Hokejová snaha přežít

Šéf svazu velí: „Hrát! Dokud nám nezavřou zimáky.“Jenže to klíčové se bude odehrávat jinde.

Ještě se ani nezačalo a už se odkládá. Fandové Vítkovic tak budou dnes zvědaví na výsledek testů než na výsledek zápasu proti Litvínovu, který měl otevřít extraligu. Vznikla tak i perfektní předehra toho, co soutěž čeká a nemine.

Covid, změny, nejistota, čachry.

Hokejovým hybatelům se nedá závidět. Do kopce tlačí káru, z níž vypadl výdělečný náklad představující plné zimáky. Na cestě budou přibývat výmoly, kárka bude ztrácet kolečka a jen se dá modlit, aby neodpadla všechna naráz. Když se zastaví, přijde o pozornost a sponzory. „Pokud nám nezavřou zimáky, chceme hrát,“vyhlásil i na včerejší tiskovce šéf svazu Tomáš Král.

Zároveň ale prozradil, že extraliga – a potažmo i další kolektivní sporty jako basketbal nebo házená

– ani v den startu soutěže nemá vládou schválený manuál, který v případě pozitivního nálezu nepošle celý tým do desetidenní karantény.

Ta právě hrozí Vítkovicím a řada trenérů se shoduje: „Dřív nebo později to potká každého.“

Ve větším klidu rozjedou extraligu v Plzni a Českých Budějovicích, kde už nemoc prodělala drtivá většina týmu. Nemalé počty nakažených počátkem měsíce hlásil i Liberec se Spartou. Ministr zdravotnictví uvedl, že vyléčený jedinec se na 90 dní vyhne karanténě. Hygienici, pod které spadají Plzeň a Budějovice, dokonce vzkázali, že vykurýrované nepoženou na testy klidně půl roku.

Král si posteskl, že obecně krajským hygienickým stanicím chybí stálost při vydávání rozhodnutí. Také nastínil, že lejstro, které „leží na vládě a čeká na vyjádření odborníků“, nepočítá s pravidelným a plošným testováním, jako funguje třeba ve fotbalové lize. Testovat se má až poté, co se u někoho objeví příznaky nemoci. Je otázka, zda hokej nebude muset plán přepracovat.

I to se ale dá stále řešit, větší problémy tkvějí jinde. Vzhledem k raketovému růstu případů v zemi a nepříhodných podmínkách na zimácích (uzavřený prostor) má nyní hokej docela luxus v tom, kolik lidí může vpustit na tribuny. Třeba hlediště při sportovních kláních v Německu zaplní jen 20 procent diváků a kluby z DEL zvažují, zda za takových pravidel vůbec hrát. Jistě, hokejový byznys tam funguje trochu jinak a co je podstatnější – omezení se mohou šmahem změnit i v Česku. Od zítřka se zakazují vnitřní akce pro víc než deset lidí, což se dotkne i některých stadionů. Lze čekat, že po zpřísnění opatření se opět začnou ozývat majitelé klubů, zda ligu nezastavit či nezrušit. Logicky. Oni ledovou zábavu platí, bez diváků klesají příjmy a úplně je nespasí ani vidina 800 milionů korun, které se nerozdělily v programu COVID-Sport a které mají nyní posloužit i jako divácké kompenzace.

Hokejoví funkcionáři se musí chystat i na spoustu vyjednávání mezi sebou. Proč? Budou se množit odklady, duel se poté musí odehrát do 40 dní. Jenže najde se vyhovující termín a volná hala? A co když „vyléčení“nepřistoupí na zápas, který by následoval třeba jen den po opuštění karantény? Pokud se kluby nedohodnou, rozhodne svazová komise. O termínu, nebo kontumaci. A kdo ví, zda se do konce základní části (7. března) vše stihne odehrát. Nezačnou si pak kluby vybírat a kalkulovat, zda by nebylo výhodnější některé zápasy proti potenciálně silnějšímu protivníkovi neodehrát? V tabulce nerozhodují body, ale jejich počet vydělený odehranými zápasy. A samotný přístup klubů k utkáním v závěrech minulých sezon podobným čachrům nahrává. Teď by navíc vlastní zájmy šly hravě schovat za covid a zdraví.

Svaz vymyslel brzdu, že k postupu do play off je nutné zvládnout alespoň polovinu základní části. Důvody neodehraných duelů chce pečlivěji zkoumat, ale i ředitel extraligy soutěže Josef Řezníček přiznává: „Chybky v systému se najdou. Ale je relativně spravedlivý.“

Pravda, tohle už jsou vzdálenější strasti. Dospěje-li extraliga k nim, značí to, že ji virus nezahubil.