Déšť léčí stresované stromy

Ani katastrofa, ale ani moc důvodů ke slavení. V létě sice sprchlo více a stromy to ocenily, boj s kůrovcem ale pokračuje.

MODŘANY Kunratický les, Modřanská rokle anebo Divoká Šárka jsou místa náležící v Praze k těm nejvíce zasaženým kůrovcem. Tento brouk různou měrou škodí také v dalších lesních masivech tvořících s pěti tisíci hektary zhruba deset procent rozlohy metropole.

Zatímco ale sucho zeleň stresuje, a tím oslabuje v boji s vetřelci, letošní červen pomohl. Byl totiž nejdeštivějším za posledních 60 let, v Česku napadalo 151 milimetrů srážek. „V květnu začalo pršet, červen byl upršený hodně a de facto dohnal srážkovou ztrátu v rámci roku,“uvedl klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (CHMI).

Větší přísun deště se projevil v péči o lesy, ani toto množství vláhy ale stromům nestačí. A meteorologové předpovídají pro nejbližší období srážky spíše průměrné. Zda a jaká bude zima, není jasné. „Aktivita kůrovce se sice díky častějším a vydatnějším dešťům zpomalila, smrky a modříny oslabené extrémními letními teplotami a suchem několika posledních let však škůdci i nadále podléhají,“vysvětlila situaci Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy (LHMP).

Stromy v suchu dlouhodobě oslaboval stres, nedostatek vody zbavoval stromy přirozené obranyschopnosti. „Kůrovec se vyskytuje ve více lokalitách najednou, obvykle napadá stromy nalézající se poblíž menších prázdných míst vzniklých v důsledku těžby kůrovcové hmoty v předchozích měsících či letech,“popisují pražští lesníci šíření protivníka.

V lokalitách postižených kůrovcem musí lesáci odstraňovat nejen již na první pohled suché a nemocné stromy, ale také zdánlivě zdravé zelené dřeviny. I ty jsou bohužel již pod kůrou napadeny škůdci. Včasné sanační zásahy tak zpomalují postup brouka.

Potýkání se s napadenými stromy a ozdravné zásahy zanechávají jizvy na tváři přírody v hlavním městě. „Při postupném odstraňování kůrovcových stromů se posléze malé plošky rozrůstají a místy vznikají bohužel větší souvislé holiny,“upozornila Fišerová.

Nahodilá těžba roste

Objem takzvané nahodilé těžby, tedy odstraňování napadeného anebo například poničeného dřeva, roste. Podle aktuální výroční zprávy LHMP v roce 2019 vzrostla těžba dřeva o 24 procent v porovnání s předchozím rokem. Po očistě se na pasekách počítá s novým zalesněním.

Nedostatkem vláhy trpí všechny druhy dřevin, jehličnaté i listnaté, nejčastěji se však projevuje nepříznivé počasí na smrku, borovici a modřínu. Problém představuje také klesající hladina spodní vody. To je patrné hlavně u borovic, ale dokonce také u listnatých druhů jako dub, buk a další, kdy vzrostlé dospělé stromy kořenovým systémem nedosáhnou na vodu.

Výhodu však mají podle odborníků pražské lesy v tom, že smrkové porosty zde zaujímají minimální plochu. Podíl smrků v porostech, spravovaných LHMP, činí čtyři až šest procent lesů.

Nejen likvidace stromů napadených škůdcem tvoří ozdravnou metodu. Odborníci v lesích nasazují proti kůrovci například lapák. Jde o zdravý, pokácený a větví zbavený strom. Ten postupně uvadá a svou vůní láká kůrovce. Ti na strom nalétají a usazují se pod kůrou. Lesníci pak vábničky zbavují kůry a likvidují i s obtížným hmyzem. Účinnou možnost představují i lapače lákající hmyz na feromonový výparník anebo insekticidové sítě.

Pestrá druhová výsadba představuje další osvědčenou variantu ochrany pražských lesů. Letos na jaře zamířilo do přírody zhruba 107 tisíc sazenic – jednalo se především o mladé duby, buky, javory, jedle, borovice či modříny. Na paseky po kácení lesníci vysadili přibližně 80 tisíc dřevin.

Čerstvými dřevinami osadili plochy mimo jiné v Modřanské rokli, Chuchelském háji, Divoké Šárce,

Hostivařském lesoparku a v Milíčovském lese. Nový les vzniká Na Musile v Kunraticích a letos na podzim zde lesníci plánují další tři hektary výsadby.