Jágrová: V každé firmě asi někdo onemocní
Z epidemiologického hlediska by méně turistů Praze prospělo, míní hygienička Zdeňka Jágrová.
Poslední týden nakažených rekordně přibývá. Ve čtvrtek bylo v Česku 680 nových případů. Co na to říkáte?
Čísla jsou vysoká nejenom v Česku, ale po celé Evropě. Nikdo z nás to nečekal takhle brzo, všichni jsme očekávali, že k nárůstu dojde v pozdějších měsících. Že k tomu přibudou respirační onemocnění. Nedokážu vám to vysvětlit. Je pravda, že tady máme hodně cizinců a hodně lidí se vrací z dovolených.
Je možné, že se Praha pro cizince uzavře?
Myslím si, že Česko nechce omezit cestování. Nastavilo tvrdé podmínky pro vstup cizinců z rizikových zemí. Podle mě Praha rozhodně nechce přistoupit k tomu, aby něco zavírala. Je zde spousta faktorů, které hrají proti. Nám by třeba ulevilo, kdyby tady tolik cizinců nebylo, ale myslím si, že to není namístě.
Takže by bylo lepší, kdyby cizinců do Prahy jezdilo méně?
Z epidemiologického hlediska by to lepší bylo, ale obávám se, že nikdo další by už se mnou nesouhlasil.
Jak to, že sousední země takové denní nárůsty jako Česko nemají? Je to třeba tím, že více testujeme?
Mají čísla nižší. Rozhodně testujeme více než Slovensko a v Německu třeba tolik netrasují. Vzpomínám si na situaci asi před deseti lety, kdy Česko bylo označeno za zemi s největším výskytem průjmových onemocnění, konkrétně šlo o salmonelu. Nakonec se přišlo na to, že třeba Anglie šetří salmonelu do dvou let, Německo vůbec. V Česku nemocné vyhledáváme a vyšetřujeme kontakty. Takže tohle je možná obdobný případ, každá země má testovací systém nastaven jinak.
Dochází v Praze ke komunitnímu šetření?
Je to tak. Když každý den děláme analýzu denního hlášení, tak máme 25 až 30 procent komunitních nákaz, u kterých se nám nedaří dohledat zdroj. Částečně je to tím, že si lidé mnohdy nevzpomenou, někdy si ani vzpomenout nechtějí nebo opravdu nevědí. Tento týden jsme měli seniora, který chodil jenom do samoobsluhy, nikoho nenavštěvoval, u lékaře nebyl a nakazil se. Tam se těžko chytnete nějakého zdroje nákazy.
Má tedy trasování nějaký smysl?
Rozhodně má. Považujeme to za důležité i nadále.
Na tiskové konferenci jste říkala, že v Praze je obtížné trasování. Budete žádat o větší pomoc armádu?
Armáda nám pomáhá velmi intenzivně. V současné době máme přes třicet armádních zaměstnanců. Jenom se bojíme, že nápor této práce je tak intenzivní, že jej každý nevydrží.
Profesor Roman Prymula řekl, že hygienici se už tak trochu bouří...
Samozřejmě i u nás už odešli, protože byli přetíženi. Zaměstnanci jsou už unavení a vyčerpaní. Mají zdravotní problémy. Potřebujeme, aby došlo ke změně, abychom mohli trasovat jenom ty, kteří jsou pro nás epidemiologicky významní. Prostě tak, abychom nemuseli trasovat mladé, zdravé a bezpříznakové. Oni nejsou vůbec nemocní, ale jsou pouze nakažení.
Je ohrožen chod pražské hygienické stanice, kdyby se zaměstnanci skutečně vzbouřili?
Naši zaměstnanci jsou natolik ukáznění, že se sice bouří, ale nebouří se tak, aby nepřišli do práce.
Jaké jsou další scénáře, co může přijít? Jsou nějaké nejhorší možné?
Já si myslím, že nikdo si ani nejhorší scénář nemaloval. Nejhorší scénář pro nás je, kdyby byl nedostatek lůžek a nebylo by kam dávat nemocné. Proto jsou třeba roušky. Vím, že je to pro spoustu obyvatel kontroverzní záležitost, ale bohužel není jiné cesty.
Vysoké počty nakažených má právě Praha. Doporučila byste firmám v metropoli, aby nařídily lidem home office?
Je potřeba, aby si firmy uvědomily, že virus mezi námi je. A nastane doba, bohužel asi v každé firmě nastane doba, kdy v ní někdo onemocní. Takže home office, pokud je možný, tak podle mě na podzim bude velmi výhodný.
Včera jste rozhodli, že restaurace a bary budou zavírat o půlnoci. Nebojíte se, co na to řeknou provozovatelé?
Ministerstvo zdravotnictví tohle projednalo s hospodářskou komorou, která řekla, že tento názor podporuje. S uzavřením restaurací nesouhlasí ani magistrát a určitě asociace hotelů s tím nebude také souhlasit, to je podle mě jednoznačné.
Hodně diskutované téma: opravdu docházelo k nákaze především na „kýbl“párty, kde mladí lidé pijí ve skupině jedním brčkem?
Je to velký problém. Ve struktuře nakažených se objevilo, že lidé mezi 20 a 29 lety mají velký podíl na nemocnosti.
Není to dobře, že se tato věková skupina promořuje?
Oni ale tím, že onemocnění přenášejí dál, zatěžují systém.