Čeští psi se učí rozpoznat, kdo má covid-19
Čeští kynologové začínají po vzoru Finů s výcvikem zvířat, aby odhalila nakaženého.
Najdou drogy, výbušniny, zachraňují lidi ze sutin. Výjimečnost psího čichu využívají policisté či armáda desítky let. Žádný přístroj psa nenahradí.
Psi jsou v posledních letech trénováni i jako asistenti pro pacienty s cukrovkou – s předstihem poznají blížící se hypoglykemický záchvat. A psi poznají ještě něco – odhalí, kdo má covid-19. Ve světě už se na metodě pracuje, psy už testují na letišti ve finských Helsinkách.
Podobný projekt s název Dog for Doc běží od března i u nás. První pokusy už proběhly. „Začali jsme s vtiskávání pachu signatury lidského odorantu osob nakažených koronavirem později, než jsme měli v plánu. Vtiskáváme dva psy a funguje to. Máme připravené ještě další dva psy,“říká jeden z kynologů projektu Gustav Hotový.
Nově vznikl ještě jeden dobrovolnický tým, který začne oficiálně pracovat na konci září. Kromě covidu se chce zaměřit i na výcvik psů k označování onkologicky nemocných či lidí s infekční chorobou Clostridium difficile (průjmové onemocnění), kterou už umějí rozpoznat třeba psi v nemocnici v kanadském Vancouveru. „Je mnoho dalších nemocí, které mohou psi pomoci detekovat nebo pomoci odhalit jejich symptomy, než nastanou,“říká lékařka z Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce Petra Holečková. Pražská Bulovka medicínskou část projektu zaštiťuje. Spolupráci s tímto novým týmem navíc zahájila česko-americká trenérka Eva Čečilová, která se v kariéře specializovala na hledání lidských ostatků. Před sedmnácti lety ji třeba povolali k zásahu po pádu raketoplánu Columbia.
Mají lepší výsledky než laboratorní testy. Odhalí totiž vir dřív, než se v těle člověka objeví symptomy nemoci covid–19. Šestnáct psů chodí ve zkušebním režimu do práce na letiště ve finských Helsinkách, aby hledali nemocné cestující. Psi jsou tak cenní, že délku směny si určují sami. Cvičí je mimochodem společnost „Wise Nose“, což v překladu znamená „chytrý nos“.
Česko je kynologickou i chovatelskou velmocí po celá desetiletí. Speciální výcvik pro medicínské účely se ale u nás zatím příliš nerozvinul. S koronavirem by se to mohlo změnit. Zdejší „chytré nosy“jsou ale zatím na začátku.
Aby se totiž speciální výcvik mohl víc rozběhnout a úspěšnost se dala dobře ověřit, jedná se o podpoře.
„Na jaře byl o výcviku psů na detekci covidu-19 informován Ústřední krizový štáb a od počátku jednáme s kompetentními představiteli ministerstva vnitra o možnostech spolupráce. Nejde jen o koronavirus, ale i o výzkum a využití psů pro potřeby diagnostiky dalších onemocnění,“říká předsedkyně neziskové organizace Animal Eye Zuzana Rennerová, která se projektu také účastní.
Úředníky ministerstva zdravotnictví projekt zaujal. Dle rezortu je ale důležité vše vědecky ověřit. „Ministerstvo považuje projekt za přínosný a je otevřeno jednat o případné spolupráci,“doplnila mluvčí Thu Thuy Truong.
Chybí vzorky všeho druhu
Přes počáteční naděje, že psi lidi nakažené koronavirem od ostatních skutečně rozpoznají, se ale řeší ještě jedna podstatná věc – nedostatek vzorků, a to jak od pozitivních lidí, tak těch negativních. Těch je navíc třeba násobně víc. „Testy na covid nejsou stoprocentní, takže když mám vzorek od zdánlivě negativního člověka, ale on není ve skutečnosti negativní, je to problém. Potřebuju vzorky lidí stoprocentně zdravých, jinak psovi uděláme v hlavě zmatek,“vysvětluje druhá kynoložka Šimona Drábková.
Další záludnost tkví pak v tom, že i prokazatelně negativní lidé na covid můžou mít přidružené choroby – třeba cukrovku či rakovinu.
„Je proto třeba, aby byla co nejrozmanitější škála vzorků a to jediné společné byl covid, aby měl pes šanci to pochopit. Aby u negativních chápal, že tam může být cokoli, ale nikdy tam není covid,“dodává Drábková. Vzorky je také nutné neustále doplňovat, protože každý lze použít jednou. Navíc nemá valný efekt začít cvičit psa a pak práci přerušovat, protože se bude vlastně začínat pořád od začátku.
A také – psovodi si svoje psy logicky chrání, neboť zkušený pes na pachové práce je velmi cenný. „Mám k dispozici svoje dva psy, začnu ale na jednom. Pokud postup bude správný a ověřím, že to jde, využiju i druhého. Teď nechci zkušenějšího psa případně zmást, takzvaně si ho zničit,“vysvětluje Drábková.
„Čistí“psi jdou na výcvik
Češi jdou při tomto speciálním výcviku cestou takzvaně „čistých“psů. Jde o zvířata, která nikdy předtím nedělala pachové práce s biologickým materiálem. Čeští kynologové předpokládají, že je to lepší, aby nebyl pes zmatený.
To je v rozporu s tím, jak pracují Finové. Ti uvedli, že jeden jejich pes byl dříve vycvičen na onkologická onemocnění.
„Tomu moc nerozumím. My jsme byli vždy zastánci toho, aby pes naučený na hledání živých lidí nehledal i mrtvé, protože když ho přivedete třeba na sutiny po zemětřesení a tam někde bude mrtvý a živý člověk a ten pes bude mít třeba raději pach mrtvého, živého vedle nevyhledá. Takže když už je jednou naučený na rakovinu, jak potom víte, že reaguje na covid, a ne třeba na rakovinu?“vysvětluje na příkladu další kynoložka Eva Čečilová, která do projektu nově vstoupila.
V Česku se odebírá pach z dechu a těla přiložením speciální tkaniny. Lze ale použít i vzorky slin, krve či moči. Výcvik samotný už tak náročný není. Kdyby příprava nebyla dobrá, výcvik je zbytečný a pravděpodobnost selhání moc vysoká.
Pokud by se nakonec výcvik osvědčil, metodika bude zdarma nabídnuta k širšímu využití. Projekty na detekci lidí s covidem-19 pomocí psů už se rozběhly kromě České republiky a Finska i v Anglii, Izraeli či Spojených státech.
Je třeba rozmanitá škála vzorků. Jediný společný znak musí být covid, aby to pes pochopil.