Les v „moravské Amazonii“odumírá
LANŽHOT Klimatické změny posledních let mají fatální dopady na lužní les v takzvané Moravské Amazonii kolem Lanžhotu na Břeclavsku. Tamní lužní les je chráněný mnoha mezinárodními úmluvami.
Ubývá ale podzemní vody a vůbec není jisté, jak se unikátní porosty do budoucna zvládnou poprat se suchem. Vyplývá to z výzkumů vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ti už čtyři roky sbírají data z unikátní měřicí stanice, tedy 48 metrů vysoké věže plné přístrojů umístěné v nitru lesa právě u Lanžhotu. Tamní les je na vodě hodně závislý. „Z analýz vyplývá, že odolnost lesního porostu je spojena především s dostupnou půdní vlhkostí, která se však v průběhu posledních let snižovala. Proto je schopnost tohoto unikátního ekosystému čelit suchu do budoucna nejistá,“říká Ladislav Šigut, jeden ze spoluautorů studie. Ta se hlavně zaměřovala na analýzu extrémního roku 2018.
Podle vědce se v průběhu léta voda přirozeně vypařuje a ztrácí se také z půdy. „Během zimy by se měla půdní vlhkost doplnit, ale z našeho měření vyplývá, že každý rok je jí o trochu méně,“vysvětluje Šigut. Ani letošní deštivý rok bilanci nenapraví a zřejmě ani ty následující. „Modely do budoucna ukazují, že poměr srážek by se v dalších letech neměl výrazně měnit. Pršet bude podobně jako dosud. To je pro nás špatná zpráva, protože výpar se bude zvyšovat. Krajina se bude dál vysušovat,“domnívá se Šigut.
Trpí duby, jasany i habry, tedy typické lužní porosty. Stromy se chrání tak, že snižují odvod vody skrze listy, ale tím zároveň klesá jejich produktivita. Podobně to funguje i u zemědělských rostlin, které mají nižší výnos. Vědci podobnou analýzu dělali na několika měřicích stanicích v Česku i jinde. K dispozici mají přesné přístroje, které snímají hodnoty dvacetkrát za vteřinu.