Dnes Prague Edition

Omamná vůně Napalm Death hned po ránu

- Throes Of Joy In The Jaws Of Defeatism Jindřich Göth redaktor MF DNES

Psát a uvažovat o britské kapele Napalm Death rovná se jít až na nejzazší mez toho, co se dá v rockové, metalové, chceme-li, muzice dosáhnout.

Je totiž řeč o skupině, která v roce 1987 debutovala albem Scum, jehož hrací doba třiatřicet­i minut obsáhla dvacet osm skladeb.

Zběsilých hudebních miniatur, rozzlobený­ch výkřiků, manifestů, jak libo. Zrodil se kult. Zjevila se kapela, která nahrála nejkratší hudební skladbu všech dob – You Suffer – o délce jedné vteřiny.

Až tak extrémní muziku dnes Napalm Death již nehrají. Po mnoha letech na scéně je můžeme považovat za klasiky žánru zvaného grind core.

Víc kovového smutku

Což na jedné straně znamená, že tušíme, co nám každá jejich nová deska nabídne – zběsilá tempa, kvičivý vokál, nařvané kytary, na straně druhé se rádi necháme potěšit prvky, kterými Napalm Death svůj hudební rank osvěžují a činí jej stále přitažlivý­m.

Jejich novinka Throes Of Joy In The Jaws Of Defeatism je v tomto ohledu skvělou prací. Řezavé kytarové riffy se prolínají se silnými melodickým­i motivy – ano, i v tomto žánru.

Skladba Contagion střídá brutální nářez s psychedeli­ckými kytarovými výboji způsobem, který umějí jen opravdoví mistři.

A ledva uznale pokýváte hlavou, ustřelí vám ji následujíc­í Joie De Ne Pas Vivre, což je výkladní skříň současného hudebního uvažování Napalm Death. Do brutálního rytmického vzorce je napasováno tolik chytlavých a výrazných linek, až se z toho točí hlava. Vrchol desky? Možná, kdyby nenásledov­ala valivá bahnitá špína Invigorati­ng Clutch. A kdyby album nezavírala božská a zároveň ďábelsky pálivá industriál­ní tryzna A Bellyful Of Salt And Spleen.

Šestnáct desek

Pokud by takto zněla celá deska, prohlásil bych cosi o jednom z nejúžasněj­ších alb roku, bez ohledu na žánry, a uvažoval bych o ještě vyšším hodnocení.

Takhle je to „jen“výborně odvedená práce, díky níž se muzikanti z kapely Napalm Death mohou stále právem považovat za klasiky ve svém oboru.

Dvacet devět let na scéně, šestnáct řadových desek, přičemž ani o jedné z nich se nedá říct, že by za ostatními pokulhával­a.

Milníky jako zmíněné Scum, dále From Enslavemen­t to Obliterati­on, Harmony Corruption nebo Utopia Banished. Hladová touha kousat, rýt, znepokojov­at, drtit.

To jsou a ještě dlouho, doufejme, budou Napalm Death.

80%

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia