Izrael nad virovou propastí
HAIFA Podzemní parkoviště, kde ještě nedávno stála auta. Teď tu jsou nemocniční lůžka. Nemocnice Rambam v severoizraelském městě Haifa se včera začala připravovat na příval pacientů s koronavirem. Včera bylo v těžkém stavu 667 Izraelců. V zemi jsou nemocnice, které už nezvládají nově nakažené přijmout. Podle listu Jediot Achronot čekají v nejvíce zasažených městech pacienti i několik hodin v sanitce, než se jejich stav začne řešit.
Na to, aby se parkoviště pod nemocnicí Rambam mohlo změnit v jednotku intenzivní péče, už základy byly: s využitím podzemních prostor se od roku 2006 počítalo pro případ raketových útoků Hizballáhu. Teď je Izrael také ve válce, i když nepřítel je vidět jen pod mikroskopem. A zatím válku prohrává, jen za středu bylo hlášeno téměř 7 000 nově nakažených.
Včera izraelský parlament hlasoval o rozhodnutí vlády nasadit od páteční 14. hodiny zbraň nejtěžšího kalibru – celostátní karanténu, která zavře celou ekonomiku vyjma podniků a institucí důležitých pro chod státu. Premiér Benjamin Netanjahu mluví o tom, že země je „na okraji propasti“.
Už od minulého týdne přitom země jede na půl plynu. Když počet nakažených minulý týden stoupl k pěti tisícům za den, rozhodl se Izrael omezit přejezd mezi městy, uzavřít restaurace, kavárny i obchodní centra, bazény, fitness centra, jiné soukromé podniky však mohly dál fungovat za dodržení hygienických podmínek. Od zítřka se zavřou také. Hromadná doprava bude maximálně omezena. Lidé smí jen na kilometr od domova, pokud není závažný důvod.
V pondělí to chvíli vypadalo, že opatření přece jen zabrala. V úterý přišel šok: skoro 7 000 nových případů a přes třicet úmrtí.
Důsledek? Vláda rozhodla izolovat minimálně do 10. října celou zemi, přestože to odborníci nepovažují za nutné. Sám vládní zmocněnec pro koronavirus Ronni Gamzu varoval, že „ekonomické škody budou strašlivé“. Cena za dva týdny karantény se odhaduje na 10 miliard dolarů. On sám chtěl jen zpřísnění opatření. Na druhé straně se však někteří ministři hájili tím, že je lepší udělat razantní kroky v období, kdy jsou svátky a hodně lidí by mělo beztak volno, než později.
„Kdybys věděla o nějaké práci, tak mi dej vědět,“říkal mi včera můj známý Ori. Je v tom jisté zoufalství, vždyť jako cizinec tu mám o dost méně kontaktů než on. Doteď úspěšný marketingový ředitel s mnohaletými zkušenostmi dostal výpověď. Jeho firma, která se specializuje na technologické služby pro turisty, teď propouští celá oddělení. Do doby, než přejde koronakrize, si nechává jen pár zaměstnanců. Ori není výjimkou. K nezaměstnaným po první celostátní karanténě tak přibývají další. Jen tento týden se na úřadě práce registrovalo přes 100 000 lidí.
„Nebylo to nutné, měli zavřít jen ty oblasti, kde je hodně nakažených,“říká počítačový expert Udi. „Jenže to by Bibi (premiér) nesměl být obviněný a bát se toho, že ultraortodoxní opustí koalici,“dodává. Ultraortodoxní dosud bránili uzavření synagog s poukazem na to, že je povoleno demonstrovat a že právě přes protesty se virus nese. Počet demonstrujících poslední měsíce narůstal. Za začátku lidé vycházeli do ulic hlavně proti tomu, aby byl v čele vlády muž obviněný z korupce. Postupně se k nim přidali další, kteří nesouhlasí s tím, jak vláda koronavirovou krizi řeší a že ustupuje požadavkům ultraortodoxních.
Čísla ale mluví jasně: virus se nejvíce šíří v arabských komunitách a také mezi ultraortodoxními Židy, jejichž životní styl expanzi koronaviru nahrává: početné rodiny natěsnané v bytech, líbání mezuzy u dveří... Jako jednu z hlavních příčin vidí odborníci svatby s tisíci hosty, které jsou v obou komunitách běžné. Sice byly zakázané, ale úřady nedokázaly zasáhnout, nehledě na to, že se jich účastnili i někteří politici.
„Na nějakou roušku ti kašlu, Gamzo,“vysmíval se na záběrech ze svatby jeden arabský zpěvák vládnímu zmocněnci a objímal se přitom s dalšími lidmi. To už bylo v době, kdy byly tři tisíce nakažených denně.
Zmocněnec pro koronavirus doufá, že lidé si kvůli celostátní karanténě uvědomí závažnost situace. Jsou rabíni, kteří už souhlasí s uzavřením synagog, ale také jsou rabíni, kteří své komunity přesvědčují, že korony je zbaví modlitby na blížícím se Dni smíření. Na ten den dostali věřící výjimku, budou se moci modlit v synagogách. Podle vládního poradce a epidemiologa Hagara Levina to povede k dalšímu masovému rozšíření viru.