Schillerová: proč zrušit stravenky

Místo stravenek rovnou peníze. Stravenkový paušál coby alternativa k dnešním stravenkám už prošel vládou a rozpočtovým výborem Sněmovny, ale dál budí nemalé emoce. Autorka návrhu oponuje názorům, že lidé přestanou obědvat a restaurace zkrachují.

Chodíte v práci na oběd do závodní jídelny? Nebo dostáváte stravenky? Pokud jste na jednu z těchto možností odpověděli ano, patříte mezi šťastlivce. Zhruba čtvrtina zaměstnanců nemá ani jedno. Ne snad proto, že by na nich zaměstnavatelům nezáleželo. Provoz jídelny je ale nákladný a stravenky mají řadu překážek. Aby se i na tyto lidi dostalo, přicházíme se zjednodušením.

K jídelnám a stravenkám přidáváme další možnost – příspěvek na stravování přímo v penězích. A firma si může vybrat. Buď zůstane u zajetého modelu daňově zvýhodněného stravování, nebo přejde na tento stravenkový paušál. Pokud zvolí paušál, nebude platit nesmyslné poplatky za odběr stravenek. Stravenky a stravenkové karty nebere třetina hospod, v okolí své práce s nimi často nepochodíte. I tato překážka však s paušálem odpadá.

Příspěvek na stravování bude dál osvobozen od daní a odvodů. Když ho dostanete v penězích, odvody vaší firmy zůstanou stejné, ale vy budete mít vyšší čistý příjem. Maximální výše příspěvku se odvíjí od stravného na pracovních cestách a letos dosahuje 72 korun na den. Za 21 odpracovaných dnů v měsíci tak získáte zhruba 1 500 korun.

A to není všechno. Příští rok zrušíme superhrubou mzdu a zároveň snížíme daň z příjmu. Pokud berete třeba 30 tisíc hrubého, ušetříte na daních 1 520 korun. A pokud ještě ke mzdě dostanete stravenkový paušál, polepšíte si v čistém rovnou o tři tisíce.

Podle průzkumu firmy Lemon Pay plánují už dnes dva z pěti zaměstnavatelů zavést stravenkový paušál v prvním čtvrtletí roku 2021. A další se k nim určitě přidají, drtivá většina firem se definitivně rozhodne po schválení návrhu. To je velmi dobrý signál.

Ale je to také trnem v oku stravenkových firem. Už jen vidina toho, že by lidé a firmy dostali na výběr, je vyděsila k smrti. Jejich lobby se snaží paušál všemožně zdiskreditovat. Jenže její argumenty se často vymykají zdravému rozumu.

Mobil místo oběda?

Prý kvůli stravenkovému paušálu přestanete jíst a radši si koupíte mobil. Na oběd ale přece chodíme, když máme hlad. Stravenky k tomu nepotřebujeme. Pokud jsme zvyklí na teplý oběd, asi těžko přejdeme na chleba s paštikou. Poukázky na oděvy také nedostáváme, a nazí přitom nechodíme.

Každý měsíc dáme za jídlo víc než oněch 1 500 korun, které můžete dostat ve stravenkovém paušálu. Takže tvrdit, že jej nepoužijete na stravu, je nesmysl. Jistěže jej za jídlo utratíte, jenom tyto peníze nebudou mít mašličku. U stravenek se přitom nedá dost dobře ohlídat, že je neutratíte za něco jiného. Většina z nás s nimi dělá velké nákupy, při kterých kromě jídla nakupujeme třeba čisticí prostředky. Na mnoha místech za ně dostanete klidně i alkohol. Řada z vás dokonce dává stravenky svým blízkým. Výhradně v restauraci s nimi platí jen dvě procenta lidí. Takže jejich smysl se úplně vytrácí.

Do čí kapsy jde dýško

Ani restaurace nejsou z dnešních stravenek nijak nadšené, a to kvůli vysokým provizím pro stravenkové firmy. Pokud zaplatíte číšníkovi stokorunovou stravenkou, zůstane restauraci často jen 94 korun. Není divu, že až 60 procent provozovatelů restaurací je pro zavedení stravenkového paušálu. Vyplývá to hned ze dvou průzkumů z června, tedy už z doby po ukončení nouzového stavu.

A že zaniknou závodní jídelny? Jen další strašák vypuštěný stravenkáři. Stravenkový paušál je alternativa ke stravenkám. Stravenky přitom nabízejí zaměstnancům firmy, které si nemohou dovolit závodní jídelnu. Kdyby platilo, že lidé preferují peníze před jídelnou, chtěli by už dnes ve velkém stravenky. To se ale neděje. Lidí se závodní jídelnou je víc než těch se stravenkami.

Žádná apokalypsa nenastane. Jídelny i stravenky zůstávají. Zahraniční stravenkové firmy dobře vědí, že stravenkový paušál je pro firmy výhodnější než poukázky na jídlo. Proto se mu tak brání. O vaši zdravou stravu jim ani tak nejde. Nechtějí přijít o slušný kšeft. Naší ekonomice prospěje, pokud peníze z provizí od českých firem a restaurací neodejdou do zahraničí, ale zůstanou jim v peněženkách. V těchto těžkých časech to platí dvojnásob.

Na oběd chodíme, když máme hlad. Poukázky na oděvy také nedostáváme, a nazí přitom nechodíme.