Hledá se sto záchranářů
Záchranka buduje nové základny. Chce si udržet „létající“týmy a věnovat se i paliativní péči
PRAHA Místo metání salt mezi výbuchy a jedovatými hady má záchranář jen ovázat nohu stařence.
Dva originální spoty pro náborovou kampaň, které pro pražskou záchranku natočil dokumentarista Vít Klusák, konfrontují představy o práci záchranáře s realitou. „Při naší práci musíme držet emoce na uzdě. Držíme excelentní dojezdové časy, na druhou stranu víme, že Praha roste, takže nemůžeme usnout na vavřínech a musíme budovat další základny i nabírat nové kolegy a kolegyně,“vysvětluje ředitel Zdravotní záchranné služby hlavního města Prahy (ZSHMP) Petr Kolouch.
Záchranka by chtěla do pěti let získat až sto nových záchranářů. Nové lidi hledá i na dispečink.
Názorné spoty by měly pomoci snížit počty přijatých uchazečů, kteří po čase od záchranky odcházejí kvůli tomu, že měli o práci jiné představy. „Před šestnácti lety jsem nastupoval k záchrance jako řidič. Ve škole se připravujete na situace, ve kterých budou lidé v ohrožení života, například s těžkými úrazy po dopravních nehodách. Přirozeně očekáváte adrenalin a potom zjistíte, že záchranářská rutina a denní chleba, který na vás čeká, jsou trochu odlišné,“říká náměstek ředitele Zdeněk Křivánek s tím, že u zmíněných vypjatých situací záchranáři také zasahují, ale nejčastěji na ně čeká pomoc lidem, kteří nejsou v přímém ohrožení života. „To ale neznamená, že vaši pomoc nepotřebují,“dodává Křivánek.
I když trpí celé zdravotnictví personálním nedostatkem, u pražských záchranářů není situace vyloženě alarmující. „Jsme personálně stabilní, dokážeme plně obsadit provoz na maximální počet výjezdových skupin. Ve věci náboru jde zejména o rozšiřování počtu výjezdových skupin a budování nových základen,“vysvětluje mluvčí záchranky Jana Poštová.
I když přiznává, že je práce pro záchranáře kvůli ochranným pomůckám kvůli covidu náročnější, náborová akce s pandemií nesouvisí. Ani pracovní neschopnost kvůli koronaviru záchranku neochromila – od letošního března se covidem nakazilo celkem osm zaměstnanců záchranné služby. Všichni mimo pracovní dobu. „Naši pracovníci jsou během služby vybaveni tak dobře, že možnost nákazy při výkonu práce je stoprocentně vyloučena,“vysvětluje mluvčí. Práce v celotělových ochranných oblecích je ale pro záchranáře náročnější, k pracovním činnostem také přibyla dezinfekce sanitního vozu.
Počet výjezdů pražské záchranky narostl kvůli pandemii o pouhé desítky denně. „Není to tak, že bychom přesáhli celkový počet 350 výjezdů denně,“říká Poštová. Podle ní se lehce mění struktura pacientů, ke kterým záchranáři jedou. „Přibyla pochopitelně skupina těch covid pozitivních a v rámci ní mají častěji problémy senioři,“dodává.
Potřební záchranáři i dispečink
Připraven je projekt výjezdové základny v Suchdole a další dvě vzniknou také v Běchovicích a Klánovicích. „Na každou novou základnu, kde bude jedna záchranářská skupina RZP, je potřeba alespoň deset lidí. Vize je, že bychom za rok chtěli nabrat 25 nových kolegyň či kolegů, a to hlavně pro dispečink. Potřební jsou i záchranáři a do pěti let by jich mělo přijít minimálně padesát, optimálně sto,“uvádí mluvčí.
Podle ředitele Koloucha by záchranka také mohla mít nastálo větší personální nároky, protože by už navždy mohla provozovat takzvané létající týmy, které objíždějí zařízení sociálních služeb a pomáhají tam se zdravotní péčí hlavně o seniory. V těchto zařízeních je v metropoli okolo čtyř tisíc seniorů a zároveň s tím, jak stárne populace, bude péče o ně stále důležitější. Kolouch by si také přál, aby záchranka mohla pomáhat s domácí paliativní péčí o pacienty. V souvislosti s tím magistrát prověřuje možnosti, jak dosáhnout toho, aby záchranka směla i z formálního hlediska paliativní péči poskytovat.
Lákání nových záchranářů by mělo být jednodušší i díky tomu, že hlavní město přispívá na navýšení jejich platů. Pracovníci záchranky mají šest týdnů dovolené, navíc mohou získat služební byt od města.
Naopak v nevýhodě je záchranná služba oproti nemocnicím kvůli tomu, že absolventi ještě předtím, než k záchrance nastoupí, musejí povinně projít roční praxí v nemocnici. Za tu dobu si ale řada z nich na pracovní prostředí nemocnic zvykne a ztrácí motivaci poohlížet se po novém uplatnění. Nabídka absolventů je kvůli tomu pro záchranáře omezená.
Možná pomůže i dvojice reklamních spotů od režiséra Víta Klusáka. „Měl jsem pocit, že pražští záchranáři jsou v tom nejlepším slova smyslu všeho schopná parta. A bylo až neuvěřitelné, jakou energii se nám podařilo za ten jeden den natáčení zkoncentrovat,“říká filmař, který dopředu reaguje na možnou kritiku. Pokud podle Klusáka někdo uvede, že se v případě náborových spotů pro záchranku zbytečně utrácely peníze, nebude to pravda. „Všichni jsme pracovali bez nároku na honorář,“uvedl.