Katedrály jsou „kulturní krádež“od muslimů
Nejen černoch, který vynalezl žárovku: jak pokrokářské objevy učesávají minulost tak, aby Západ tolik nevyčníval a vše bylo multikulturnější.
Podívejte se třeba na pařížskou Notre-Dame. Naschvál, nepřipadá vám v posledních letech taková orientálnější? Odhalení amerického prezidentského kandidáta Joe Bidena, že žárovku nevymyslel Edison, ale jeho černošský zaměstnanec, je jen jedním z řady pokrokářských objevů upravujících minulost tak, aby Západ tolik nevyčníval a vše bylo multikulturnější. Stačí se ohlédnout měsíc dozadu.
Tak třeba katedrála Notre-Dame, o níž se afektovaně psalo, když loni hořela, že je to symbol západní civilizace, je teď plagiát. Důkaz toho, jak Západ vykrádal své okolí a pak krádež prohlásil za majetek. Britská odbornice na Blízký východ Diana Darkeová o tom napsala knihu nazvanou Okrádání Saracénů: Jak islámská architektura utvářela Evropu.
Zatímco decentně mluví o „kulturním přisvojení“, levicový list The Guardian, jenž o knize v srpnu psal, rovnou hovoří o tom, že „nejznámější stavby Evropy byly uloupeny v islámském světě“. Mezi ně patří Big Ben, parlament i Westminsterské opatství v Londýně, bazilika svatého Marka v Benátkách či třeba katedrála v Chartres.
A když Darkeová píše o rostoucí islamofobii, kvůli níž je načase trochu opravit panující představy, The Guardian do toho rovnou tahá „bílou nadřazenost převlečenou za přisvojení tradic“a hovoří o tom, že „údajně západní architektura je mobilizována pravicově nacionalistickými skupinami, aby posílila jejich idealizovanou vizi čisté evropské identity“.
Nějak to nesedí
Notre-Dame je podle knihy dobrý příklad. Její ikonické dvě věže jsou totiž prý okopírované z chrámu, jehož trosky jsou v syrském Idlíbu. To má dokazovat, že inspirace přišla za křižáckých válek z Blízkého východu, tedy ze světa islámu.
Jenže dvě věže Notre-Dame jsou také dobrým příkladem, že tato logika moc nefunguje. Onen idlíbský chrám, který prý v Paříži bezostyšně opsali, stojí ve vsi Qalb Loze a byl postaven kolem roku 460, tedy skoro dvě stě let před tím, než Mohamed v Medíně adaptoval křesťanství tak, až z něj byl islám. Sýrie v té době patřila křesťanské Byzanci a donedávna Římu. I chrám byl křesťanský.
Darkeová rovněž píše, že křižáci si z muslimského světa přivezli pro gotiku řadu prvků, jako jsou žebrová klenba, lomené oblouky či barevné vitráže v oknech. To je pravda – stejně jako to, že spousta těchto prvků se už dávno používala v Byzanci.
Například vitráž byla už v 6. století v chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli
a v 10. století ve Štrasburku. Nebylo tedy třeba jezdit kulturně vykrádat Blízký východ.
Není sporu, že zbarbarizovaná Evropa křižáckých válek, která v raném středověku zapomněla na římské umění žít, koukala na svět islámu jako na zjevení, neboť byl kulturně dál. Ale ten zase řadu věcí přejal od Byzance, tudíž i od Říma. Byl to kolotoč vzájemné inspirace točící se staletími.
Někdy ho roztáčely i komické věci. Panorama řady vesnic a měst, zvláště na východě Evropy, ale třeba i v Bavorsku, dodnes ovlivňuje první tištěná mapa Jeruzaléma, která spatřila světlo světa v německé Mohuči v roce 1486. Kniha, v níž mapa vyšla, byla evropským bestsellerem, vycházela v řadě vydání a překladů. Jenže třetí nejsvětější místo islámu, jeruzalémský Skalní dóm, mylně označuje za biblický Šalamounův chrám, židovskou svatyni číslo jedna. A co víc: čistá fantazie tvůrce Holanďana jménem Erhard Reeuwich dodala na věže chrámu cibulovité kopule. Kdo by nechtěl, aby jeho kostel vypadal jako ten z biblických časů? A tak se zrodila móda cibulovitých věží. Není to proto, že je architekti opsali z islámských staveb.
To ale Darkeová tvrdí i o benátské katedrále svatého Marka, která opravdu vypadá jako palác z Persie nebo Indie. Oficiální prameny však uvádějí, že byla inspirována konstantinopolským chrámem Hagia Sofia a kulaté věže byly dostavěny jen proto, aby se stavba zvýšila a byla vidět i z hlavního benátského náměstí Piazza. Ale příběh o „kulturní krádeži“zní dneska chytlavěji.
Sultán zakládá protestantství
Podobně vyšel koncem srpna v USA článek historika Alana Mikhaila z Yale University o tureckém sultánovi, který změnil Ameriku tím, že způsobil vznik protestanství. Nebylo to tedy pnutí uvnitř evropské společnosti, nýbrž multikulturní ovlivňování. A sultán může globalizovaně i za to, že conquistadoři dobyli Střední Ameriku a USA dnes pijí ve velkém kávu. Místy poněkud křečovitá argumentace se odvíjí od roku 1517, kdy Selim dobyl Egypt.
Kvůli tomu vzniklo to protestanství. Pád Egypta byl pro Evropu takový otřes, že hledala obětního beránka. Vinu mazaně hodila na církev, že poskytuje špatný „morální leadership“. Odpovědí bylo protestanství, i když Martin Luther by se dneska asi moc divil, co pro něj bylo motorem.
Kvůli tomu vyrazili i Španělé, protože dobytím Egypta i Arábie Selim přetnul obchodní cesty po souši do Asie. Tak rychle vyrazili dobýt Mexiko, aby se dostali do Asie tudy. Má to háček: Egypt padl 22. ledna, ale Španělé vyrazili už 3. února. Zpráva o pádu Egypta by se k nim dostala jedině, kdyby byla CNN.
Mikhail svou teorii, jak měli Španělé Selima plnou hlavu, dokládá i tím, že ze smutku pojmenovali první dobyté mayské město na Yucatánu Velká Káhira. To je novinka, protože dobové prameny to vysvětlují dost uvěřitelně tím, že tam stály špičaté domy, které Španělům připomínaly pyramidy.
A co ta káva? Selim dobyl i Jemen, čímž se naučil vařit kávu, která se přes Cařihrad dostala do světa, tudíž i do Ameriky. To je celé.
Otrok zavedl očkování
Fantazie někdy hraje v podobných teoriích velkou roli. Aby se ukázalo, že „bílé privilegium“je v USA nepřípadné, existuje teorie, že Nový svět dávno před Kolumbem objevili Afričané. Proč o tom nejsou žádné důkazy? Na rozdíl od Evropanů se chovali k místním obyvatelům tak dobře, že přejali jejich kulturu, nevnucovali jim tu svou a nakonec s nimi splynuli, takže po nich není ani stopa.
Podobné teorie nakonec zpochybňují i pravdivá fakta. Když Joe Biden prohlásil za vynálezce žárovky černého všeuměla Lewise Latimera, znělo to tak bizarně, že málokdo pochopil, že Latimer byl opravdu velký vynálezce.
Jenže to až moc zapadá do novinek, šířených v USA obvykle během oficiálního Měsíce černošské kultury o černoších, kteří jako první vymysleli semafor, plynovou masku, žehlicí prkno, klimatizaci, vzducholoď či zavedli v USA očkování, což měl dokonce zařídit otrok. V řadě případů na tom něco nebo hodně je, ale buď byli až druzí, nebo třeba jen něco zdokonalili. Až na to očkování.
To je totiž úplně pravda. Otrok se jmenoval Onesimus a byl věnován jako dar duchovnímu jménem Cotton Mather v Massachusetts. Když tam roku 1721 vypukla epidemie neštovic, poradil mu, že u nich doma v Africe jí čelili tak, že vzali trochu kůže u boláků nemocného člověka na špičku nože a škrábli s ní zdravé. A ti přežili. Mather přemluvil místního lékaře, aby to zkusil. Ten naočkoval 240 lidí, úmrtnost mezi nimi dělala jen dvě procenta, zatímco mezi neočkovanými to bylo 15 procent. Onesimovou metodu pak převzala i americká armáda za války za nezávislost.
Mimochodem, v Bostonu byli mezi oběťmi epidemie málem i Cotton Mather a onen lékař. Chtěl je lynčovat dav rozezlený, že úmyslně šíří neštovice. Amerika tehdy byla schopná nedůvěřovat ničemu a věřit všemu, což se moc nezměnilo.