Berlín: Černý pasažér se neříká
Největší světový znečišťovatel slibuje, že bude do roku 2060 uhlíkově neutrální
PEKING Před pár dny dorazila z Číny po dlouhé době zase jedna opravdu dobrá zpráva.
Sám tamní „doživotní prezident“Si Ťin-pching oznámil světu prostřednictvím videokonference v OSN, že jeho země se polepší.Tedy přinejmenším v otázce boje proti změnám klimatu.
„Do roku 2060 budeme uhlíkově neutrální,“prohlásil čínský vůdce (Evropská unie chce stejný cíl naplnit do roku 2050).
Nejlidnatější země planety, jejíž pověst je nyní silně pošramocená koronavirovou pandemií i čím dál tvrdším postupem vůči vlastním obyvatelům, tak dává dosti překvapivě najevo, že se hodlá postavit do čela „zelené revoluce“.
Překvapivě proto, že například Evropská unie se už delší dobu snažila přimět Peking k tomu, aby si předsevzal ještě ambicióznější cíle v otázce snižování skleníkových plynů než ty, k nimž se zavázal podpisem Pařížské dohody. Zatím marně – až doposud.
Od největšího světového znečišťovatele teď každopádně zazněla silná a odvážná slova do pranice. Pozorovatelé si je vesměs překládají tak, že Čína je sice totalitní mocnost, ale její vůdci rozhodně nejsou hloupí. V době, kdy mnozí berou důraz na boj se změnami klimatu jako hrozbu či „diktát z Bruselu“, stratégové v Pekingu pochopili, že jde v prvé řadě o obrovskou příležitost, že sázka na uhlíkově neutrální technologie se do budoucna zkrátka vyplatí.
Pragmatičtí pekingští technokraté asi nechtějí cedit krev za spásu planety, v orientaci na šetrné technologie spatřují zejména ekonomický bonus. Ostatně – a to je zřejmě další důvod obratu – i na samotnou Čínu mají a ještě více mohou mít změny klimatu výrazně negativní dopad. Počínaje klimatickými extrémy, jako je sucho a následné rozšiřování pouští, a stoupající hladinou oceánů a dopadem na lidské zdraví konče.
V roce 2030 má přijít zlom
Čína pochopitelně má v úmyslu měnit své chování, například ustupovat od fosilních paliv, pozvolna, aby nepoškodila svou ekonomiku. Podle plánu bude své emise ještě do roku 2030 navyšovat, pak by měl přijít rázný zlom.
Experti čínský krok chválí. „Je to velký posun v omezování emisí a rovněž významný krok vpřed v mezinárodní spolupráci,“uvedla šéfka klimatické sekce OSN Patricia Espinosaová.
„V podstatně se čínský závazek stává zásadním momentem, který znovu nastartovává ambice ochrany klimatu,“zdůraznil význam čínského gesta Joeri Rogelje, expert z britské Imperial College pro agenturu AFP. „Čína není jen největším světovým vypouštěčem škodlivin, ale také největším finančníkem a největším trhem. Proto její postup hraje tak výraznou roli při rozhodování zbytku světa o přechodu od fosilních paliv,“dodal ředitel britského klimatického think-tanku ECIU.
Čínský cíl byl jasně vyslovený. Je však skutečně splnitelný?
V každém případě čeká Čínu, jež se stále do značné míry spoléhá na elektřinu vyrobenou z uhlí, nelehká výzva. Podle údajů OSN říše středu předloni vypustila do ovzduší ekvivalent deseti miliard tun oxidu uhličitého. Tedy téměř dvakrát víc než Spojené státy a třikrát víc než Evropská unie (nicméně při přepočtu na obyvatele už Čína ve špičce není).
Kdy přijdou na řadu činy?
Závazek prezidenta Si Ťin-pchinga je chvályhodný, nicméně stále je to jen závazek.
Pokud ho Čína myslí vážně, už brzy bychom měli pozorovat známky konkrétních opatření, jako je revize plánů na nové uhelné elektrárny a zavírání těch stávajících, omezení dotací na uhelnou energii a podobně. Nicméně už tím, že Si Ťin-pching úmysl veřejně deklaroval, vyvinul nepříjemný tlak na příštího prezidenta USA. Spojené státy si totiž dosud žádný podobný cíl nestanovily – podle Trumpa je klimatická změna výmysl.
Pokud by Čína své plány naplnila, mohla by podle velice hrubých odhadů zabránit globálnímu oteplení o 0,2 až 0,4 stupně Celsia. To by zajisté byl kapitální výkon.