OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE

Kam si jít pro vakcínu, jak rozpoznat covid od chřipky

Kdo se chce očkovat proti chřipce, má nyní ještě slušnou šanci, že se na něj dostane. Ale už by měl kontaktovat svého lékaře. Na očkování se tvoří pořadníky jako na nedostatkové zboží.

Podle průzkumu, který MF DNES provedla mezi třiceti praktickými lékaři v krajích, jsou někde tyto pořadníky už plné, jinde zčásti, někde je nemají vůbec. Lékaři se ale vesměs shodují, že přednost dají v případě převisu poptávky rizikovým skupinám a lidem, kteří se očkují pravidelně. „Prioritu budou mít lidé nad 65 let, kteří se nechali očkovat loni. Ostatní zájemce píšu do seznamu a do vyočkování všech vakcín z nich budu losovat,“popisuje praktický lékař Karel Wróbel z Českých Budějovic. Vakcín objednal 140 jako loni.

Vzhledem k většímu zájmu možná budou někde vakcíny chybět. Objednávají se totiž už v lednu. Přesto se nakonec podařilo pro Česko zajistit asi 850 tisíc dávek, přibližně o třetinu víc než před minulou sezonou. Chřipka, jejíž epidemie postihují Česko pravidelně, není žádné drobné „nachlazení“. Ročně v Česku zahubí 1 500 lidí. A to i přesto, že se lze chránit očkováním. To však každoročně využije jen osm procent populace. Letošní podzim bude jiný. Kvůli koronaviru, který Česko svírá od jara, volají lidé už týdny lékařům na registraci, aby se na ně s vakcínou dostalo.

Mají obavy. Pokud by se totiž nakazili oběma chorobami najednou, důsledek by mohl být fatální, a to nejen pro chronicky nemocné.

Chřipka je obrovskou zátěží i pro zdravého dospělého člověka. „Myslím, že rizikové skupiny obyvatel by se očkovat měly,“apeluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Vyšší proočkovanost proti chřipce má ovšem význam i kvůli náporu na ordinace lékařů. Rozlišit totiž dle příznaků, zda má pacient chřipku, covid-19 či jinou respirační chorobu, nelze.

Jediný drobný rozdíl mezi chřipkou a covidem je v tom, že dušnost bývá u covidu spíš u těžších průběhů, chřipku zase většinou nedoprovází rýma. Jistotu dá ale jedině test. Jenže testování v době chřipkové epidemie, kdy jsou nemocné desítky tisíc lidí a další teď přibudou kvůli covidu, by mohlo znamenat kolaps. Letošní zimu se tak budou virózy řešit hlavně pomocí telemedicíny u praktických lékařů. Je i scénář pro případ, že by systém narazil na svůj strop.

„Pacienty budeme třídit na rizikové, kteří se budou testovat na covid okamžitě při prvních příznacích respirační infekce. Ti, kteří stonají mírně, se testovat nebudou a nechají se doma odstonat deset dní,“říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Očkování chrání z 60 procent

Odborníci však doporučují i očkování proti pneumokokům, které způsobují jak lehké respirační potíže, tak těžký zápal plic. Vakcína se aplikuje jednou. To je rozdíl proti chřipce, u ní se aplikace opakuje každý rok. Je to proto, že se mění složení vakcíny. Po celém světě se sbírají cirkulující viry chřipky v dané sezoně a podle těch dominujících dostanou výrobci zadání, jak vyrobit vakcínu. „I letos platí klasický přístup. Naberou dva nejčastější kmeny chřipky A a B,“vysvětluje Prymula.

Letošní „áčko“je podobné tomu pandemickému před několika lety. Ve světě se přechází od tří na čtyřvalentní vakcínu (třívalentní působí jen proti třem kmenům chřipky).

Nutno také dodat, že očkování proti chřipce chrání asi z 60 procent. Člověk může stejně onemocnět, ale průběh infekce je nekomplikovaný, není nutná hospitalizace a vakcína chrání před úmrtím.

Kromě zdraví je tu ještě ekonomický aspekt. Ukazují to data Institutu pro zdravotní ekonomiku IHETA. Kdyby se proočkovanost zvýšila na 75 procent, uspořily by zdravotní pojišťovny za léčbu asi 224 milionů korun. „Pokud by byla proočkovanost 50 procent, zabrání 541 tisícům dnů pracovní neschopnosti ročně. Národní ekonomika ušetří více než dvě miliardy,“doplnil ekonom z IHETA Tomáš Doležal.

Problém je však v tom, že takové proočkovanosti Česko nedosáhne kvůli malému počtu dávek, a ten se zase odvíjí od zájmu či nezájmu v minulosti.