Osvětim? Nevím, co to bylo

Každý čtvrtý mladý v USA: Holokaust je vymyšlený nebo se to přehání. 12 procent o něm neví

WASHINGTON Jak plyne čas, s takřka osmdesátiletým odstupem začínají být holokaust a plynové komory zřejmě jen něco jako staré báje. Skoro čtvrtina mladých Američanů si teď například myslí, že vyvražďování Židů za druhé světové války je mýtus nebo je přeháněno. Nebo o těch informacích pochybují.

Každý osmý, to je celkem dvanáct procent, nikdy o holokaustu neslyšel, nebo si aspoň myslí, že o něm nikdy neslyšel.

Vyplynulo to z čerstvého výzkumu pořízeného pro organizaci Claims Conference, která se zabývá uplatňováním nároků obětí programu vyhlazování Židů Němci za druhé světové války.

Průzkum ukázal zarážející ignoranci Američanů ve věku od osmnácti do 39 let, mezi nimiž byl proveden.

To, že dvě třetiny z nich nevěděly přesný počet zavražděných Židů, šest milionů, lze ještě pochopit. Je to faktum, které pravděpodobně často neznají přesně ani Evropané. A v USA to není jen záležitost mladých lidí: ke stejnému výsledku došel i průzkum mezi všemi dospělými Američany, který v lednu zveřejnila agentura Pew Research. Pětačtyřicet procent z nich vědělo, že šlo o šest milionů obětí, skoro třetina neměla tušení, dvanáct procent odhadlo množství mrtvých na pouhé tři miliony, stejný počet lidí naopak tipnul dvanáct milionů mrtvých.

Je tady jediný zásadní rozdíl: mladí lidé mají větší tendenci silně v odhadech podceňovat počet mrtvých. To, že jich byly za války pozabíjeny a zplynovány dva miliony a méně, si ve studii Claims Conference myslí 36 procent mladých lidí, zatímco v celé populaci, jak ji změřil Pew Research, si jen dvě procenta myslí, že zahynul milion Židů či méně.

Z průzkumu Claims Conference však vyšla jiná data, která už znějí jako docela alarmující.

Například: téměř polovina, 48 procent mladých Američanů do 39 let, není schopna jmenovat jediný koncentrační tábor či ghetto, které Němci za války zřídili. Pouze 44 procent vědělo o Osvětimi a jenom třem procentům něco říkal název Bergen-Belsen.

Celkem jedenáct procent dotázaných si myslí, že holokaust způsobili Židé. Zajímavé na tom je, že nejrozšířenější je tento názor v New Yorku, kde současně žije nejvíc Židů v USA a který je považován za nejkosmopolitnější město Ameriky. Přesto si to tam myslel takřka každý pátý dotázaný (přesně 19 procent). Patnáct nebo šestnáct procent mladé populace do čtyřiceti let to vidí stejně v dalších sedmi převážně jižanských státech.

Průzkum Claim Conference byl první v tom, že neproběhl jen na celoamerické úrovni, ale zmapoval také každý stát samostatně. Vyšel z toho zajímavý závěr: nejhorší povědomí o holokaustu mají státy na jihu a jihozápadě. Třeba v Texasu nedokázalo jmenovat jediný koncentrační tábor šest lidí z deseti. A podobně jako Newyorčané si myslí, že holokaust způsobili sami Židé, také nezanedbatelná část obyvatel Louisiany, Tennessee, Arizony, Georgie, Nevady a Nového Mexika. Jsou to vesměs státy naředěné velkým přílivem hispánských přistěhovalců, kteří přicházejí z jiného kulturního okruhu, kde dějiny druhé světové války nejsou tak důležité. To víceméně potvrdil i fakt, že nejhorší výsledky měla ve studii Florida. Špatně si vedly jižanské státy, například Arkansas a Mississippi, naopak nejlépe dopadl sever.

Celkově však průzkum rozhodně nedošel k závěru, že by americká mladá a střední generace pomalu gumovala holokaust, dvě třetiny dotázaných jsou pro, aby vyučování o vyhlazování Židů bylo ve školách povinné. A sedm z deseti si myslí, že zastávat neonacistické postoje je nepřijatelné. Problém však je, že polovina viděla na sociálních sítích příspěvky, které popírají nebo relativizují holokaust.

Studie vznikla za situace, kdy Židé v USA mají obavu, že holokaust a antisemitismus mizí z oblasti hlavního zájmu. Vystřídalo ho náhlé americké probuzení ve vztahu k rasismu a černošské menšině. Zatímco si bělošská většina sugeruje pocit viny za „strukturální rasismus“, druhá světová válka a vyvražďování Židů působí vzdáleně. Občas se tyto dvě věci zkříží: v New Yorku se zvedla vlna útoků proti Židům, která vyvolala vlnu odsouzení, protože se mělo za to, že pachateli jsou krajně pravicoví běloši. Když se ukázalo, že jsou to černoši, zavládly rozpaky a reakce byla velmi hluchá a frázovitá.