ČEZ rozjíždí cenovou válku, zlevní elektřinu

Elektřina řadu let zdražovala. Letošní pokles cen na burze otevřel dodavatelům prostor ke snížení ceny a ten největší nyní zlevňuje.

PRAHA Po letech rychlého zdražování elektřiny přichází dobrá zpráva. ČEZ, hlavní dodavatel v Česku, snižuje od října ceny elektřiny pro domácnosti v průměru o devět procent. Domácnost s běžnou spotřebou by tak mohla ušetřit kolem osmi stovek ročně. Lidé, kteří elektřinu využívají k ohřevu vody či vytápění, ušetří za rok tisíce.

Je to trochu překvapení. Dodavatelé dosud vyčkávali a o nějakém zlevnění nechtěli ani slyšet. Prostor pro snížení cen však existoval. Velkoobchodní ceny na burze jsou totiž kvůli epidemii koronaviru nižší než loni. A přestože před prázdninami se po jarním šoku začaly zvedat, na loňské hodnoty se znovu nevrátily.

Trh v zásadě jen vyčkával, až k tomuto kroku zavelí některý z velkých hráčů. „Velkoobchodní ceny elektřiny i plynu v posledních měsících klesly a chceme, aby to pocítili i zákazníci. Jdeme s cenami dolů jako první, ale ze zkušenosti víme, že ostatní dodavatelé nás budou následovat,“řekl MF DNES šéf ČEZ Daniel Beneš.

To se ukázalo třeba u zemního plynu. Začátkem měsíce ohlásilo zlevnění hned několik klíčových dodavatelů v rychlém sledu po sobě.

ČEZ chce zlevněním zamezit odchodu dalších zákazníků a se začátkem topné sezony přilákat nové. Nebo znovu přitáhnout ty, kteří od něj před časem odešli. Jako dominantnímu dodavateli mu po otevření trhu ubývali odběratelé elektřiny po desetitisících, nyní už jejich počet zůstává víceméně stejný. Má jich 2,4 milionu, což je 40 procent trhu.

Zlevnění od října se týká jen domácností a malých podnikatelů, kteří mají u ČEZ produkty na dobu neurčitou. Ceny se jim sníží automaticky. U zákazníků, kteří si ceníky zafixovali na dobu určitou, se ceny aktualizují k datu prodloužení smlouvy. „Fixované“smlouvy má u ČEZ zhruba 40 procent zákazníků.

Pokles ceny se navíc dotkne jen části, o které mohou rozhodovat obchodníci. Jde zhruba o polovinu celkové částky na faktuře. Druhou část tvoří regulované poplatky, o nichž rozhoduje Energetický regulační úřad. Ty se mění zpravidla od ledna.

Jak rychle budou ČEZ následovat další dodavatelé, zatím není jisté. Záleží na tom, zda budou chtít na krok hlavního hráče zareagovat hned, či zda k nějaké úpravě cen přistoupí až ve standardním termínu, tedy se začátkem příštího roku.

Dodavatelé, které MF DNES oslovila, buď nechtěli svou cenovou politiku dopředu komentovat, nebo odpověděli, že v současné době změny v cenících neplánují. Neměli však v tu chvíli informaci o tom, jaké změny chystá hlavní hráč v energetickém byznyse.

Poptávka je nižší

Pokles burzovních cen elektřiny je opravdu výrazný. Zatímco přesně před rokem se megawatthodina obchodovala na pražské burze PXE za 52 eur, aktuální cena dodávek na příští rok dosahuje 44 eur za megawatthodinu.

„Pokles ceny způsobila hlavně nižší poptávka. Ceny klesaly zejména v období jara a léta, protože spotřeba průmyslových zákazníků byla z důvodu omezování výroby nižší. Dá se předpokládat, že cenotvorný vliv snížené poptávky průmyslových podniků v důsledku pandemie a útlumu ekonomiky bude pokračovat i během podzimu,“vysvětluje mluvčí innogy Pavel Grochál.

Proti tomu jde však oslabování koruny proti euru, což cenu vyjádřenou v tuzemské měně zase o něco prodražuje. Právě slabší domácí měna může být jedním z důvodů, proč řada dodavatelů se zlevněním tolik nepospíchá. Dodavatelé se také mohou dívat dopředu na další roky. Ceny na roky 2022 a 2023 jsou aktuálně asi o pět eur výše než ceny pro příští rok.

Dodavatelé mimo jiné stojí i před otázkou, co je lepší. „Zda nyní trochu zlevnit, aby záhy museli zase zdražovat, nebo ceny ponechat a nevystavovat zákazníky častým změnám. Každé zdražení totiž dává dle energetického zákona domácnostem možnost od smlouvy odstoupit,“upozorňuje Hana Novotná z Bohemia Energy.

Ještě loni převládaly rady, aby domácnosti kývly na fixaci, protože se čekal další růst velkoobchodních cen. Teď je však situace opačná, i když ne úplně jasná. „Zatím platí, že domácnosti by měly odolat různým nabídkám k fixaci ceny elektřiny, neboť by si ji mohly i pro několik příštích let zafixovat až zbytečně vysoko,“říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Co nastane po pandemii

Podle Kovandy totiž existuje značná pravděpodobnost dalšího poklesu cen burzovní elektřiny. Záleží především na tom, jak závažný bude průběh druhé vlny pandemie. „Horší vyhlídky globální i tuzemské ekonomiky, zapříčiněné druhou vlnou pandemie, totiž mohou snížit vyhlíženou poptávku po elektřině a tím vyvolat další citelný tlak na její zlevnění,“říká ekonom.

„V horizontu několika let bude rozhodující spíše vliv hospodářského vývoje. Vidíme rizika, pokud by současná situace přešla do citelné globální recese. V delším horizontu vidíme rostoucí poptávku po elektřině a rizika hladkého průběhu přechodu k obnovitelným zdrojům. To může vést k omezenější dostupnosti zdrojů, a tedy nárůstu cen energie,“myslí si Martina Slavíková ze společnosti E.ON.

Zdaleka největší význam pro výslednou cenu elektřiny má nyní cena emisní povolenky. „Cíl na dekarbonizaci EU do roku 2030 se zřejmě zvedne na (nejméně) 55 procent. Všeobecné očekávání, že proto cena povolenky poroste, je v principu správné,“říká šéf ČEZ Beneš.

„Dalším významným faktorem bude teplota: Bude-li opět teplá zima, tlak na ceny komodit sice dále vzroste, ale prostor pro jejich dlouhodobý pokles se už zdá být do značné míry vyčerpán. Naopak časný nástup chladné zimy by situaci mohl podstatně změnit,“doplňuje Beneš.