Konec levných vajec z klecí
Slepice dostanou víc prostoru, vejce podraží
Je to další rána do vazu drůbežářů v České republice.
Nejlevnější a nejpopulárnější klecová vejce zmizí z českých drůbežáren. Se zákazem chovů nejnižší kategorie od roku 2027 počítá zákon, který schválila Sněmovna.
Nad ekonomickými zájmy chovatelů zvítězila snaha veřejnosti, ekologů a ochránců zvířat o zajištění většího pohodlí slepic. V kleci mají pro sebe prostor o velikosti papíru A4, v halových systémech zhruba o třetinu větší.
Chovatelé tušili, že je zákaz na spadnutí. Neziskové organizace v Evropě vedou masivní kampaně za zákaz klecí a na půdě tuzemského parlamentu s ním nesouhlasili jen komunisté a hnutí ANO. Z druhé strany jsou zemědělci tlačeni závazky všech obchodních řetězců, které v roce 2018 svorně slíbily, že dobrovolně do roku 2025 skoncují s klecovými vejci.
Levnější z dovozu
Se zákazem v současné podobě nesouhlasila řada poslanců, kteří nakonec ruku zvedli. Postihne totiž jen české drůbežárny, zatímco bude možné dál dovážet vejce od nosnic z klecí z jiných států EU i z třetích zemí.
Dopad nemusí být na první pohled vidět a není jen otázkou nabídky obchodních řetězců. Třeba jen v srpnu se do Česka dovezlo 662 tun melanží a vaječných výrobků, které pocházejí téměř výhradně z klecových chovů a končí třeba ve výrobě sladkostí. Česko je ve vejcích soběstačné z 82 procent. Většina levných dovozů plyne z Polska, zhruba třetina z Lotyšska a menší část z Německa. Importuje se asi 700 milionů vajec ročně.
Na dovozy je však zákon krátký. Opozice i příznivci českého zákazu upozorňují na to, že by měl jít ruku v ruce se zákazem na úrovni všech zemí EU, v opačném případě může utrpět konkurenceschopnost tuzemských zemědělců. Námitky mají hlavně větší chovatelé. „Je to další rána do vazu drůbežářů v České republice,“říká Zdeněk Mlázovský, místopředseda Drůbežářské unie a manažer společnosti Proagro Nymburk, která se zabývá chovem nosnic. Podle něj je možné, že se vzhledem k obvyklým průtahům ve stavebních řízeních ani přestavby do sedmi let nestihnou. „Určitě nastane pokles ve výrobě,“myslí si.
„Pokud se výroba nezakáže na úrovni celé EU nebo nebude schválena doplňující legislativa, bude dál možné klecová vejce dovážet,“ potvrdila obavy předsedkyně unie Gabriela Dlouhá.
Ministerstvo zemědělství kvůli tomu odeslalo požadavek na Evropskou radu, aby zákaz platil ve všech členských zemích.
Náklady na přestavbu klecí odhadují chovatelé na čtyři miliardy korun. Návrh předkladatele z řad Pirátů Jana Pošváře počítá s tím, že rok zákazu 2027 koresponduje s patnáctiletou životností obohacených klecí, které drůbežáři masově instalovali kolem roku 2012. Zemědělský svaz namítá, že část výrobců modernizovala provozy až do roku 2018 a přijdou tak o své investice.
Boj o cenu
Levná vejce jsou pro obchodníky dlouhodobě výborným magnetem na zákazníky.
I proto se jejich cena za třicet let zvýšila jen nepatrně. Zatímco ostatní potraviny rychle zdražují, vejce v červnu stála o 10 haléřů méně než před pěti a o 60 haléřů méně než v roce 2012.
Třebaže lidé v průzkumech se zákazem klecí souhlasí, v praxi stále rozhoduje nízká cena. „Nezaznamenáváme výraznější změnu v nákupním chování zákazníků. Hlavní rozhodující prvek v nákupu vajec je zatím stále prodejní cena,“popsal mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Zda vejce zdraží, nechtěl předjímat, rozhodují podle něj výrobci.
Ti to však vidí opačně. „Obchodní řetězce pravděpodobně toto zvýšení promítnou do koncové ceny, ale jestli to bude 0,5 koruny, nebo 2 koruny, to záleží na nich,“neúspěšně v minulých dnech apelovala na poslance Agrární komora ČR, aby zákon zarazili.
Boj o levná vejce podle drůbežářů je v plném proudu. „Obchodní řetězce hrají asi tři měsíce divadlo a schválně nevykupují vejce z podlahových chovů od takzvaných šťastných slepic, ale snaží se cenu srazit na cenu klecových,“uvedla Dlouhá.
Podobnou zkušenost má i Mlázovský z Proagro Nymburk. „V létě jsme museli podestýlková vejce prodávat na průmyslové zpracování, protože řetězce chtěly jen klecová,“uvedl a dodal: „Velkoodběratelé z řad řetězců nás chtějí dotlačit na cenu vajec z klecových chovů.“Do třípatrových voliér, na které budou mimo jiné drůbežáři stávající klecové systémy měnit, se vejde o třetinu méně slepic. To se logicky promítá do výrobních nákladů, které jsou asi o 30 haléřů vyšší.
Náročnější na chov jsou halová neboli podestýlková vejce podle drůbežářů také kvůli vyšším úhynům a vyšší spotřebě krmiva.