Hlavní téma EU? Boj za lepší klima
Von der Leyenová chce zvýšit „klimatické cíle“
Pro někoho možná překvapivě, zásadní projev šéfky Evropské komise se nesl ve znamení boje proti klimatickým změnám. Ve svém prvním poselství o stavu Unie, které včera přednesla k evropským poslancům, navrhla Ursula von der Leyenová razantní zvýšení evropských klimatických závazků. I v době vrcholící pandemie to německá politička podle všeho považuje za klíčovou věc pro příštích 12 měsíců.
Evropská unie by podle ní měla snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu z roku 1990. Dosavadní plán byl skromnější, počítal s omezením emisí o 40 procent.
Neznamenalo to, že by se von der Leyenová nevěnovala i ostatním tématům. Mezi jinými prioritami unijní exekutivy nechyběly v čase koronavirové krize ani otázky zdravotnictví. Stejně tak imigrace.
V těchto případech však nenabídla nic tak převratného jako v otázkách omezení skleníkových plynů. Dříve často zmiňovanou digitalizaci pak odsunula téměř stranou. Ekologické projekty chce přitom von der Leyenová provázat s dříve představeným fondem koronavirové obnovy. Třetina z chystaného fondu, který dosáhne 750 miliard eur, by měla podle šéfky EK směřovat k nastartování tzv zeleného růstu.
Peníze chce Komise získat dosud bezprecedentními půjčkami na finančních trzích, tedy společným evropským zadlužením. Bližší detaily nových klimatických plánů EK by měla představit estonská eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ve čtvrtek.
„Je to cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný,“prohlásila včera von der Leyenová, která v minulosti působila v čele německého ministerstva obrany. „Zvládneme to, jak už jsme to ukázali v minulosti,“inspirovala se populárními slovy německé kancléřky, jejíž země teď Evropské unii předsedá.
Tím si ale nejsou jisté mnohé země závislé na těžkém průmyslu, včetně České republiky, které daly najevo nespokojenost už s předchozím nižším závazkem.
Agentury citovaly ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, podle kterého je tento cíl nereálný.
Kriticky se včera vyjádřili i další, třeba německý poslanec za bavorskou stranu CSU Georg Nüsslein uvedl, že nové klimatické cíle představují pro Německo „vysoké riziko“.
Naopak stoupenci zelené politiky říkají, že Evropa konečně po staletích prolomí svou závislost na uhlí. Podle šéfky zelených europoslanců Ska Kellerové by bylo ideální snížit emise škodlivých plynů dokonce ještě víc, do roku 2030 alespoň o 65 procent.
V pasáži o koronavirové krizi von der Leyenová připustila, že pandemie ukázala zranitelnost Evropy. Přimlouvala za společná pravidla a zvýšení unijních kompetencí v tomto směru.
Tím už před časem, v době klíčící první vlny pandemie, omlouvala podcenění krize ze strany svého týmu. Zdravotnictví prostě mají pod palcem národní vlády. „Musíme vybudovat silnější zdravotnickou unii,“uvedla jedenašedesátiletá politička a navrhla rovněž vznik nové evropské výzkumné agentury. O podobě těchto změn by podle ní měli rozhodnout sami lidé z jednotlivých členských zemí prostřednictvím chystané konference o budoucnosti Evropy.
Dalším podstatným bodem byla imigrační krize, kterou nyní zvýraznila debata okolo podpáleného řeckého tábora na ostrově Lesbos.
Podle představ německé političky by měla být vyvážena pravidla o poskytování azylu i efektivní vracení odmítnutých azylantů do zemí původu. Více by se podle ní měly zapojit všechny unijní státy. Podělit se o imigranty. Když se jednalo o převzetí tisíců imigrantů z tábora Moria, ochotu dalo najevo jen Německo a devět dalších zemí.
Už příští týden chce proto unijní exekutiva předložit nový model migrační politiky. Vypadá to na oprášení nějaké podoby někdejších kvót, které odmítaly především některé středoevropské země včetně Česka. Brusel se chystá pomoci se stavbou nového tábora v Řecku.
Projev von der Leyenové byl jedním z nejdelších ve srovnání s jejími předchůdci. Ve své analýze klíčových slov rozebírá její slova i bruselský web Politico. Porovnává projev jejího předchůdce Jeana-Clauda Junckera, který se před pěti lety zaměřil téměř výhradně na téma tehdy vrcholící migrace. Projev von der Leyenové byl mnohem variabilnější, obsáhl více témat. Oproti svému loňskému projevu však věnovala jen malý prostor slibované digitalizaci evropské ekonomiky. Zmínila ji jen pár větami, plánované normy vůbec.
„Kde jsou všechny ty iniciativy Komise?“podivoval se proto šéf lidovecké frakce europoslanců Manfred Weber.