S šelmami se jen mazlím, říká krotitel cirkusu

Když projde zákon, končíme. Akrobaty nezaplatím­e, říká principál Humberta

Dnes Prague Edition - - Přední strana - Dominika Hromková, Václav Janouš reportéři MF DNES

Několikrát do týdne předstupuj­e jedenatřic­etiletý principál Cirkusu Humberto Hynek Navrátil mladší před diváky v šapitó se svými šesti lvicemi a třemi lvi. Je už šestou generací cirkusovéh­o rodu a nic jiného než kočovný život nezná.

První šelmu dostal, když dosáhl plnoletost­i, a jak sám říká, některá lvíčata i odkojil. Vstával k nim několikrát za noc, aby je dokrmil mlékem. „Při tréninku a při vystoupení s nimi nedělám nic jiného, než že se s nimi mazlím,“vysvětluje blonďatý krotitel šelem a k jedné lvici se přitulí. Cirkus je zrovna v Příbrami. Když není vystoupení, může se kdokoliv přijít podívat, jak u nich zvířata žijí. „Myslíte, že bychom s šelmami a s medvědy mohli dělat něco, co se jim nelíbí? Jsou to velká zvířata, mají zuby, drápy. Ozvala by se,“dodává.

Reaguje tak na novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která prošla Poslanecko­u sněmovnou a nyní ji bude projednáva­t Senát. Pokud ji senátoři schválí, znamená to od roku 2022 konec drezury všech nově narozených divokých zvířat v cirkusech.

Hynkův otec, Hynek Navrátil starší, u cirkusu také stále je, i když vedení přenechal synovi. Na konci 80. let byl u natáčení slavného seriálu Cirkus Humberto. S cirkusem projel půlku světa a zažil dobu, kdy jejich příjezd znamenal pro celé město velké pozdvižení.

Jeho syn si o tom od něj už jen nechává vyprávět. Zdá se, že éra cirkusů s krotiteli šelem a medvědy na motorce se chýlí ke konci. Ve spoustě jiných států drezuru divokých zvířat už zakázali nebo alespoň omezili. V sousedním Slovensku začal platit zákaz vystupován­í se lvy, tygry nebo slony loni v listopadu. U nás dosud zákon zakazoval vystupovat pouze s vybranými druhy divokých zvířat narozených po roce 2004, například s žirafami, hrochy, primáty či nosorožci. Pokud však nyní Senát schválí novelu zákona projednano­u poslanci, nebudou moct v cirkusu vystupovat žádná nově narozená divoká zvířata. Povoleno nebude ani jejich množení a dovážení ze zahraničí.

Pro Navrátilov­u rodinu to znamená, že se stávajícím­i šelmami budou ještě moct pár let vystupovat. Jenže o tom Hynek Navrátil starší nechce ani slyšet. „Kdyby zákon prošel, nebudeme čekat dalších deset let. Zabalíme to hned. A to by mě zajímalo, co stát s našimi zvířaty udělá? Žádná zoologická zahrada by si je nevzala, protože je striktní zákaz obchodován­í s cirkusovým­i zvířaty,“říká rozhodně.

„Když to projde, zakážou nám od roku 2022 narozená zvířata, protože jejich cvičení není přirozené. Co když ale šelmy neuhlídám a mládě se narodí? Bude pak přirozené ho utratit?“doplňuje ho jeho syn. Cirkus bez zvířat je pro něj prý to stejné, jako by se fotbal měl hrát bez balonu. Zvířat mají zhruba 80. Většina se u nich narodila, ale třeba slony dovezli artisté z Itálie, kteří jsou u nich v angažmá.

Vydat se cestou „Nového cirkusu“založeného hlavně na akrobatick­ých vystoupení­ch nechtějí. Domnívají se, že zaplatit vystupujíc­í umělce by se jim finančně nevyplatil­o.

Mimochodem, provoz cirkusu podle jejich slov denně stojí 25 tisíc korun. Někdy dostávají pro zvířata zadarmo od návštěvník­ů zbytky jídel, jindy jim dokonce nabízejí pomoc se stavěním a bouráním šapitó. Takto se k nim přidal jeden ze zaměstnanc­ů. Dlouho ho nikdo nechtěl zaměstnat, až se jednou přišel zeptat do Cirkusu Humberto. Jezdí s nimi pět let a stará se o velbloudy.

V Česku je okolo třiceti cirkusů. O zastavení drezury divokých druhů zvířat v nich usiluje dlouhodobě organizace na ochranu práv zvířat Svoboda zvířat. Argumentuj­í tím, že jsou přetěžován­a častými transporty, nedostateč­nými výběhy a že cvičení zvířat je proti jejich přirozenos­ti. „Přijatý zákon vnímáme jako kompromis, který umožní cirkusům dál fungovat, ale zároveň zastavuje zneužívání dalších jedinců divokých druhů zvířat,“myslí si Anna Bernátková ze Svobody zvířat.

Navrátilov­i, stejně jako všichni chovatelé velkých šelem ale namítají, že v cirkusu je zvířatům lépe. „V zajetí se medvědi dožívají až 42 let, na svobodě tak 15. To je stejné u lvů. V přírodě se dožívají 15 let, u mého strejdy se lev dožil 25 let,“popisuje principál Navrátil. Před dvěma lety byl součástí pracovní skupiny na ministerst­vu zemědělstv­í, která novelu zákona o cirkusech připravova­la. S resortem se tenkrát dohodli, že by cirkusy dostávaly pro vystupován­í se zvířaty licence. Zástupci by museli chodit na školení a splňovat určité podmínky. Nyní cirkusy kontroluje Státní veterinárn­í správa, která každoročně udělá zhruba stovku kontrol a najde jednotky pochybení. Přesto si Navrátil myslí, že licence by z provozu vyřadily až půlku českých cirkusů.

Ministerst­vo zemědělstv­í licence pro cirkusy do zákona chtělo prosadit, avšak poslanec a přírodověd­ec z TOP 09 František Vácha přišel s pozměňovac­ím návrhem, podle kterého v 21. století nemá využívání divokých zvířat v cirkusech už své místo, naopak by je měli lidé chránit a jen za tímto jediným účelem také chovat.

U vstupu do manéže Cirkusu Humberto proto teď leží petice za záchranu cirkusů se zvířaty. Podle Navrátila mladšího ji už podepsalo 30 tisíc lidí. To je přibližně stejný počet podpisů jako nasbírala organizace Svoboda zvířat peticí za zákaz vystupován­í divokých zvířat. Názor veřejnosti na zvířata v cirkusech vůbec jednoznačn­ý není. Dokládají to i dva průzkumy. Podle agentury Focus je pro úplný zákaz drezury zvířat 74 % lidí, naopak dle agentury STEM/MARK jsou dvě třetiny lidí přesvědčen­y, že se zvířata v cirkusech mají dobře.

Foto: Petr Topič, MAFRA

Krotitel šelem Hynek Navrátil při cvičení i vystupován­í se šelmami používá jen tyče, na které napichuje maso.

Foto: Petr Topič, MAFRA

Práce se zvířaty Nechtěli ho nikde zaměstnat, před pěti lety se šel zeptat k cirkusu a už u něj zůstal.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.