VYNÁLEZ PROTI KORONAVIRU
Rozhovor: VĚDEC KAREL VOLENEC Seriál České špičky
Společnost Ella-CS hradeckého vynálezce Karla Volence prodává unikátní zdravotnické výztuže. Vlajkovou lodí je biodegradabilní stent, který zavedením do těla pacienta pomáhá nejen při léčbě vážných nemocí zažívacího traktu a pak se rozpadne. Vyvíjí však i další produkty. Rozhovor vznikl krátce poté, co Karel Volenec dosedl se svým malým letounem v Jablonném nad Orlicí, kde sídlí firma Isolit Bravo, aby dojednal koordinaci dokumentace pro výrobu originálních českých stěrek používaných při testování na koronavirus. Výroba by měla pokrýt potřeby pro celé Česko. „Jsme rádi, že se na tom můžeme podílet,“říká osmašedesátiletý vědec.
Nejdříve k jiné velké novince: váš unikátní stent bude v nejbližší době asi používán v USA k léčbě zúženin dýchacích cest způsobených dlouhodobou intubací pacientů s covidem-19. Jak k tomu došlo?
Zhruba u tří až pěti procent pacientů s covidem-19, kteří jsou na dýchacích přístrojích a jsou dlouhodobě intubováni, se začínají vyskytovat postintubační stenózy, kvůli kterým se jim špatně dýchá. Zjistili jsme, že naše výztuž, která se už používá pro jiné indikace a která se v těle sama rozpadne na neškodné částice, udržuje po zavedení do dýchacích cest průdušnici otevřenou, díky čemuž může pacient dýchat volněji. Zvýší se mu kvalita života a sníží nutnost neustálé zdravotní péče.
Proč je o váš výrobek teď v USA takový zájem?
Po půl roce od vypuknutí epidemie koronaviru v Americe bude tato nepříjemná komplikace u intubovaných pacientů velmi aktuální. Kontaktovali jsme americké lékaře, u kterých jsme se dozvěděli, že je o náš produkt zájem. Připravili jsme žádost o udělení urgentní výjimky pro výrobky, které v USA chybějí a nutně je potřebují k záchraně života pacientů. Nyní čekáme na odpověď, zatím to vypadá velmi nadějně. Nic podobného jako náš stent tam nemají. Jsou i jiné alternativní metody, ale ty také mají své nevýhody.
Jaké jsou to metody?
Existuje jiná podobná výztuž, silikonová trubka, která v těle znemožní přirozenou sekreci, což začne dělat problémy. Naše výztuž je mřížka, přes níž může tkáň normálně přirozeně komunikovat.
Je vaše výztuž dostupná i v Česku, kde máme intubované pacienty s covidem-19?
Ano, jsme oprávnění stent vyrobit kdykoliv přímo pacientovi na zakázku. Pokud bude potřeba, jsme připraveni okamžitě reagovat. Totéž platí pro země Evropské unie. Je to jedna z mála věcí, na kterou budeme dopředu připraveni a nebudeme to řešit až teprve ve chvíli, kdy zjistíme, že ty věci tady nemáme.
Vstup na americký trh je pro vás zásadní?
Bylo by to fantastické. Není moc výrobků ze střední a východní Evropy a už vůbec ne z Asie, ke kterým by Američané měli důvěru. Pokud projdeme řízením americké federální zdravotní policie (FDA), která je nejpřísnější na světě, vybudujeme si obrovský kredit pro uvádění dalších výrobků na tamní trh. Dokonce bych řekl, že je to zásadní strategický mezník. Bez amerického trhu totiž v tomto oboru nemá naše úzce specializovaná firma šanci dlouhodobě přežít, protože neuvěřitelně zesložitěla administrativa při zavádění nových produktů na zdravotnický trh. Museli jsme kvůli tomu přijmout řadu pracovníků. Je to velmi drahá záležitost.
Opravdu je to tak drahé?
Bez amerických zakázek by veškeré naše plány zkrachovaly, protože nejsme schopni vytvořit tak velké finanční rezervy, abychom zaplatili veškeré kontrolní orgány, jejichž cena se až zestonásobila. Jsou to tak velké sumy, že si to mohou dovolit jen velké nadnárodní firmy. Už máme podepsané kontrakty od roku 2022 v Japonsku a nyní se potřebujeme dostat do USA. Snažíme se, abychom v dnešní době obstáli, a věřte, že to není jednoduché.
Kolik vás nyní ve firmě je?
Před pár lety nás bylo sto a teď už je nás sto třicet. Z toho 75 procent zaměstnanců působí v administrativě.
Takže koronavirová pandemie může zachránit vaše podnikání?
Ano i ne. Pokud prorazíme s podmínkou, o které jsem mluvil, pozici firmy to výrazně upevní. V USA se však kvůli covidu všechny schvalovací procesy výrazně zpomalily, takže je to zároveň tak trochu hra o čas.
Jak ještě vás ovlivnila koronavirová krize?
Pozitivně i negativně. Nemocnice začaly odkládat plánované výkony, což znamenalo pokles prodeje našich výrobků. Na druhou stranu jsme se semkli. Nyní to už zase vypadá lépe. Jak zaznělo v úvodu, v nejbližší době renomovaná česká firma rozjede výrobu jejich originálních tenkostěnných stěrek, které se používají pro testování na přítomnost koronaviru, a zde se snažíme pomoci. K dispozici je už prvních šest tisíc kusů, které vyrobil právě Isolit Bravo z Jablonného. Poté se výroba bude zvyšovat a plně pokryje potřeby Česka.
Jak vy přistupujete k pandemii?
S virem se musíme naučit žít. Pro společnost je důležité, aby nedošlo k zahlcení zdravotnických zařízení. Je nutné epidemii rozpustit v čase. Jelikož moje vlastní dcera má covid-19 s docela vážnými komplikacemi, apeluji na odpovědnost každého z nás. Nerozumím, kdy i člověk s příznaky jde do kolektivu, třeba do nočního baru. Pro mě je zásadní zdravý rozum a ohleduplnost vůči ostatním. Ve firmě jsme zavedli takzvané „covidové dny“, ve kterých každý zaměstnanec, který to potřebuje, dostane prostor na vyřešení svého zdravotního stavu, aby nikoho dalšího neohrozil.
Je to sice asi rarita, ale váš stent použili nedávno i v Panamě při léčbě střelného zranění do břišní dutiny. Můžete přiblížit, o co šlo?
Naše výztuže, buď degradabilní, nebo vytažitelné, ze slitiny titanu a niklu, mohou být použity pro překrytí perforace (roztržení, protržení – pozn. red.) tkáně.
Výztuž dostatečně tlačí na stěny tkáně, aby zakrývala vzniklý otvor a mohla tudy procházet potrava. Případ z Panamy ukazuje, že naše stenty je možné použít i u poranění po zásahu nábojem. Dělali jsme i výztuže pro žirafu nebo leoparda, tak proč ne pro pacienta, který se pravděpodobně dostal do přestřelky.
Když jste vyvíjel před 30 lety první zdravotnické produkty, dokázal jste si představit, že jednou budete vyrábět unikátní stenty, na které máte řadu světových patentů?
Ten pocit, kdy od pouhého nápadu vytvoříte něco, co ve výsledku dává ohromný smysl, se nedá koupit ani za miliony. Hrdost na vlastní českou značku je velmi důležitá věc. Na druhou stranu je potřeba říct, že působení ve firmě se odráží i do rodinného života, protože člověk s problémy z práce i špatně spí, takže to nebylo vždy snadné.
Měl jste toho někdy plné zuby?
Nejsem si jist, že kdybych na začátku věděl, co vše je nutné překonat, jestli bych do toho znovu šel. Jsem sedminásobný děda a to ve mě vyvolává úvahy, jestli to člověk s prací nepřehání, protože tím beru čas vnoučatům. Na druhou stranu to nejkrásnější je, když se dostanete k pacientovi a vidíte, jak moc jste mu výrobkem zlepšili kvalitu života, nebo mu ho dokonce zachránili. To je ohromná radost. Když pak bilancujete, tak právě toto jsou momenty, kdy si řeknete: ano, asi to za to opravdu stálo.
Pamatujete si dodnes na nějakého pacienta?
Nezapomenutelná pro mě byla návštěva hocha, kterého jsme pomocí rozpadavé výztuže léčili od jeho šesti let. Prodělal skoro sto narkóz. Jako malý totiž vypil v lahvi od coly žíravinu. Lékaři mu zachránili život a my jsme potom sledovali jeho vývoj. Vyústilo to v jeho návštěvu, když mu bylo asi 15 nebo 16 let. Byl plný síly, chtěl být profesionálním řidičem, byli jsme se spolu podívat na autodromu v Hradci Králové. Měli jsme při této příležitosti slzy v očích.
Jak je to dlouho?
Už je to asi 12 nebo 14 let. Ten hoch, který je prý dnes úplně v pořádku, byl jeden z našich prvních pacientů, který dostal nově vyvinutý stent.
Není vám někdy líto, že se soustředíte na výrobu pomůcek, které jsou zapotřebí, až když už má pacient velký problém? Dnes se ve zdravotnictví mluví hlavně o prevenci.
Nejde stihnout všechno. Když vyvíjíte něco nového a musíte se držet zavedené linie základního i aplikovaného výzkumu a pak zavedení do praxe, musíte být ekonomicky a personálně obrovsky silný. Navíc je to běh na dlouhou trať, trvá to řádově deset let. Ale teď jsme převzali myšlenku profesora Soboty z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která se dá pokládat za inovaci v oblasti prevence. Vyrobili jsme rehabilitační podložku pro seniory, kterou jsem poprvé použil pro svou maminku, jež se po prodělání nemoci musela znovu začít hýbat. To nejhorší, co se jí může ve věku 94 let stát, je, že zůstane bez pohybu. Podložka pro preventivní procvičování například dolních končetin má patent a bude uvedena na trh. Je to maličkost, ale mám z toho velkou radost.
Vezmeme-li to více zeširoka, co je pro další výzkum ve zdravotnictví do budoucna zásadní?
Na špici budou státy, které věnují dostatek prostředků do vzdělanosti. Je to budoucnost každé země a tisíckrát se jim to vrátí. Mohlo by jí být i Česko, pokud pro to vytvoříme vhodné podmínky. Nemůžu si nepovzdechnout, že bez matematiky to nepůjde. Můžeme se bavit o tom, jakou úroveň je třeba znát k maturitě, ale mám spíš na mysli matematiku jako způsob myšlení, uvažování a pokládání věcí do souvislostí. Bez toho nebudeme obzvlášť vůči asijským zemím brzy konkurenceschopní.
Kam se ubírá výzkum v oblasti zdravotnických výztuží?
Bude se pokračovat ve vývoji stentů, které po splnění svého úkolu zmizí. Standardní kovy budou nahrazeny pomůckami, které se tělu stanou vlastní nebo se do něho vstřebají. Obrovsky v tomto věřím vývoji v oblasti kmenových buněk, chytrých materiálů a mikrodiagnostických čidel.