Soupeř Slavie, klub posedlý daty: Nevěřte tabulce, lže!
Předstoupí před zaplněný sál, vezme do ruky stařičkou Nokii 3310 a na jejím příkladu vysvětluje, jak ve vrcholném byznysu nezaspat dobu: „Ten telefon byl na svou dobu dokonalý a Nokia díky němu držela padesát procent trhu. Během pěti let spadla na tři, protože se bála dělat změny.“
Co to má společného s fotbalem?
Budete se divit, ale leccos.
Jen si musíte zvyknout, že Rasmus Ankersen není obyčejný šéf a FC Midtjylland není obyčejný klub.
Brzy se o tom může přesvědčit Slavia, pro kterou dánský šampion představuje jedinou překážku na cestě do vytoužené Ligy mistrů.
Rozbor českého soupeře (ale i vlastního středečního suverénního postupu přes Young Boys Bern) pojme Midtjylland jistě důkladně. Filozofie týmu s těžko vyslovitelným názvem, kterým prošli i Češi Raška, Novák a Kadlec, totiž stojí na metodách datové analýzy.
Na základě všemožných statistik se vybírají posily, ale také se neustále hledá, co zlepšit. Nestřílíme z moc velké dálky? Nebude lepší házet auty o metr kratší? Kolik procent rohů jsme zakončili hlavou?
Právě díky tomu, že datoví experti pitvají sebemenší detail, se v ospalém padesátitisícovém Herningu zrodil dánský suverén posledních let. Všemu velí Ankersen, bývalý fotbalista, kterému hned v prvním zápase za áčko Midtjyllandu kariéru ukončilo pochroumané koleno.
Původně se vrhl na trénování, ale dnes, v sedmatřiceti, je z něj slavný spisovatel, vizionář, konzultant... A od roku 2014 také šéf klubu, který začal přetvářet k obrazu svému.
Aby nevznikla mýlka, už předtím se Midtjylland vymykal. Vznikl až v roce 1999 sloučením týmů Ikast a Herning. O rok později už slavil postup do nejvyšší soutěže po sezoně, ve které zlomil bodový rekord. Vybudoval mládežnickou akademii, do které lákal talenty díky spolupráci s více než stovkou klubů z celé země i s nigerijským FC Ebedei.
To vše platí dál, ovšem až s Ankersenem v čele se klub dočkal tří titulů. Změnil myšlení, přístup a také majitele.
Ankersen navrhl před šesti lety koupi klubu anglickému sázkařskému magnátovi Matthewu Benhamovi u oběda v londýnské čtvrti Soho. Možná ani nečekal, že reakce bude tak rychlá: „Fajn, pojďme do toho!“
Ti dva si totiž sedli. Když se poprvé potkali, anglický Brentford, který Benham vlastní, útočil ze třetího místa na postup do druhé ligy. Ankersen se logicky zajímal: „Tak co, jak to vidíš s postupem?“Odpověď byla nečekaně suchá a odzbrojující: „Právě teď máme šanci 42 procent.“
Benham, absolvent Oxfordu, s gustem staví na hlavu předpoklad, že fotbal není věda. Zkušenosti nabíral v sázkovém byznysu, a když si otestoval, že jeho metody fungují, založil v Londýně unikátní firmu. Najal analytiky, experty na statistiku a výpočet pravděpodobnosti a nabízel fotbalovým sázkařům odborné poradenství.
Tahle činnost mu vynášela. Tak moc, že si koupil nejdřív Brentford, kterému odmala fandil, a pak kývl i na Ankersenovu nabídku. Shodli se na odvážné vizi: Budeme fotbal dělat jinak než zbytek světa.
Nebudeme přeplácet, zkusíme přechytračit! A nebudeme věřit tabulce, protože ta vždycky lže.
Pokud potřebujete od Ankersena vysvětlení, tady je: „Čím méně gólů ve sportu padá, tím větší roli v něm hraje náhoda. Třeba tečovaná střela, chyba rozhodčího. Proto dobré týmy prohrávají ve fotbale častěji než třeba v basketbalu. To, že se zrovna daří, může být jen matoucí iluze. Proto pořád pátrám a ptám se: Proč jsme byli úspěšní? Zaslepení úspěchem je cesta do pekla.“
V Midtjyllandu se nekouká na zavádějící současnost, rozhodující je výhled do budoucna.
Jak vysoká je asi pravděpodobnost, že přes Slavii povede cesta do Ligy mistrů?