Německé školy virus zvládají
Na školách jsou povinné roušky i rozestupy. V Itálii chybí ve třídách lavice a učitelé se bojí nákazy
Už je to víc než měsíc, kdy začali malí Němci v některých spolkových zemích proudit zpět do škol, například v Hesensku či v Hamburku. Jaké jsou zkušenosti?
Jednotlivé spolkové země mají vlastní postupy. Jako poslední se vrátili do lavic žáci v Bádensku-Württembersku na jihozápadě země. Nošení roušek je většinou povinné, sejmout si je mohou žáci ve třídách, ale třeba v Bavorsku s nimi musí vydržet i během vyučování.
Pokud dítě jen škrábe v krku a smrká, v Sasku či Durynsku se nic neděje. Naopak v Severním Porýní -Vestfálsku už musí žák zůstat doma. Celkově ale dospěly německé úřady k závěru, že školy nejsou místem masivního přenosu nákazy. Vládne opatrný optimismus.
„Vypadá to slibně, nevyskytla se velká ohniska nákazy, spíše jen jednotlivé případy,“řekl novinářům Johannes Hübner, předseda Německé společnosti pro pediatrická infekční onemocnění.
Itálie: převládají obavy
Německá zkušenost přitom hodně zajímá jiné evropské země, jako je třeba Řecko či Itálie, kde studenti usedli ve většině regionů do lavic teprve tento týden.
Po dlouhé, šestiměsíční pauze. Zahájení školy provázejí organizační zmatky i hlasité obavy rodičů. Někteří se bojí o zdraví dětí, jiní zase protestují proti rouškám.
Hlavně ale v italských školách chybí lavice. Úřady objednaly 2,6 milionu nových jednomístných, aby žáci nemuseli sedět blízko sebe. Jenže se to nestihlo, stejně tak se nepodařilo obsadit tisíce nových pedagogických míst. Starší učitelé mají obavy z nákazy. Polovina italských pedagogů na základních a středních školách je starší 50 let. „Cítím opravdu velké obavy,“říká Valentina
Balsamová, jedenašedesátiletá učitelka ze základní školy v sicilském Palermu. „Rozumím tomu, že školy se musí otevřít, přesto ale cítím strach. Učitelé podstoupí časté testy, děti ale nikoli,“uvedla. Výuka na základních školách je podle ní založena na úzkém fyzickém kontaktu s dětmi a sociální odstupy bude podle ní jen velmi obtížné dodržovat.
Učitelé musí mít roušky i během vyučování, stejně tak žáci. Všem bude denně měřena u vchodů teplota. Každý pozitivně testovaný, učitel či student, okamžitě poputuje do karantény. Mnoho starších učitelů to ale neuklidnilo a píší ministerstvu, aby byli zproštěni svých povinností ve škole.
„Je zjevné, že nemohu podstupovat testování každý den,“netají se obavami šestašedesátiletá Dara Novarová. „A také mohu těžko kontrolovat, jak se studenti chovají, když odejdou ze školy domů,“dodává.
Obavy jsou pochopitelné. V šedesátimilionové Itálii zemřelo během pandemie 35 600 lidí, nejvíc z celé Evropské unie.
Také v nedalekém Řecku provázely otevření škol obavy z nárůstu nových infekcí. Mnozí rodiče současně kritizovali povinné nošené roušek. Aténský deník Kathimerini citoval rodiče, podle kterých nošení roušek nemá smysl a může dokonce škodit. Úřady však varovaly, že studenti bez roušek nebudou do školní budovy vpuštěni.
Opačný problém mají někteří rodiče žáků v Německu. V Severním Porýní-Vestfálsku, kde se povinnost nošení roušek během vyučování před časem uvolnila, si mnozí rodiče stěžovali, že žáci bez této ochrany čelí šikanování a posměškům.
Celé Německo každopádně představuje nadějný náznak, že mezi mladými se přenáší virus spíše jinde, v klubech či koncertních sálech, než ve škole. „Čekal jsem, že virus se bude mezi dětmi na školách mnohem víc šířit,“konstatoval Tobias Kurth z berlínské nemocnice Charité. „To se ale zatím nestalo.“