Boháči v USA kupují hlasy vězňů
Americké volby mohou rozhodnout hlasy bývalých trestanců na Floridě, mezi nimiž je skoro každý čtvrtý černoch.
MIAMI Zdánlivě nepochopitelná zpráva: miliardář Michael Bloomberg dává dvacet milionů dolarů, hvězdný basketbalista LeBron James zdatně přisypává, další basketbalista Michael Jordan taky. Zpěvák John Legend rovněž. Peněženku otevřely hvězdy Hollywoodu jako režisér Steven Spielberg i amerického fotbalu. Taky firmy, jako třeba Levi Strauss.
Všechno to jde na Floridu. Nikoliv chudým rodinám nebo opuštěným matkám.
Tyhle peníze dostanou bývalí vězni. Boháči zaplatí jejich dluhy.
Důvod: aby Donald Trump nevyhrál volby.
Kdo nezíská Floridu, bude si moci prohlížet Bílý dům zcela jistě jen zdálky.
Výsledky jsou tam vždy těsné, v roce 2000 ji, a tudíž i prezidentství vyhrál George Bush dokonce většinou pouhých 537 hlasů. A tak miliardáři a milionáři, kteří fandí Joe Bidenovi, posílají peníze bývalým floridským trestancům.
To spojení má kupodivu logiku. A taky ukazuje, jak se v Americe dělá politika. Účel někdy světí prostředky.
Republikáni říkají, že boháči tím kupují hlasy.
Ale na druhé straně: ty hlasy patří lidem, jimž republikáni na základě podobně chladného kalkulu nechtěli umožnit volit.
Takže pár desítek milionů, jimiž milionáři zasypou bývalé floridské trestance, se pro tyto lidi stanou propustkou, aby mohli jít k volbám.
Například Bloomberg bude předčasným Santa Clausem pro více než 31 000 lidí, kteří seděli ve vězení.
Ale co to má společného s jejich dluhy?
Kdo seděl, nevolí
Na Floridě dlouho platilo, že kdo někdy seděl, ztratil doživotně voličská práva. Zní to trochu středověce, ale tak si to tam kdysi – v roce 1868 – dali do ústavy. A tak to bylo až do roku 2018, kdy při hlasování 68 procent Floriďanů řeklo, že bývalí trestanci by měli mít právo volit, tedy pokud to nejsou vrazi, nebo sexuální násilníci.
Byla to revoluce, proti níž republikáni záhy provedli kontrarevoluci. Vzali to přes soudy. Jejich návrh, aby bývalý trestanec mohl volit, musí mít ještě vyrovnané finanční závazky vůči státu. To znamená, že musí mít splacené všechny pokuty, náhrady škod, penále, finanční tresty, odškodnění či poplatky (například obhájce ex offo stojí padesát dolarů). Nejdřív jim to soudce hodil na hlavu (byl to demokrat), tak se odvolali k federálnímu soudu a tam uspěli (většinu soudců jmenovali republikáni).
Demokraté se štětili, že jde o porušení základního práva občana, republikáni argumentovali, že pořádek musí být.
Ale byla to oboustranná přetvářka. Podívejte se na čísla – a pozor, ať vám nevyrazí dech.
Takže: počet Floriďanů, kteří prošli vězením a do změny tamní ústavy nemohli volit, dělá asi 1,4 milionu. To je asi jedna desetina všech voličů, co jich na Floridě je. Z nich asi 40O 000 tvoří černoši. Jinak řečeno, 23,3 procenta floridských černochů tak nemohlo volit.
A k tomu ještě jednu důležitou věc, aby do sebe všechno zapadlo: průzkumy říkají, že drtivá většina by jich volila demokraty. Prý až osmdesát procent. Je to sice pořád jen teorie, protože řadě jsou volby ukradené, ale pořád je tady ten zbytek: není jasné, jak to mají Bloomberg, LeBron James a další ošetřeno, ale jen tak někomu splácet dluhy z dobrého srdce asi nebudou. Ne že by se obdarovaní zavázali volit někoho konkrétního, ale jako pobídka a závazek, aby vyrazili k urnám, to jistě poslouží dobře.
K tomu si přidejte, že Bushovi stačilo jen 537 hlasů. Podtrženo, sečteno: samozřejmě ani demokratům, ani republikánům nejde o občanská práva či principy, ale o politiku.
Tahle země není pro vězně
A teď už jen pár slov na obranu Floridy.
Jen dva americké státy umožňují trestancům, těm aktuálním a bývalým, volit bez omezení. Jsou to Maine a Vermont. Dva je navždy vyřazují: Iowa a Kentucky. Zbytek má různá omezení. Například v Louisianě se vrací volební právo, pokud trestanec pět let po odpykání trestu seká dobrotu, v Alabamě nevadí, pokud někdo seděl za užívání drog. Celkově se dá říct, že v porovnání s Evropou je Amerika k vězňům, pokud jde o volby, hodně tvrdá. Tedy až na Floridu. Tam jim boháči kvůli volbám splácejí i dluhy.