Rafaj musí skončit, ale transparentně
Méně transparentně už to nejde. Šeptanda kolem závěru schůzky prezidenta Miloše Zemana s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Rafajem je trapnou tečkou za netransparentním procesem jeho odvolávání. Můžeme jen doufat, že součástí jednání nebylo i jméno nového předsedy. Další politickou nominaci do čela ÚOHS si nemůžeme dovolit.
Rafaj údajně dostal od Zemana ultimátum, že má do konce září složit funkci. Protože odmítli schůzku komentovat, jsme odkázáni na neoficiální informace od úředníků. Prezident netransparentním přístupem navazuje na pochybný způsob, jakým k odvolávání přistoupili premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček.
Důvody k odvolání Rafaje vyšly najevo již více než před rokem, kdy se objevily informace o ovlivňování přezkumu zakázky na mýtný systém a vyšetřování manipulace zakázek v městské části Brno-střed. Od té doby se korupční kauzy dál vršily.
Podle zákona o působnosti ÚOHS může být jeho šéf odvolán, když „narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu“. Kauzy, v nichž je Rafaj namočen, jsou tak pro případné odvolání klíčové. Babiš i Hamáček si však s požadavky zákona hlavu nelámou a veřejně zmiňují irelevantní a přímo nezákonné důvody.
Premiér se odkazuje na výzvu Ústeckého a Libereckého kraje či neziskovek. Krajům však vadí rozhodovací činnost ÚOHS, což zákonným odvolacím důvodem není. Výzva neziskovek naopak přesně ukazuje, proč došlo k naplnění odvolacích důvodů s ohledem na korupční kauzy. Premiér však s touto argumentací nijak nepracuje.
Hamáček k odvolání Rafaje přistoupil ještě hůř, když zmínil svůj soudní spor s ÚOHS ohledně zrušené zakázky na nákup policejních vozů. Tím narušil nezávislost úřadu, který má vládu kontrolovat, a vyslal nebezpečný signál: Budete-li rozhodovat proti mně, odvolám vás.
Návrh na odvolání podle zákona o ÚOHS vláda zřejmě nikdy nepodala. Místo toho si Babiš s Hamáčkem šli popovídat s prezidentem, ten si zas popovídal s Rafajem a výsledkem je tajuplné očekávání rezignace, která možná přijde, možná ne.
Správně by se měla odvoláním zabývat vláda, usnesením zaujmout stanovisko a nechat zpracovat návrh na odvolání s odůvodněním. Ten by premiér zveřejnil a předložil prezidentovi, který by posoudil, jestli byly odvolací důvody naplněny. Pojistka v osobě prezidenta má zaručovat, že nebude zasahováno do nezávislosti úřadu, který často vládní zakázky posuzuje.
Místo transparentního postupu jsme se však dočkali nedůstojné kabinetní politiky, která vybízí ke spekulacím, kdo co za Rafajův odchod zobchodoval. Nejhorší by bylo, kdyby součástí dohody bylo i jméno nového předsedy. Mělo by naopak proběhnout otevřené výběrové řízení, kde by uchazeči představovali před odbornou komisí a veřejností své vize pro úřad a obhajovali své odborné a manažerské schopnosti. Nesmíme dopustit, aby o novém předsedovi mocného úřadu opět rozhodla zákulisní dohoda.