Světový závod o vakcínu
Masová vakcinace ke konci roku? Očkováni budou přednostně lékaři a učitelé
MOSKVA Zhruba měsíc poté, co Rusko jako první země na světě schválilo očkovací látku proti koronaviru, putují nyní první dávky této vakcíny do ruských regionů. První příděl už obdržely mimo jiné v Novosibirské, Čeljabinské či Uljanovské oblasti nebo v Burjatsku. Mluvit o triumfu se ale jednoznačně ještě nedá, přípravek míří do regionů zatím zřejmě jen řádově v desítkách dávek – tedy víceméně v zanedbatelném množství.
Desítky milionů dávek
Úřady ovšem slibují, že ve velkém očkovací látka Sputnik V – nazvaná po nejznámější sovětské družici – dorazí do ruských oblastí už v následujících dnech. Očkování proti covidu-19 bude v zemi dobrovolné. První dávky jsou nicméně určeny pro rizikové skupiny, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.
Masově by se měla vakcína začít vyrábět podle odhadu ministerstva zdravotnictví v listopadu a dostupná pro širokou veřejnost by měla být na přelomu letošního a příštího roku. Podle listu Rossijskaja Gazeta chce Rusko pro domácí potřebu vyrobit do konce roku 30 milionů dávek vakcíny – což by prakticky mělo stačit pro zhruba 20 procent ruské populace.
Srpnové schválení očkovací látky se přitom dočkalo skeptické reakce z řad zahraničních, ale i části domácích expertů. Přípravek byl totiž schválen ještě před dokončením jeho finální, takzvané třetí fáze klinického testování, kterou navíc vývojáři zahájili až na konci srpna. Celkem se jí účastní asi 40 tisíc dobrovolníků, zatímco předešlých dvou fází se zúčastnilo jen několik desítek lidí.
Pochybnosti i uklidňování
Takový postup proto vzbudil pochybnosti o účinnosti i bezpečnosti vakcíny, což má běžně prokázat právě poslední fáze testů. Podle Alexandra Gincburga, šéfa moskevského Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, který preparát vyvinul, probíhá nicméně konečná fáze testování bez větších obtíží a podle plánu.
První výsledky mají být známy rovněž koncem letošního roku, ačkoliv testování by mělo pokračovat až do jara 2021. Jak poznamenal americký list The New York Times, takový harmonogram je prakticky stejný jako postup například britského konkurenta, společnosti AstraZeneca,
která svou vakcínu vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a je rovněž ve finální fázi testování.
„Předčasné“schválení ruské vakcíny by bylo možné pokládat i za jistý marketingový tah, který měl preparát zvýhodnit a zajistit Moskvě přední místo na globálním trhu, o nějž se kvůli touze po očkování proti koronaviru vede lítý boj. V souvislosti se znovu rostoucím počtem nakažených koronavirem ve světě totiž Rusko, alespoň podle Ruského fondu přímých investic, který výrobu Sputniku V financuje, nouzí o zahraniční zájemce rozhodně netrpí.
Vakcína jako geopolitická karta
Podle ruských činitelů si země zajistila předběžné zakázky na zhruba jednu miliardu dávek s více než deseti státy, mimo jiné s Brazílií, Mexikem, Saúdskou Arábií nebo Indií. Výroba pro tyto zakázky se má rovněž přesunout do zahraničí a začít by měla v listopadu. Cena za preparát, který se skládá z celkem dvou dávek, zatím zveřejněna nebyla. Podle odhadů expertů by ale neměla být nižší než v přepočtu 230 korun za celou vakcínu.
Obrušování hran při schvalování preparátu a jeho následný export tak podle analytiků přináší Rusku plusové geopolitické body právě v části Asie či na Blízkém východě. Za hlavního konkurenta přitom může nyní považovat jen Čínu, která se stejně jako Rusko uchyluje k obcházení obvyklých postupů.