Filharmonie má záložní plán. Kvůli riziku se rozpůlila
PRAHA Minulou sezonu Česká filharmonie nedokončila kvůli pandemii. Nyní vstupuje do nové, ale o jejím průběhu může jen spekulovat. Už dnešní zahajovací koncert v Dvořákově síni pražského Rudolfina, který bude řídit šéfdirigent Semjon Byčkov, doznal změny.
Dva orchestry v jednom
V první polovině zazní podle plánu Koncert pro klavír, trubku a smyčcový orchestr od Dmitrije Šostakoviče, ale z druhé části vypadla původně ohlášená Symfonie č. 5
Gustava Mahlera, kterou nahradí Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Vyžaduje totiž menší počet hudebníků. „Rozhodli jsme se rozdělit těleso na dvě skupiny tak, aby se při práci potkávali stále stejní hudebníci. Neboli kdyby se některý z nich nakazil, aby byl v záloze někdo, kdo s dotyčným nebyl v kontaktu,“vysvětluje ředitel orchestru David Mareček.
Neznamená to přirozeně, že se z filharmonie stanou komorní ansámbly. „Jsme velký orchestr, který má kolem 125 členů, takže i když ho rozpůlíme, pořád máme symfonické těleso. Zatím tedy stavíme programy tak, aby na pódiu nebylo více než 60 hudebníků. V tomto počtu můžeme hrát osmdesát procent repertoáru, “popisuje.
Krizové scénáře
Nicméně do zbývajících dvaceti procent spadá třeba Mahler, jehož Symfonii č. 5 měl orchestr navíc natočit v rámci nového nahrávacího projektu se svým šéfem. „Nahrávání jsme zatím odložili, uvidíme, jak se situace vyvine,“podotýká Mareček.
Otazník visí i nad Šostakovičovou Leningradskou symfonií, která by měla zaznít 17. a 18. listopadu na mimořádném Koncertě pro svobodu a demokracii, a také počítá s početným obsazením. „O případné změně programu však zatím není rozhodnuto,“vysvětluje ředitel.
Management orchestru podle něj připravil několik krizových variant možného vývoje. „Jednu sadu scénářů máme pro různé stupně omezení počtu diváků. Nyní jsou v Rudolfinu dva sektory po 500 lidech, což je v podstatě plný sál. Kdyby byla přijata přísnější opatření, tedy například pouze 500 lidí v sále, tak zkrátíme naplánované programy, které odehrajeme bez pauzy a dvakrát, třeba od 18 a 20 hodin,“říká.
„A kdyby mohlo do sálu přijít jen sto lidí, tak už bychom pro veřejnost nehráli a zvolili bychom nějakou formu přenosů, podobně jako jsme to dělali na jaře. Druhý hlavní scénář je pro situaci, kdyby se nákaza objevila v orchestru. Pak by nám nezbylo než určitou dobu nehrát vůbec. Ale tomu chceme čelit právě rozdělením tělesa,“dodává.
Možnost volby
Mezi diváky se prý sice určitý strach projevuje, avšak nemalá část obecenstva na koncerty chodit chce, o čemž svědčí i minimální pokles prodeje předplatného.
„Když se veřejná kultura uzavře úplně a najednou nemůžete do divadla, na koncert ani do kina, tak to může negativně dopadat na lidskou psychiku. Tím nechci říct, že máme nechat covid šířit, je třeba zavést rozumná opatření, ale současně ponechat lidem možnost volby,“uzavírá Mareček.