Mapa zločinu: okresy, kam policie nevidí
Nejrizikovější je Karvinsko, bezpečně je okolo Prahy.
Vloni poprvé od roku 2013 meziročně narostl počet trestných činů. Policisté jich řešili téměř 200 tisíc. Jenže jejich počet je jen součástí komplikovanějšího problému. Běžná statistická data totiž podle ministerstva vnitra na boj s kriminalitou nestačí.
O řadě trestných činů se totiž vůbec neví, protože je jednoduše nikdo nenahlásí. V praxi to znamená, že zmíněné číslo 200 tisíc zdaleka nepopisuje reálný stav zločinu v Česku. Podle ministerstva je však možné skutečnou míru rizika pro místní obyvatele odhadnout, pokud se k samotnému počtu trestných činů přidají také další kritéria.
„Dlouhodobě víme, že v místech s vyšší nezaměstnaností je výskyt protiprávního jednání častější a obdobně je to tam, kde jsou nižší platy, respektive je vypláceno více dávek, u kterých se zkoumá výše příjmu, takzvané dávky chudoby,“vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Mezi okresy, které podle takzvaného indexu rizikovosti dopadly nejhůře, patří hlavně Karvinsko, Mostecko, Bruntálsko nebo Děčínsko, ale také centrum Ostravy. Nejlépe je na tom naopak bezprostřední okolí Prahy.
Statistické podklady slouží ministerstvu především jako informace k udělování dotací, které by měly problémy zmírnit.
Tok peněz je totiž omezený a zájem letos překročil nabídku. V dotačním programu ministerstva vnitra bylo zhruba 50 milionů korun, ale žadatelé chtěli o 24 milionů víc. Peníze mohou kraje a obce využít třeba na protidrogovou prevenci, na pořízení nových kamer nebo na osvětlení na riziková místa.
Index rizikovosti přitom může pořadím potenciálních příjemců hodně zamíchat, příkladem je třeba Praha. V počtu kriminálních činů na obyvatele je hlavní město bezkonkurenčním vítězem. Vysoká životní úroveň, ale hlavně davy bohatých turistů dělají z metropole obvykle ráj zlodějíčků a kapsářů, kteří do města za lupem rádi přijíždějí i z regionů. Podle rizikovosti se však Praha umístila na čtyřicátém druhém místě, což znamená český průměr. Pomáhá totiž velké množství pracovních příležitostí a také relativně málo lidí závislých na sociálních dávkách.
Problémy periferií
Starostové z oslovených měst to vidí jasně: to, co dělí města s malým rizikem od těch s velkým, je ekonomický úspěch regionu.
„Všechny okresy, které jsou na čele žebříčku, jsou okrajové okresy, povětšinou na severu Moravy, ve Slezsku, v severních a v severozápadních
Čechách. A všechny dlouhodobě sužuje jeden problém, kterým je vyšší nezaměstnanost nebo ohrožení vyšší nezaměstnaností,“vysvětluje starosta Bruntálu Petr Rys (BRUNTÁL 2018). Bruntálsko se v celkovém srovnání umístilo jako čtvrtý nejrizikovější okres.
„V samotném Bruntále se nám podařilo snížit nezaměstnanost od roku 2014 do nedávného období trojnásobně, nicméně nyní jsme znovu ohroženi růstem počtu nezaměstnaných,“doplňuje Rys. Podle
něj by stát měl na regiony zaměřit větší pozornost. Jeho městu by prý pomohly investice, které by snížily počet nezaměstnaných. Problémy má Bruntál třeba i se zdravotní péčí, neboť lékaři se do regionu příliš nehrnou. Nešťastný je podle starosty i systém vyplácení sociálních dávek, se kterým obce nic nezmůžou.
„Pomohly by jednoznačně zásadní změny současné legislativy. Systém sociálních dávek je v současné době demotivující, systém dávkami podporovaného bydlení je dlouhodobě
mediálně diskutované téma a za několik let diskusí se nezměnilo vůbec nic, situace se neustále zhoršuje,“souhlasí se svým bruntálským kolegou starosta Děčína Jaroslav Hrouda (ANO).
Města, kde se daří
Na stupních vítězů se umístily Praha-východ a Praha-západ, čerpající z ekonomické síly metropole. Řada místních do ní dojíždí za prací, dynamické a zalidněné centrum ale zároveň láká kriminální živly daleko více než vilové čtvrti a menší obce v okolí hlavního města. Z hlediska rizikovosti prostě ideální poloha.
Avšak ne vždy je k úspěchu nutná přímá blízkost velkého města. Mezi nejlepší pětku se totiž zařadilo i příhraniční Rychnovsko.
„Po prudkém nárůstu drobné kriminality ve druhé polovině roku 2016, kdy se výrazně navýšila produkce i počet zaměstnanců v průmyslové zóně Solnice–Kvasiny, začala naplno fungovat všechna opatření, která byla přijata na všech úrovních řízení veřejné moci. Celý region od zmíněného roku 2016 patří k těm s nejnižší nezaměstnaností a spolupráce představitelů veřejné moci, bezpečnostních složek a zaměstnavatelů přinesla své ovoce,“popisuje situaci rychnovský starosta Jan Skořepa (nestr. za ODS).
A idylicky působí situace třeba i v Pelhřimově na Vysočině. „Pokud jsou lidé spokojeni a mají možnost také volnočasového vyžití, ubývá i příčin k páchání trestné činnosti,“myslí si pelhřimovský starosta Ladislav Med (ODS).