Minář odkryl karty. Konečně…

Je možné, že si to takhle Mikuláš Minář plánoval od samých „milionářských“začátků. Ale nelze vyloučit, že o přímém vstupu do politiky opravdu začal přemýšlet až před pár měsíci. Protože politika má v sobě kouzlo: on do ní demonstracemi strčil prstík – a ona ho přitáhla jak bludička.

V každém případě je dobře, že populární aktivista odkryl karty a přistoupil na princip parlamentní demokracie: kdo chce změnit zemi, nestačí mu k tomu pokřikovat po náměstích, ale je třeba k tomu získat mandát ve svobodných volbách.

Muže, jenž se specializoval na teologii, teď čeká rychlokurz praktické politologie. Protože od vznešených hesel bude muset sestoupit do praktických střev politiky: vybrat pro své hnutí členy, plnit jimi kandidátky, psát programy, shánět sponzory, odkrýt účetnictví, řešit vnitřní spory a aféry…

Tedy si uvědomit, oč těžší je dělat pozitivní politiku pro něco, než jenom proti něčemu. Když před dvěma desetiletími iniciativa studentských vůdců „Děkujeme, odejděte!“žádala odchod Klause a Zemana, vzbudila obrovskou euforii. Když se pak z aktivistů stali politici a šli ve dvou uskupeních do voleb, dostala Naděje 0,62 procenta a Cesta změny 0,27 procenta. A pak zmizely z povrchu zemského.

Třeba bude Minář šikovnější, zejména pokud spojí síly s dalším aktivistou-politikem Janem Čižinským. Což je ale temný sen všech pravostředových politických sil, které doteď Milion chvilek podporovaly a svědomitě plnily jeho domácí úkoly. Do role užitečných idiotů je ale nikdo nenutil, chopily se jí samy a rády. Teď ať trnou, kolik jim Minář z už tak malého koláče ukousne. A Andrej Babiš snad může klidně odjet na roční dovolenou.