Ekologické mýto naplní kasu. Hluk však nesníží
Od zavedení poplatku za hluk si stát slibuje 1,6 miliardy korun každý rok navíc
Připravované ekologičtější mýtné zahrnující i poplatek za hluk z kamionového provozu zřejmě přinese dražší zboží v obchodech, pravděpodobně ale nepovede k tomu, aby proudy kamionů směřovaly do denních hodin a omezila se tak hlučnost dopravy během nočního klidu. Příplatek za noční jízdu po 22. hodině totiž ministerstvo dopravy stanovilo jen v řádu jednotek haléřů na kilometr vyšší, než jsou denní sazby. Přestože průjezd kamionu přes Česko od začátku příštího roku může o stokoruny podražit, příplatky za jízdu v nočních hodinách k této částce připočtou jen jednotky korun.
Noční příplatek v řádu korun
V současnosti tak například cesta nejběžnějšího kamionu, který po českých silnicích jezdí ( vůz těžší 12 tun s pěti a více nápravami a splňující ekologickou normu Euro 5), při cestě z Náchoda k Rozvadovu na německých hranicích zaplatí na poplatcích podle oficiálního mýtného kalkulátoru 1 100 korun. Po započtení poplatků za hluk, které nyní navrhlo ministerstvo dopravy, by se stejná cesta jediného kamionu od ledna příštího roku zdražila na 1 314 korun. Při jízdě v noci, tedy mezi 22.00 a 05.00, by se poplatek za stejnou trasu zvýšil zhruba o osm korun.
„Ten příplatek je strašně nízký i ve srovnání s tím, kolik dopravci platí řidičům za noční práci,“řekl MF DNES liberecký hejtman a zároveň i předseda dopravní komise Asociace krajů Martin Půta. To, že korunové přirážky nebudou kamionové dopravce motivovat k omezování nočního provozu, připouští i oni sami. Sdružení dopravců Česmad Bohemia proto vyzvalo ministerstvo, aby od zavádění nočních příplatků upustilo.
„Nebude to fungovat motivačně, na druhou stranu to zkomplikuje život mnoha firmám. My bychom byli rádi, aby výpočet mýta byl co nejjednodušší a kategorií bylo co nejméně,“uvedl generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř. Motivačně podle něj nefunguje ani stávající zvýšení sazeb během pátku, kdy rozhodně neplatí, že by se omezil proud kamionů v době, kdy vyjíždí více osobních aut s lidmi na víkend. Tuto výjimku plánuje stát zrušit právě výměnou za mírné navýšení cen během noci. Problémem podle Hromíře nejsou peníze, ale administrativní potíže, které dvojí sazby způsobí kamionovým dopravcům nebo třeba linkovým autobusům. Ty mohou například část trasy jet během nižšího tarifu a zbytek přes noc. Výkazy přitom nebudou ani u pravidelné dopravy stále totožné a mohou se lišit například při zpoždění a podobně.
Levnější hluk na jedničkách
Výpočet poplatku za mýto je už nyní věda. Cena se odvíjí od hmotnosti a počtu náprav na jedné straně a podle množství vypouštěných emisí, a tedy ekologičnosti motoru. Nově podle nařízení EU má být v mýtu započítána i třetí složka, kterou jsou právě zmiňované emise hluku. Podle ministerstva dopravy ale mantinely stanovené evropským nařízením neumožňují nastavení výraznějšího cenového rozdílu mezi noční a denní hodinou a lépe tím směrovat dopravní proudy.
„Poplatek za znečistění ovzduší a poplatek za hluk z provozu navrhujeme ve výši maximální povolené hranice stanovené evropskou směrnicí, která se zásadním rozdílem mezi denní a noční sazbou poplatku za hluk nepočítá,“uvedl mluvčí úřadu Tomáš Lukašík.
Zároveň upozornil, že primární funkcí mýtného systému není regulovat tok dopravy, ale výběr peněz na další investice v dopravě.
Tím ale vznikla situace, kdy kamiony a autobusy zaplatí za hluk více na dálnicích než na silnicích první třídy, které procházejí centry měst a obcí, a kde tedy hlukem obtěžují výrazně více lidí než na dálnicích. U zmiňovaného příkladu trasy z Polska do Německa přes Náchod, Prahu, Plzeň a Rozvadov tak kamiony projíždějí při zhruba 30kilometrové trase po silnici I/33 centry Náchoda, Jaroměře nebo České Skalice. Od nájezdu na dálnici u Hradce Králové ale hlukem obtěžují už jen minimum lidí.
Na nízké rozpětí sazeb poukázal i expert na mýtné systémy Ondřej Zaoral ze společnosti Inoxive. Maximální povolená přirážka za hluk je v noci 0,34 eurocentu za kilometr na meziměstských úsecích a 2,22 eurocentu na příměstských. Hluk tak mohou snížit pouze protihlukové stěny, na jejichž výstavbu mají podle ministerstva peníze vybrané z mýta směřovat.
Část z nárůstu o 1,6 miliardy Kč bude přenesena na koncové spotřebitele.