Řemeslníci jsou na roztrhání, mzda jim roste

Nedostatek řemeslníků: absolventi s výučním listem k řemeslu často nezamíří

Do své finální podoby míří zákon, který má pomoci udržet lidi u řemesla. Podle původních plánů měli první řemeslníci skládat mistrovské zkoušky už na konci letošního roku.

Situace kolem pandemie to pozdržela a první mistři řemesel by měli svůj „titul“získat příští rok. Zkouška

má být určena pro ty, kteří už mají v oboru nějakou praxi, a měla by být zárukou určité kvality.

„Meziresortní připomínkové řízení by mělo být ukončeno do konce září a po odsouhlasení panem ministrem by následovalo postoupení materiálu do dalšího legislativního procesu – tedy Legislativní radě vlády. Nabytí účinnosti předpokládáme k 1. červenci 2021,“upřesňuje Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstvo i Hospodářská komora České republiky si od nové zkoušky slibují, že by měla navrátit řemeslům ztracenou prestiž a nalákat více lidí k řemeslu. I v době covidu je totiž o schopné řemeslníky stále zájem a mzdy jim rostou.

Čekání na obkladače

Přestože covid zamíchal s trhem práce, uchazečů o řemeslo napříč roky stále ubývá. Letos průměrně například na nabídku pracovní pozice elektrikáře či svářeče na zprostředkovatelském serveru Profesia.cz

reagují čtyři lidé. Před pěti lety tomu byl dvojnásobek.

Problémy sehnat schopné lidi mají i ti, kteří třeba rekonstruují byty nebo stavějí. Často se spoléhají na doporučení. „Obkladače jsme sehnali až na zimu, a to je máme domluvené přes rodinné známé,“říká Martin P. z Vysočiny.

Velký zájem je o stavební profese – třeba malíře. Firmy také poptávají nástrojáře či svářeče. Řemeslníci ale v Česku stárnou.

Obkladače jsme sehnali až na zimu, a to je máme domluvené přes rodinné známé.

Po covidu se počty nabídek sice zredukovaly, i tak je řemeslníků nedostatek.

„V mé oblasti je zájem o všechny profese,“říká Roman Pommer z hospodářské komory, který je prezidentem Cechu obkladačů a o zavedení mistrovské zkoušky se zasazoval.

A jeho slova potvrzují i čísla z pracovních portálů. Od roku 2012 až do letošního dubna nabídka práce pro řemeslníky stabilně rostla. „Z pohledu nabídek na našem serveru nejvíce rostl zájem o svářeče, nástrojaře, elektrikáře, automechaniky, zedníky, obecná čísla z celého trhu potvrzují i výrazný nedostatek truhlářů a instalatérů,“doplňuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Populace zkušených řemeslníků stárne. Podle studie, kterou loni představil Český statistický úřad, Česko vyniká v ekonomické aktivitě lidí nad 50 let. „A právě muži v této věkové kategorii nejčastěji pracují jako řemeslníci, obsluha strojů a zařízení nebo montéři. Výrazně se tak projevuje odchod této generace do důchodu,“vysvětluje Novák.

Mladých do rukodělných oborů už tolik nepřichází. Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků se ještě v roce 2005 u nás vyučilo 705 zedníků, v roce 2018 už jich bylo jen 253. Podobně jsou na tom i truhlářské profese, kde je za posledních třináct let úbytek 70 procent absolventů.

Naopak počty absolventů v oborech obráběčů kovů nebo nástrojařů od roku 2005 rostou. Počet dětí na učilištích ovlivňuje i populační vývoj.

Za úbytek si lidé připlatí. Nedostatek lidí se projevuje na mzdách, a to zejména u profesí, které poptávají přímo lidé. „Pokud se týká vývoje úrovně mezd, letos se jejich růst obecně zmrazil. U řemeslníků ale mzdy rostly, zejména v profesích, kde zajišťují služby pro koncové zákazníky, typicky u instalatérů, elektrikářů, opravářů, malířů, ale také klempířů, pokrývačů, tesařů a podobně,“uvádí Novák a doplňuje, že se ve světě v budoucnu očekává útlum automobilového průmyslu. To se zřejmě promítne do poklesů mezd některých řemesel na něj navázaných.

Mladí u řemesla nevydrží

Podle údajů Národního pedagogického institutu ČR na učební obory chodí stabilně zhruba 30 procent dětí z populačního ročníku. To podle institutu dostačuje potřebám České republiky. Jenže z učilišť často absolventi do svých vyučených profesí nezamíří. Patnáct procent učiliště nedokončí vůbec. Ale ani ti

vyučení se své profesi nevěnují. „Problém je, že když jde dítě na instalatéra, máte ve třídě sedm kluků z 15 nebo dvaceti, kteří vědí, že to dělat nebudou,“potvrzuje Pommer. To potvrzují statistiky. Čtyřicet procent vyučených pracuje na pozicích, kde vůbec nevyužívají získané vzdělání a kvalifikaci, u maturantů je to 33 procent.

Důvodem může být podle některých to, že zaměstnavatelé poptávající řemeslníky nedokážou mladé lidi u řemesla udržet. „Zřejmě jde o nástupní podmínky, pokud je pro ně snadné najít si zajímavější a lépe placenou práci mimo svůj obor, tak je docela chápu,“myslí si Tomáš Ervín Dombrovský, datový analytik společnosti LMC, do které patří například portál Jobs.cz. Podle analýz webu lidé s nižším vzděláním práci

nehledají tolik podle zaměření a kvalifikace, ale rozhodují spíše praktické záležitosti.

„Mohu potvrdit, že do března, kdy si lidé mohli vybírat, typicky uchazeči s nižším vzděláním hledají práci podle místa, kde žijí,“říká s tím, že jsou pak flexibilní v tom, co budou dělat. „Zhruba třetina z nich nezadává žádná další kritéria. To znamená, že hledají napříč obory a profesemi,“uzavírá.

Navíc, ekonomika se proměňuje. Pedagogický institut ve své zprávě z letošního léta dodává, že střední odborné vzdělávání s maturitou zahrnuje 40 procent populačního ročníku. Tyto školy připravují absolventy na místa, ve kterých se mohou uplatnit v dělnických pozicích, kde nejsou rozhodující jen manuální dovednosti, ale i další znalosti.

Letos se růst mezd obecně zmrazil. U řemeslníků ale rostly, typicky u instalatérů, elektrikářů, opravářů, malířů, ale také klempířů, pokrývačů či tesařů.