Rozhovor: české zbraně pro USA
Zájem o zbraně se zhoršováním situace ve světě roste. „Lidé se chtějí cítit bezpečněji, USA jsou toho hlavním příkladem,“říká zbrojař Lubomír Kovařík.
Pár let před druhou světovou válkou vznikla v Uherském Brodě nová zbrojní továrna. Co nejdál od hranic s nacistickým Německem. Po válce se závod stal postupně hlavním československým výrobcem ručních střelných zbraní. Dnes je Česká zbrojovka jedním z nejvýznamnějších výrobců ve své kategorii. A míří výš. Minulý týden ohlásila po odkladu způsobeném koronavirovou pandemií záměr nabídnout své akcie na pražské burze. Od investorů chce získat až čtyři miliardy korun, současní majitelé v čele s René Holečkem si však ve skupině i nadále zachovají majoritu. „Chceme být globálním dominantním hráčem na poli ručních palných zbraní,“říká šéf skupiny Česká zbrojovka Group Lubomír Kovařík.
Peníze, které v rámci úpisu akcií získáte, chcete použít mimo jiné na stavbu továrny v USA. Proč tam?
V USA máme zhruba polovinu tržeb z prodeje ručních palných zbraní, v posledních letech tam trvale rosteme. Vedle civilního sektoru však chceme dodávat zbraně také pro ozbrojené složky. Nejen pro armádu, ale i pro další federální agentury. Rozhodli jsme se vybudovat v arkansaském Little Rock výrobní závod, abychom jim naše zbraně mohli nabízet. Teď se nemůžeme účastnit federálních tendrů, protože každý zájemce musí splňovat zákon Buy American Act, podle něhož musí být minimálně 75 procent daného výrobku vyrobeno na území USA.
A proč by federální vláda měla sáhnout zrovna po zbraních s českým původem?
Aktuálně dokončujeme kompletní řadu produktů pro ozbrojené složky od nejmenších pistolí po největší útočné pušky. Věříme, že naše výrobky Made in USA budou srovnatelné s konkurencí. Jedním z důvodů, proč se nám v USA daří, je, že máme dobře postavený poměr výkon k ceně, to je klíčový ukazatel. Každý rok navíc přicházíme s novými nebo inovovanými výrobky. To je něco, po čem americký zákazník volá. České zbraně tam mají dobrý zvuk, pomáhá nám i sdílení dobrých zkušeností na sociálních sítích.
Kdy s výrobou v USA chcete začít a kolik zbraní tam budete vyrábět?
Chtěli bychom zahájit výrobu ve čtyřech produktových řadách v příštím roce. Celková investice je kolem 70 milionů dolarů, tedy v přepočtu přibližně 1,6 miliardy korun, vzniknou tam zhruba tři stovky pracovních míst. Plánujeme vyrábět v řádu menších stovek tisíc kusů.
Na co ještě chcete peníze od investorů využít?
Poohlížíme se po akvizicích jiných podniků, protože chceme uživatelům nabídnout komplexní řešení. Nejen dodat zbraně, ale také doplňkovou výbavu, například optické nebo optoelektronické přístroje, jako jsou dalekohledy na denní nebo noční vidění či lasery. A k tomu další příslušenství, které se ke zbrani dá přimontovat. Nebo i munici. Tedy aby zákazník měl jednoho partnera pro komplexní dodávku včetně případného financování.
Říkal jste, že z USA máte zhruba polovinu tržeb. Odkud je ta druhá? A čekáte, že se ten poměr bude nějak výrazněji měnit, případně přibývat nová teritoria?
V roce 2019 zhruba čtvrtina tržeb byla z Česka a dalších přibližně 15 procent z dalších zemí EU. Chceme růst na všech trzích, kde jsme. Zaměřujeme se především na země NATO a EU. Určitou šanci prosadit se máme ještě v Africe, ale tam často chtějí levnější zbraně. Při exportu našich produktů postupujeme v souladu s českými národními zájmy a v souladu se společnou evropskou zahraniční politikou, takže třeba nemůžeme jít do Číny. Ani do Ruska, kam se kvůli sankcím nesmějí vyvážet téměř žádné zbraně.
Řada investorů má dnes seznamy „zakázaných“investic. Ať už jde o hazard, nebo „špinavou“energetiku. Nebojíte se, že váš obor podnikání může mnoho investorů odradit?
To si nemyslím. Pokud se institucionální investoři rozhodnou investovat do tohoto typu podniku, mají s tím pravděpodobně už zkušenosti na jiných burzách po světě. Tady se dlouhodobě vede debata, zda jsou zbraně škodlivé, či ne. Diskuse by se ale podle mého měla zaměřit spíše na to, jak zamezit černému trhu se zbraněmi, ne omezovat legální obchod.
Jak to myslíte?
Do Evropy se bohužel dostávalo velké množství zbraní z postkomunistických zemí, ať už z Jugoslávie, či zemí bývalého Sovětského svazu. Úsilí by se mělo napřít na to, jak tento trh monitorovat, jak mu zamezit. Z policejních statistik víme, že přes 99 procent všech trestných činů spáchaných se zbraněmi v Česku je způsobeno těmi nelegálně drženými. V tom je problém. Měly by se výrazně zvednout tresty spojené s nelegálním obchodováním se zbraněmi.
V prvním pololetí jste prodali 228 tisíc zbraní, to je meziročně o 15 procent víc. Zvedla pandemie koronaviru poptávku po zbraních?
Bez ohledu na pandemickou situaci se domnívám, že poptávka po ručních palných zbraních roste kvůli zhoršování mezinárodní bezpečnostní situace a vznikajícím lokálním konfliktům. Roste nejen od ozbrojených složek, v rámci přezbrojování, ale také od civilního obyvatelstva. Lidé se chtějí cítit bezpečněji, USA jsou toho hlavním příkladem.
Kupují si zbraně lidé, kteří už měli nějakou doma, nebo roste počet těch, kteří si pořizují první? A liší se situace v Česku od té v USA?
Ze statistik, které máme k dispozici, vyplývá, že v USA roste počet nových uživatelů zbraní, a to pro osobní ochranu. V Česku je to naopak. Zbraně kupují především lidé, kteří už nějaké mají. Zatímco počet registrovaných zbraní roste, počet zbrojních průkazů se výrazněji nemění. V Česku je registrovaných zhruba 900 tisíc zbraní, a pokud to vydělíme počtem zbrojních průkazů, vychází, že na jednoho uživatele připadají zhruba tři zbraně.
Pokud jde o ozbrojené složky, nemáte obavy, že pandemie přesměruje veřejné peníze spíše do zdravotnictví či jinam? A jak je to s dodávkami pro české ozbrojené složky?
Těžko předpovídat, jak to bude v Česku. Ale obecně platí, že domácí obranné průmysly budou mít větší roli při pokrývání soběstačnosti jednotlivých států. My jsme podepsali s českou armádou rámcovou smlouvu na dodávky v období 2020 až 2025 na 39 tisíc zbraní v hodnotě 2,35 miliardy korun. Pro policii jsme dodávali po roce 2000, a to 46 tisíc zbraní. Zatím nemáme informace o tom, že by policie připravovala přezbrojení nebo dozbrojení.
Jak často je třeba přezbrojovat?
Jak dlouho zbraně vydrží, je přímo úměrné tomu, jak moc se používají, jak často se cvičí. Když se na to podíváme z druhé strany, naše záruka na automatické zbraně je 20 tisíc výstřelů, na pistoli je 40 až 50 tisíc výstřelů. Podle intenzity výcviku či účasti na operacích to může být mezi deseti až dvaceti lety. A zbraně také morálně zastarávají. Například útočná puška vzor 58 patří k nejlepším zbraním na světě, ale už na ni nelze používat žádné optoelektronické doplňky.
Ve Zbrojovce pracujete už skoro 15 let. Jak se za tu dobu změnil váš vztah ke zbraním?
Vždycky jsem měl kladný vztah ke zbraním. Nespatřuji v nich nic špatného. Naopak, po tolika letech ještě víc oceňuju, jak dobrou profesionální úroveň české zbraně a výrobci mají. A nejde jen o Českou zbrojovku, ale i o firmy jako Meopta, Sellier & Bellot či Tatra. Představují kus českého umu, který jsme schopni vyvážet.
V 90. letech minulého století přitom ve společnosti převládl určitý rezervovaný vztah ke zbraním.
Tenkrát jsme udělali chybu, že jsme jako stát vyklidili pozice v rámci dodávek vojenského materiálu do zahraničí. Obsadily je německé, francouzské či americké firmy a návrat je extrémně složitý. Obranný průmysl tehdy tvořil a dnes znovu tvoří nedílnou součást ekonomiky, má výrazný exportní potenciál, zaměstnává desítky tisíc lidí a přináší miliardy do rozpočtu.
Jak se za ta léta zbraně proměňují?
Spolu s tím, jak se mění požadavky jednotlivých uživatelů. Velkým trendem jsou dnes polymerové pistole. Jsou lehčí a menší než klasické kovové. U dlouhých zbraní – kulovnic a malorážek – se však trend moc nemění. Při výrobě zbraní se dnes mnohem víc používají progresivní materiály, i kovové slitiny se vyrábějí jinými způsoby než dříve. Pomáhá to zkvalitňovat parametry zbraní a prodlužovat jejich životnost.
Mluvilo se i o tom, že zbraně se dají vyrobit na 3D tiskárně. Používá se 3D tisk i v průmyslu při výrobě zbraní?
Jen odbočím. Kdo si na 3D tiskárně doma vyrobí zbraň, tak se dopouští trestného činu. Jinak nám 3D tisk usnadňuje vývoj zbraní, můžeme si takto vyrobit prototypy, zkrátí se čas výroby jednotlivých dílů, a to nám umožní intenzivněji testovat. Podobně nám při vývoji pomáhají i matematické simulace, můžeme lépe zkoumat tlaky, teploty jednotlivých dílů. Ale při standardní sériové výrobě se 3D tisk nepoužívá, to by bylo příliš drahé.
Lidé jsou dnes obklopeni chytřejšími výrobky, elektronika proniká úplně všude. Platí to i pro zbraně?
Ano, pokročilé technologie se stávají součástí jednotlivých zbraní. A nejde jen o optiku, začínají se používat také záznamové systémy, čipy jsou schopny odpovědět, jak často se zbraň čistila a kolik toho nastřílela. Stále více se klade důraz na bezpečnost, posiluje se identifikace uživatele. Moderní zbraně mohou třeba při honu poznat, zda se před vámi pohybuje člověk, další člen mysliveckého spolku. Ty sofistikované pro armádu umějí poznat, zda je před vámi vlastní voják nebo nepřítel.
Nestřílí ta zbraň už pak za vás?
Moderní prvky umějí střelbu zjednodušit v tom smyslu, že dál nebo lépe vidíte. Ale v žádném případě to neznamená, že by za vás střílel automat či počítač. Zmáčknutí spouště je vždy rozhodnutím konkrétního uživatele.