dostal i otázku, jestli usilovná práce pro Rogliče není na letošní Tour mrháním jeho schopnostmi.

„Proč?“reagoval Belgičan. „Je skvělé být součástí takového týmu. Unavují mě názory, že by mělo být pomáhání jinému jezdci něčím špatným. Mě to baví. Kdyby nikdo nechtěl pomáhat lídrům, budeme mít hodně malý peloton.“

Další pokusy o etapová prvenství i proto v průběhu této Tour neplánuje, aby neplýtval silami. Vlastě ne, jeden útok ještě chystá. „Poslední den na Champs-Elysées. Tam už se nebudu muset na nic šetřit.“

A potom? Až se vrátí z Paříže? Může zaútočit na titul mistra světa v Imole i na Monumenty Kolem Flander a Paříž–Roubaix.

„V srpnu jsem nabral sebevědomí,“tvrdí. „Otevírá se přede mnou tolik možností. Mám pocit, že takovou formu jsem ještě neměl. Regeneruju rychle. Díky tomu teď mohu myslet pozitivně.“

Podle sportovních ředitelů týmu Jumbo má navíc vysoce položený práh bolesti. „Sport na nejvyšší úrovni je o tom, jestli se s bolestí, kterou všichni cítíme, umíte vyrovnat lépe než vaši rivalové,“sám popisuje „Můj recept zní: Nemysli na ni a soustřeď se na to, co děláš.“

A jednou o titul z Tour?

Ještě před startem Tour tvrdil: „Jdou mi sprinty, klasiky, časovky a jezdím i do kopců docela slušně. Cokoliv kromě celkového vítězství na Grand Tour je v mém dosahu.“

Nyní už experti řeší: Může jednou dosáhnout i na titul z Tour?

„Hodně nám napoví to, co letos jako pomocník předvede v Pyrenejích a Alpách,“říká Raboň. „Jestli dokáže jet stejné tempo jako v úterý, má odpověď zní: Ano, s trochu specifičtější přípravou může v budoucnu vyhrát Grand Tour.“Van Aert si zatím takovými myšlenkami hlavu nezatěžuje. Nicméně s oblibou připomíná: „Je úžasná věc, že v 25 letech pořád nevím, kde jsou mé limity. Je vzrušující objevovat, co všechno dokážu.“