Jihočeští archeologové vyzvedli ze země z doby Přemyslovců.
Stovky mincí
SEPEKOV Malý bagr ukrajuje lžící kousek po kousku z ornice a sype ji na hromadu těsně vedle kolíky vyznačeného území. Pár metrů za ním prochází čerstvě odkrytou zem několik hledačů s detektory kovů. Snaží se najít poslední kusy z mimořádného nálezu stovek středověkých mincí. Téměř osm set stříbrných brakteátů z doby vlády Přemysla Otakara II. čekalo na poli u obce Sepekov na Písecku na své objevení více než sedm set let.
Povedlo se to až amatérskému hledači, který těsně pod povrchem našel jednotlivě několik mincí. „Je to rozhodně jeden z větších nálezů brakteátů, pokud se bavíme o posledních desítkách let. Na jihu Čech se jedná o úplně největší, když mluvíme o tomto typu mincí,“vysvětluje archeolog Tomáš Hiltscher z Prácheňského muzea v Písku.
Odborníci měli v tomto případě štěstí. Nálezce se na ně ihned obrátil a archeologové tak mohli zmobilizovat síly a vyrazit do terénu na dohledávky. Nejprve přímo na povrchu, později i s pomocí techniky v nižších vrstvách ornice.
Společně se čtyřmi desítkami amatérských hledačů se jim podařilo objevit několik set tenkých stříbrných plíšků s vyraženou hlavou krále Přemysla Otakara II., kterou v kruhu obklopují siluety ryb.
„Je více než zřejmé, že takový poklad nedokázal našetřit obyčejný člověk. Pravděpodobně byl vázaný na nějakého lokálního velmože nebo se jednalo o významnou platbu, v té době se třeba běžně obchodovalo s vesnicemi. Mohlo se také jednat o peníze na větší projekt, variant je poměrně dost,“naznačuje Hiltscher.
Policie na místě
Celou lokalitu vyznačenou dřevěnými kolíky s červenobílou páskou hlídali v prvních dnech po nahlášení nálezu policisté. Rozsáhlá komunita hledačů pokladů se totiž o události okamžitě dozvěděla, a tak bylo třeba zajistit, aby se nikdo z nich nepokusil mince svévolně dohledávat.
Laické hledače pak ale využili archeologové. „Dnes hledají tisícovky lidí a nějaké spřízněné hledače s detektory mají i všechna muzea. Většinou se ale jedná jen o nižší desítky zájemců, což je i případ Prácheňského muzea,“podotýká archeolog Martin Pták z Jihočeské univerzity, který se dohledávek účastnil.
Podle Ptáka spolupracovníci muzeí v případě větších nálezů ani neusilují o peněžitou odměnu, kterou jim buď podle ceny kovu, nebo historické hodnoty přiznává krajský úřad.
Adrenalin na poli
O dohledání posledních mincí v Sepekově se ve spolupráci s odborníky pokoušel i Pavel Jiříček z nedalekého Písku. „Přizvali mě sem právě písečtí archeologové. Byl jsem tu v pondělí i v úterý a podařilo se mi najít pět mincí. Když se mi podaří vykopat podobný předmět, je to pro mě vždy obrovský adrenalin. Daleko větší než chodit na ryby,“říká se smíchem.
Písečtí archeologové měli na vyzvednutí pokladu jenom několik dní. Kromě zájmu hledačů je tlačila také dohoda se zemědělci, na jejichž poli mince dohledávali. „Moc nadšení z našich plánů sice nebyli, ale na druhou stranu nám vyšli ve všem vstříc,“doplňuje Hiltscher.
Archeologie má sice v podobných případech díky zákonu přednost, odborníci se ale většinou chtějí s hospodáři v poklidu domluvit.
Necelou osmistovku středověkých stříbrných mincí teď čeká čištění a následná konzervace. „Pro nás to nebude až taková práce díky vysoké ryzosti použitého stříbra. I díky tomu se mince dochovaly v poměrně dobrém stavu, poškození vzniklo až kvůli mnohaleté orbě půdy,“podotýká