Město o své psychicky nemocné pečuje 30 let
Magistrát chce v péči o psychické zdraví jít směrem komunitní podpory
PRAHA Metropole si stejně jako zbytek republiky připomíná 30 let od začátku fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. V rámci tohoto výročí hlavní město upozornilo, že stále existují nedostatky. Aktuálně proto Praha pracuje na reformách psychiatrické péče a vzniku nových center duševního zdraví. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) jde o zásadní téma.
„Velké, dříve postavené léčebny, se postupně vyprázdnily. Mám ale pocit, že reforma péče o duševní zdraví ještě nebyla dotažena do konce, aby byla péče zajištěna po všech stránkách,“míní Hřib. Problémem je i rozdílný postoj společnosti k viditelným onemocněním a k těm, jež vidět nejsou. Ty totiž lidé jako problém tolik nevnímají, což nemocné stigmatizuje.
Podle primátora je potřeba vnímat obě části zdraví rovnocenně. Navíc město jako Praha s sebou nese podle Hřiba více rizikových faktorů, které vedou k rozvoji duševních obtíží, a to od sociálních až po environmentální. „Duševní zdraví je dlouhodobě marginalizováno, přitom má zásadní podíl na našem celkovém zdraví,“upozorňuje.
Město proto o prázdninách podepsalo memorandum s ministerstvem zdravotnictví, ve kterém se zavázalo aktivně podporovat změny v péči a v přístupu k duševnímu zdraví. „Chceme spolupracovat zejména při řízení a koordinaci reformy, financování a vytváření sítě dostupné komunitní podpory a transformace péče v psychiatrické nemocnici, v otázce zajištění a kontroly kvality péče a také v oblastech primární prevence a destigmatizace lidí s duševním onemocněním,“přibližuje memorandum Hřib.
Zlepšení sítě péče
V rámci podpory město plánuje i rozšíření dostupnosti péče. Nyní je v metropoli pět kompletních zdravotně-sociálních týmů Center duševního zdraví. „Pokud vše půjde podle plánu, bude od ledna 2021 celá Praha pokryta sociálními úvazky zbývajících osmi komunitních týmů,“upřesňuje radní pro zdravotní a sociální oblast Milena Johnová (Praha sobě).
Vznikem osmi dalších center by město pokrylo základní síť služeb na svém území. „Je potřeba ji ale také pokrýt úvazky, o což budu v rámci vyjednávání o rozpočtu na další rok bojovat,“doplňuje Johnová s tím, že doufá i v podporu od ministerstva zdravotnictví a pojišťoven.
Důležitou součástí třicetiletého fungování pomoci v oblasti duševního zdraví je také práce neziskového sektoru, který má podle Hřiba v oblasti péče o duševní zdraví dlouholeté know-how. „Proto chceme i ve spolupráci s ním zvyšovat zájem Pražanů o vlastní duševní zdraví a zlepšovat síť dostupné a profesionální podpory,“dodává Hřib.
Konkrétně tak magistrát s organizacemi dojednal jejich zapojení do nového projektu, kdy v hlavním městě už nyní vznikají tři zcela nové multidisciplinární týmy – pro děti, seniory a osoby s nařízenou ochrannou léčbou. „Po třiceti letech tak budou mít Pražané konečně k dispozici plošnou síť komunitních služeb včetně těch specializovaných,“uvádí Johnová.
Od ústavů ke komunitní podpoře
Právě podpora specializované péče pro děti je věc, po které volá řada neziskových organizací, které se tématu věnují. Služeb pro děti totiž chybí nejvíce. „Pro děti nemáme žádné zázemí odlehčující služby, Praha rodičům vůbec nic nenabízí,“konstatuje Johnová. „Doufám, že se nám podaří v blízké době vybudovat kapacity,“dodává radní.
Problém s nedostatkem péče ovšem vytváří situace, kdy řada dětí končí v ústavní péči, protože rodiče už nemají dostatek sil se o ně starat sami. „Jsme jediná země v Evropě, která právně umožňuje separaci dětí od rodin do ústavní péče,“upozorňuje psychiatr Jan Pfeiffer, jeden ze zakladatelů nejstarší neziskové organizace zaměřené na podporu lidí s duševním onemocněním Fokusu Praha a Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
V praxi to znamená, že jsou děti umisťovány do zařízení, daleko od svých rodin a bydliště, protože historicky byly tyto instituce za minulého režimu odsouvány většinou do pohraničních oblastí. S těmito pozůstatky totality se město ovšem nevypořádalo dodnes. „Nechápu, jak Praha mohla dopustit tak krutý systém,“podotýká Johnová.
Aktuálně tak má Praha pět svých dětských pacientů v Dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech, devadesát kilometrů od hlavního města v jižních Čechách. Pro děti nyní město hledá místa v Praze, první z dětí by mělo být přestěhováno už na podzim do chráněného bydlení.
To je také cíl, kterého chtějí do budoucna neziskové organizace dosáhnout, tedy odklonit se od odosobněných psychiatrických léčeben a ústavů směrem ke komunitní podpoře.