Česko - Slovensko 3:1 Fotbalisté jasně přehráli soupeře v Lize národů
Fotbalový národní tým i přes covidové zmatky porazil Slovensko. Ale co dál?
Bizarní doba přináší bizarní příběhy. Ten včerejší bratislavský se rozhodně zapíše do dějin fotbalové reprezentace a jen tak se na něj nezapomene.
Celý den národní tým čekal na výsledky koronavirových testů a ještě dvě a čtvrt hodiny před zápasem nikdo netušil, jestli se vůbec federální derby se Slovenskem v Lize národů odehraje.
Když tým nakonec od hygieniků dostal navzdory pozitivnímu testu manažera Libora Sionka zelenou, předvedl bravurní výkon: Slováky přejel, přehrál, zastínil ve všech ohledech.
Výsledek 3:1 zcela nevypovídá o české převaze, která byla patrná po celý zápas. Stačí pohled do statistik, abyste pochopili. Bilance střel? 17:2.
Rohové kopy? 6:0.
Skóre mohlo být o dost výraznější, ale i tak příjemně překvapilo. A plusů byste našli víc. Obránce Coufal, jeden z pěti slávistů, kteří zasáhli do hry, byl u všech tří gólů: první sám dal, pak se po faulu na něj kopala penalta a poslední trefu pomohl zařídit mazanou předfinální přihrávkou.
„Skvělý pocit v téhle hrozné době a hrozné situaci. Aspoň nějaká potěšující zpráva,“prohodil do televize s červenou rouškou na obličeji.
Sparťanský talent Hložek se měsíc a deset dní po osmnáctinách stal nejmladším reprezentantem v historii a uvedl se slušně: jen v prvním poločase se protlačil do tří šancí.
Výborně fungovala jak hra po krajích, tak střed zálohy, kde prožil povedený comeback po dlouhém zranění kapitán Dočkal.
Češi zaslouží velkou pochvalu za výsledek i výkon, ale co dál? V pondělí je čeká zápas se Skotskem, ale přípravy zřejmě zase nabourají koronavirové trable.
Jako by nestačilo, že hned na začátku srazu testy odhalily nákazu u maséra Poustky a že opory Schick a Souček, které s ním přišly do blízkého kontaktu, skončily v karanténě.
Včerejšek se nesl ve znamení netrpělivého vyčkávání, a i když se nakonec hrálo, na obzoru jsou další výrazné potíže.
Slavia, která si vymínila, že v případě jakéhokoli dalšího pozitivního testu svých sedm reprezentantů ze srazu odvolá, už před výkopem narychlo hrozbu neuskutečnila, ale její boss Tvrdík okamžitě na Twitteru
vzkázal: „Po konzultaci s hygieniky požádáme FAČR o stažení svých hráčů po večerním zápasu.“
Kdyby opravdu sedm nominovaných slávistů odcestovalo, reprezentaci zůstane pro domácí bitvu se Skoty jen třináct hráčů, což je minimální počet, ve kterém UEFA povoluje zápas odehrát.
A hlavně by byl na obzoru precedent: když si hráče může stáhnout Slavia, kterou brzy čeká play-off Ligy mistrů, proč by se podobně nemohla zachovat třeba Plzeň? Nebo Sparta?
Chudák trenér Šilhavý! V osmapadesáti už zažil leccos, ale tohle přece jen ne. Včera si jistě vytrpěl dost.
Dvě a půl hodiny před zápasem ještě netušil, jestli se vůbec bude hrát. Stejně jako hráči seděl na hotelovém pokoji. Hlavou mu muselo běžet: Jak tohle dopadne?
Zkuste se vžít do role trenéra, ale i hráčů a zamyslet se, jak by se vám asi do zápasu šlo, když:
Ráno podstoupíte testy na koronavirus, výsledky mají být kolem půl čtvrté, ale nejsou. Nejsou ani ve čtyři, ani v pět. Rozhodně ne „nejpozději šest hodin před výkopem“, jak stanoví protokol UEFA, který ovšem s variantou testování až v den utkání vůbec nepočítá.
V 18.00 mluvčí asociace hlásí: Pořád čekáme.
Až v 18.15 jde do světa zpráva: Pozitivní
test má jeden člen realizačního týmu.
A dokonce až v 18.30 slovenští hygienici dají zelenou: Hrát se bude!
„Nebylo to příjemné, ale jsme profíci,“nehledal výmluvy záložník Vladimír Darida. „Dokázali jsme se koncentrovat na zápas a na hřišti už na to nikdo nemyslel.“
I tak platí, že urputný boj s koronavirem odsunul fotbal jako takový do pozadí a víc než výsledek se řeší, jestli hráči odjedou zdraví, jestli si je kluby dřív nestáhnou a jestli je vůbec příště pustí.
A především: jestli má vlastně cenu v době sešněrované všudypřítomnými hygienickými opatřeními Ligu národů hrát.