Banky tlačí na online, pobočky zdražují
Pandemie koronaviru mění bankovní svět rychleji, než se čekalo. Z přepážek mizí hotovost.
Značná část klientů, kteří ještě v zimě platili jen hotově, začala vytahovat platební karty. Banky tento trend podporují. Chtějí, aby se větší část komunikace odehrávala jen elektronicky. Zvyšují proto ceny transakcí na pobočkách.
Banky nechtějí klienty z poboček úplně vyhnat. Spíše je motivují k tomu, aby na přepážkách a na telefonní lince přestali dělat jednoduché platební a servisní operace, jako jsou výběry či vklady peněz nebo zadávání trvalých příkazů. K prvnímu mají primárně sloužit bankomaty, ke druhému digitální bankovnictví v počítači či telefonu.
Hlavním cílem bank je hotovostní operace z poboček úplně odstěhovat. Finanční ústavy ušetří náklady, které jsou s tím spojené, a bankéři na pobočkách nebo v call centru se mohou věnovat poradenství. Klientovi mohou nabízet další produkty, jako úvěry, penzijní spoření, pojištění či investice. A nakonec přinést bance další zisk.
Třeba největší tuzemská banka, Česká spořitelna, právě informuje klienty, že od ledna zdraží čtveřici služeb na přepážce – a to včetně výběru peněz ze 70 korun na stovku. Na stejnou částku vyjde nově také zadání trvalého příkazu. Podobným směrem míří i další banky.
„Chceme motivovat zbývajících asi deset procent našich klientů, kteří preferují servisní služby a hotovostní platby na přepážce, k využívání digitálního bankovnictví a bankomatů,“říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Jde zhruba o 200 tisíc lidí. Spořitelna plánuje, že během následujících 12 měsíců se jejich počet sníží na polovinu.
Banky už netouží po tom, aby klienti chodili kvůli každé drobnosti do pobočky. Prostřednictvím vyšších poplatků za některé služby se je proto snaží přimět k většímu využívání internetového bankovnictví.
Koronavirus věci urychlil. Komerční banka ke konci srpna ukončila činnost 64 menších poboček.
Podle Hrubého už během nouzového stavu začalo kartou platit sto tisíc klientů, kteří ji do té doby využívali jen výjimečně či pouze pro výběry z bankomatu. Mluvčí nicméně dodává, že banka pamatuje na starší zákazníky. „Nechceme do digitálního bankovnictví nutit klienty starší 70 let, ti budou mít služby na pobočce zcela zdarma,“říká Hrubý.
Bez zbytečných výpisů
Zdražují také papírové výpisy. Například Komerční banka za něj bude od prosince místo dosavadních 39 korun nově účtovat 60 korun. Finanční ústav to zdůvodňuje mimo jiné důrazem na životní prostředí. Podíl klientů, kteří „papírové“služby využívají, navíc klesá. „Tištěné výpisy zasíláme již pouze pětině klientů, zatímco v roce 2017 je dostávala více než jedna třetina z nich,“uvádí mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Raiffeisenbank zase tlačí klienty k používání bezpečnější aplikace pro ověření plateb. Od září účtuje za potvrzovací kódy prostřednictvím SMS zprávy 19 korun měsíčně (v případě, že je klient v daném měsíci využije). „SMS zprávy nesplňují přísné požadavky na zabezpečení, regulatorní nároky na silné ověření klienta nás nutí k co nejvyššímu rozšíření RB klíče mezi klienty,“říká mluvčí banky Petra Kopecká.
Banky obvykle zdražení některých poplatků vyvažují zlevněním jiných služeb. Například Česká spořitelna zruší tři desítky poplatků za málo využívané služby. Banka také již nebude vyžadovat žádné podmínky, aby klient získal účet zdarma – třeba ve formě minimálního obratu na účtu. Ačkoliv u mladých bank je to běžné, u velkých bankovních domů s výjimkou Moneta Money Bank je vedení účtu zdarma zpravidla něčím podmíněno.
Pandemie zároveň urychlila konec některých bankovních poboček, z mnoha přepážek zcela mizí hotovost. Například Komerční banka ke konci srpna ukončila činnost 64 menších poboček. S jejich uzavřením sice vesměs počítala už předtím, ale mělo proběhnout postupně.
„Významná část klientů si v průběhu uplynulých měsíců osvojila práci s online nástroji a vzdálenou obsluhou. V oblasti hotovosti pak alternativní způsob jejího zpracování prostřednictvím uzavřených obalů nebo depozitních bankomatů,“vysvětluje Zúbek hlavní důvod k uzavření poboček. Aktuálně má banka 241 poboček a tento stav nechce v nejbližší době měnit.
Pobočky pro poradenství
Podobně mluví Hrubý z České spořitelny. „U řady malých poboček v menších sídlech poklesla návštěvnost na úroveň zhruba jednoho klienta za hodinu,“uvádí. Letos banka uzavřela zhruba patnáct poboček, a pokud bude trend pokračovat, mohou k podobnému kroku přistoupit i jinde. „Nemůžeme vyloučit, že v následujících dvou letech se počet uzavřených poboček bude pohybovat v řádu nižších desítek,“říká.
Banka tak nadále z přepážek „vytlačuje“hotovost. Hrubý prohlašuje, že už na konci letošního roku chce mít Česká spořitelna polovinu z celkových 440 poboček „bezhotovostních“.
„Existuje dlouhodobý trend přesunu klientů do online služeb. To povede k nižší potřebě mít i fyzická obchodní místa. Nicméně pobočky zcela nezmizí, naopak pro některé služby a důvěru klientů pobočky dál budou hrát důležitou roli. Budou ale jinak vypadat, bude na nich více prostoru pro poradenství,“shrnuje obecný trend mluvčí ČSOB Patrik Madle.
„Od začátku roku jsme uzavřeli trvale dvě malé pobočky, průběžně vyhodnocujeme situaci na trhu, nicméně plošné uzavírání neplánujeme. Návštěvnost poboček ve srovnání s obdobím před pandemií klesla přibližně o pět procent,“dodává Madle.
„Postupně přistupujeme na optimalizaci pobočkové sítě tam, kde máme jistotu, že klienti mají alternativu (tedy že máme více poboček ve městě). Jde o přirozený proces, nikoliv pouze o důsledek koronavirové pandemie,“doplňuje Kopecká z Raiffeisenbank.