Kam teď mohou firmy pro peníze
Banky výrazně zpřísnily podmínky pro podnikatelské úvěry. Otevírá to cestu pro alternativní způsoby půjčování.
Získat podnikatelský úvěr je dnes obtížnější. Banky jsou opatrnější a prověřují firmy ze všech stran. Zatímco ještě na začátku roku schválily podle zkušeností finanční skupiny SFG Holding přes 90 procent připravených žádostí o úvěr, nyní je to nejvýše třetina. Nižší ochota bank otevírá prostor pro start-upy a alternativní způsoby půjčování.
„Získat úvěr bez jakéhokoliv zajištění, obvykle ideálně formou nemovitosti, je nyní prakticky nemožné. Banky navíc požadují při financování investic po firmách vyšší podíl financí z vlastních zdrojů,“říká Eva Hingarová ze skupiny SFG Holding, která firmám pomáhá zajistit bankovní půjčky. Zatímco dříve podle ní banky pokrývaly i tři čtvrtiny plánované investice, dnes je to jen kolem 60 procent.
Přísnější pravidla se podle Hingarové dotýkají v zásadě všech typů úvěrů. „Banky musí být obezřetné. Nové nastavení úvěrových podmínek však razantně limituje firmy, které mohou na finanční pomoc dosáhnout. Pro většinu z nich přitom neschválení úvěru může mít likvidační důsledky,“říká Hingarová.
Žádosti z oblasti gastronomie a hotelnictví podle ní banky skoro automaticky zamítají. Podle lidí z trhu přísněji postupují v případě menších firem. Každá banka má svůj model posuzování rizik při poskytování úvěrů, kritéria těchto modelů však nezveřejňují.
„Obecně lze říci, že hlavní změna při posuzování úvěruschopnosti klientů spočívá v tom, že banky kladou ještě větší důraz než dříve na udržitelnost příjmů. To platí i pro malé a střední podnikatele. Asi nemusím dodávat, že dnes není posouzení udržitelnosti příjmů klienta ničím jednoduchým,“říká hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.
Splátky podle terminálu
Ještě horší to může být v případě začínajících podnikatelů. Banky jsou u nich opatrnější než u firem, které už dlouho znají. Existují však fintechy, tedy finančně technologické společnosti, které umějí menším podnikatelům i v takovém případě peníze obstarat. Ani ty pochopitelně nepůjčí každému.
Například britský start-up Liberis umožňuje podnikatelům „splácet“půjčené peníze příjmy z budoucích
Jak a za kolik banky půjčují podnikům?
mlD. Kč 1 200 1 100 1 000 878,9 plateb kartou. „Financujeme podnikatele na základě včerejších dat, zajímá nás, jak se mu dařilo prodávat. Stačí nám znát alespoň čtyři měsíce transakční historie,“říká Petr Hojný, který v Liberisu zodpovídá za východní a střední Evropu.
Princip, pro který se v angličtině vžil pojem merchant cash advance, je nejrozšířenější v USA, kde existují zhruba čtyři stovky podobných firem, ve Velké Británii jich je asi pět. V kontinentální Evropě není příliš známý. Nepředstavuje přitom klasický úvěr.
„Je to vlastně kupní smlouva. Od zákazníka si kupujeme část budoucích prodejů. Poskytnuté peníze nepředstavují pro firmy cizí zdroj nebo dluh, ale je to vlastně záloha,“vysvětluje Hojný.
Podnikatel automaticky odvádí každý den předem sjednané procento z objemu transakcí, které projdou terminálem nebo platební bránou. V průměru jde o dvacet procent denního obratu na platebních kartách. Podmínky odpovídají roční úrokové sazbě kolem 15 procent.
To je ve srovnání s běžným úvěrem od banky víc. Na druhou stranu se nemůže stát, že by podnikatel najednou neměl na splátku. Když nemá žádný obrat, nic nesplácí. Navíc, když mu po nějakou 1 146,2
Hlavní změna spočívá v tom, že banky kladou ještě větší důraz než dříve na udržitelnost příjmů.
Zejména u firem, které požádaly o odložení splátek, mají banky obavy, zda budou schopny znovu začít splácet.