Generálka o ženách v armádě
Česká armáda je co do počtu žen desátá v NATO, říká první generálka Lenka Šmerdová
Počet žen v armádě se podle první české generálky Lenky Šmerdové stále zvyšuje. „Ženy, které se hlásí do armády, jsou někdy motivovanější než muži,“říká v rozhovoru pro MF DNES generálka Šmerdová, která v armádě slouží už třicet let.
Vy sama jste v armádě přes třicet let. Jak byste zhodnotila svou dosavadní kariéru?
Měla jsem velké štěstí. Byť jsem začínala v armádě jako spojařka protivzdušné obrany státu, moje kariéra nakonec směřovala k personalistice a práci s lidmi a pro lidi. Pracovala jsem s rekruty, studenty, vojáky, vojenskými důchodci i veterány. Tato práce mě naplňuje, i když musím přiznat, že někdy to nebylo lehké, ale rozhodně bych neměnila.
Jak se za dobu, co jste v armádě, změnilo složení co do počtu žen?
Ženy mají zájem sloužit v armádě a mají v ní svoje místo. V resortu obrany je 13 procent žen, což nás v rámci NATO řadí na desáté místo (v NATO je 30 států – pozn. red.). Dneska ženy mají své zastoupení ve všech odbornostech a jednotkách a také v hodnostech. Žena má stejná práva i povinnosti jako muž, a pokud splní podmínky výběru, může zastávat jakoukoliv funkci stejně jako muž. Ženy mohou stoupat v kariéře. Najdeme je i v ryze mužských profesích, jako řidičky těžkých vozidel, techničky bojových letounů, palubní střelkyně (ve vrtulníku) či velitelky. Zastoupení žen v armádě je čím dál významnější a úkoly plníme dobře. Naše přítomnost pánské kolektivy zjemňuje.
Co byste doporučila nebo poradila ženám, které chtějí vstoupit do armády a pracovat v ní?
Mým úkolem je doplňování vojenského personálu. Ženy, které se hlásí do armády, jsou někdy motivovanější než muži. Prostě chtějí dokázat, že na to mají. Služba pro ženy není vždy jednoduchá, protože musí skloubit rodinný a pracovní život. Většina žen si i s tímto dokáže poradit. Co bych poradila ženám? Asi to stejné jako mužům. Aby byly připravené na sobě pracovat, aby byly vytrvalé a připravené obětovat na úkor služby občas i osobní pohodlí.
Přichází hodně žen do armády?
V každém nástupním termínu jsou vždy ženy zastoupeny. Musím zmínit i to, že ženy slouží i v aktivní záloze. Což je také velmi významné. Vstup žen do armády je někdy limitován tím, jakou odbornost zrovna potřebujeme doplnit. V současné době hledáme hlavně řidiče s řidičským oprávněním skupiny C, strojníky, mechaniky, piloty vrtulníků či IT specialisty. Tyto obory nám ženám nejsou úplně tak blízké, což se projevuje už při středoškolském nebo vysokoškolském studiu.
A jaká je úspěšnost žen při vstupu do armády?
Ženy jsou při výběrech do armády úspěšné. Jejich vytrvalost a houževnatost se projevuje i v kurzech základní přípravy, které jsou povinné pro všechny nováčky přicházející do armády, a to bez rozdílu jejich dalšího zařazení. Tento kurz, který je náročný fyzicky i psychicky, je stejný pro všechny, muže i ženy.
Vy jste i předsedkyní Vojenského fondu solidarity, který vznikl v roce 2015 po tragické události v Afghánistánu, při níž zemřelo pět českých vojáků. Pomáháte nadále jejich rodinám?
Určitě pomáháme. Nezaopatřené děti těchto vojáků dostávají každoročně peněžní dar u příležitosti Vánoc. Maminky jim tak mohou koupit nějaký dárek nebo přispět na studium či kroužek.
Do kolika let věku dětem pomáháte?
Do šestadvaceti let, tedy pokud se soustavně připravují na budoucí povolání.
Kolika rodinám jste za dobu své existence pomohli?
Za dobu činnosti fondu jsme podpořili 26 rodin vojáků a vojákyň.
Jste první generálkou v Česku. Berete jako žena všechny příběhy osobně?
Myslím si, že žena takovéto případy vnímá citlivěji, je empatická a dokáže se vžít do situace zasažených rodin. Samozřejmě jako předsedkyně výboru fondu si musí zachovat i profesionální odstup. Každý životní příběh je pro mě obohacující. Je pro mě ctí, že mohu zastupovat vojáky.
Na jaký příběh vzpomínáte nejvíce?
Rozhodně bych řekla, že to byla tragická událost v Afghánistánu, při které přišli o život tři naši vojáci. Tato událost zasáhla nejen vojáky, ale i širokou veřejnost, která začala hned pomáhat. Vlna solidarity byla neskutečná. Lidé tak vyslali silný signál nám vojákům, že si váží naší práce doma i v zahraničí. Pro tři rodiny jsme během jednoho měsíce vybrali přes deset milionů korun. V tom roce 2018 veřejnost dala hlasitě najevo, že je na armádu pyšná a podporuje ji.
Překvapila vás tahle podpora? Protože Češi v sobě pořád mají jistou nedůvěru k armádě.
Překvapila, ale zároveň velmi potěšila. Nicméně v posledních letech podpora armády velmi stoupá. Už nějakou dobu se armáda drží na žebříčku důvěryhodnosti na prvním místě. Což pro nás vojáky moc znamená.
Obracejí se na fond i váleční veteráni, kteří potřebují například pomoc se začleněním do společnosti? Toto téma je například hodně diskutované v Americe.
Fond poskytuje účinnou a rychlou finanční pomoc vojákům a příslušníkům aktivní zálohy v činné službě. Veteránům po ukončení jejich činné služby pomáhá odbor pro válečné veterány ministerstva obrany.
Pro všechny odcházející vojáky jsou také organizovány semináře, které jim pomáhají s problematikou odchodu a přechodu na novou kariéru v civilním životě. Myslím si, že je důležité těmto lidem věnovat
Ženy jsou někdy motivovanější než muži. Chtějí dokázat, že na to mají Svoje úkoly plníme dobře. Naše přítomnost pánské kolektivy zjemňuje
pozornost i poté, co přestanou plnit svoje povinnosti v armádě. Přeci jen odvedli kus záslužné práce. Veteráni mohou také využít linku psychologické pomoci a zejména služby komunitních center pro válečné veterány. V budoucnosti bychom chtěli, aby fond pomáhal také válečným veteránům po jejich odchodu z armády.