Kam se ztrácejí české vysokoškolačky
Kvalifikované matky odrazuje od práce nedostatek kratších úvazků, drahé jesle i stereotypy.
Pokud žena vystuduje v Evropě vysokou školu, její šance pracovat se ve srovnání se středoškolačkou výrazně zlepšují. Češky jsou v tomto trochu raritou. Podle analýz Českého statistického úřadu vysokoškolačky až v takové míře jako jinde v Evropě nepracují. Zůstávají totiž dlouho doma s dětmi.
Zatímco v Evropě je v průměru rozdíl mezi zaměstnaností mužů a žen 6,6 procentních bodů, čeští vysokoškoláci mají míru zaměstnanosti vyšší o 16,2 procentních bodů než vysokoškolačky.
Rozdíl je vidět už mezi absolventy. Mužští absolventi pracují v 95,9 procentech, ženy v 83,3 procentech. „Velmi vysoké rozdíly najdeme ještě na Slovensku a v Maďarsku, kde je také velmi dlouhá mateřská a rodičovská dovolená. Vysvětlení se tedy nabízí a je spojeno s vnímáním tradičních rolí pro obě pohlaví, rodinným životem a také s tím spojenou legislativou,“vysvětluje Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Důvodů, proč vystudované ženy v Česku tolik nepracují jako jinde Evropě, může být ale více. „Není to černobílé a aspektů, které to ovlivňují je víc, jeden z nich může být i ten, že se mění preference generace, která má dnes děti,“říká Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů v PwC. Vysvětluje, že do trendu se promítá legislativa, činnost firem i samotní zaměstnanci.
„Legislativa nenahrává tomu, aby vznikaly částečné úvazky a odborník měl možnost takto pracovat, protože to v takovém případě dotuje firma,“vysvětluje. Firma musí platit pracovní místo, vybavení, telefon, počítač či licence na používané programy tak, jako by člověk pracoval na plný úvazek, navíc jak podotýká, ve výrobě bývají částečné úvazky takřka nemožné. Podle ní by pomohlo třeba daňové zvýhodnění firem, pokud by zaměstnaly nějakou část lidí na částečný úvazek.
Ženy by uvítaly více možností
Podle sociologických výzkumů mnohé ženy nevolí tříleté, u více dětí i šestileté až osmileté přerušení praxe dobrovolně. „Z našich výzkumů vyplývá, že ženy by preferovaly po jednom roce dítěte se pomalu navracet do práce, ale ne na plný úvazek a s určitou flexibilitou práce,“vysvětluje socioložka Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd.
V jejich rozhodnutí jim nepomáhá například nedostatečný počet míst ve školkách či jeslích především pro menší děti, dalším důvodem může být i sama společnost a zažité představy. „Je to stereotyp, který je na ženy v naší společnosti vyvíjený. Podle něj proto, aby byly dobrými matkami, mají využít možnosti být s dětmi tři roky doma,“popisuje. Podle ní se pohled na dřívější návrat do práce začíná ale postupně měnit.
Aktivně to podporují mnozí velcí zaměstnavatelé, kteří vítají, pokud se rodiče vracejí na stejné pozice. „Je to individuální, ale obecně převažuje to, že ženy se na stejnou pozici nevracejí. Ale spousta firem si to uvědomuje a snaží se s nimi budovat
85,5 %
je míra zaměstnanosti vysokoškoláků na úrovni celé EU.
Zdroj: ČSÚ si kontakt i na mateřské a rodičovské, aby měly možnost se vzdělávat a držet krok s profesí, kterou vykonávaly,“vysvětluje Linhartová Palánová.
Ženy se u některých firem mohou účastnit všech školení a vzdělávacích kurzů. Tímto se zaměstnavatelé snaží, aby zaškolené odbornice a odborníci měli jednodušší nástup po rodičovské pauze. Je však třeba spolupráce těch, kteří na rodičovskou odešli. „Tomu, kdo na sobě v době, kdy je doma, nepracuje, se šance na návrat na stejnou pozici snižuje,“říká. Důvod, proč se ženy nevracejí dříve, může být i ekonomická situace. Míst ve státních jeslích je málo a privátní jsou pro mnohé rodiny příliš drahé.
V Česku se v posledních letech firmy snažily lákat ženy nebo muže z rodičovské také proto, že chyběla pracovní síla. Inspirací byly západní státy. „V zahraničí fungují posledních dvacet let programy pro vysokoškolačky, často je zaváděly třeba banky. Když se jim žena vrátí třeba po půl roce nebo roce a na zkrácený úvazek, je to hotový člověk, do kterého předtím investovaly a který svou profesi umí,“doplňuje.
Podle Křížkové mnohé ženy tříleté přerušení praxe do důchodového věku už nedoženou. „U vysokoškolsky vzdělaných žen se tento výpadek násobí, protože mají vyšší kvalifikaci a pracují v zaměstnáních, která často vyžadují kontinuální zvyšování znalostí,“říká.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá v podpoře pracujících matek (a otců) několik změn. Příští rok by měla v platnost vejít novela, která umožní firmám sdílená pracovní místa, kdy se o jedno místo může dělit více lidí. Rovněž připravuje proměnu dětských skupin, kterým končí financování z EU, v jesle. Měly by také vznikat třídy jeslí ve školkách. Kritici se obávají, že míst může kvůli novým pravidlům v dětských skupinách ale ubývat.
Profese pilotky se dostalo mezi ženami do obliby v minulých letech, mnoho z nich je tak nyní na juniorních pozicích, a ztratí tak při propouštění práci dříve než jejich pracovně starší kolegové, potvrzuje International Society of Women Airline Pilots (ISWAP).
Podle dat společnosti Boeing v minulých letech letecká doprava rostla rok od roku o 5 procent. V posledních 20 letech se tak vytvořil prostor pro 804 tisíc nových pilotů. Kvůli snahám o zapojení žen tak minulé roky byly pro pilotky zlatými časy.
Pandemie však leteckou dopravu a turismus zasáhla ve velkém a odborníci předpokládají, že stav z roku 2019 se nevrátí nejméně do roku 2024. (kou)