Korzo Národní Tři varianty oslav svobody
17. listopadu
PRAHA Oslavy výročí 17. listopadu do pražských ulic každoročně přivedou desetitisíce lidí. Letos budou kvůli situaci kolem koronaviru jiné. Pořadatelé oslav Korzo Národní, které v minulých letech proměnily Národní třídu v živou ulici s hudbou, divadlem a výstavami, nyní připravují tři varianty festivalu podle toho, jaká bude v listopadu v Česku situace.
„Pravděpodobně omezíme program na ulici, u kterého by se lidé museli zastavovat, tedy hlavně kulturní část. Zrušíme hudební stage, divadelní představení a podobně,“prozrazuje plány Lukáš Černý, předseda spolku Díky, že můžem.
Aktuálně připravujete další ročník oslav 17. listopadu. Zároveň je ale v Česku druhá vlna epidemie onemocnění covid-19 a vláda opět zavádí tvrdá opatření proti šíření viru. Dá se v této situaci vůbec něco plánovat?
S přípravami dalšího ročníku jsme začali už v lednu jako každý rok. Začali jsme řešit koncepční otázky, co vlastně chceme lidem sdělit. Vznikla nová koncepce toho, kam by se oslavy měly do dalších let posouvat. A když pak v březnu přišla pandemie, tak jsme se začali bavit o tom, jestli virus listopadové oslavy nějak ovlivní. V dubnu nám došlo, že pravděpodobně ano a že se na to musíme začít připravovat. Takže s tím pracujeme už někdy od dubna, kdy jsme začali připravovat tři varianty, o kterých se rozhodneme podle situace.
Jaké varianty to jsou?
Paralelně připravujeme variantu oslav bez omezení, druhou variantu s menšími omezeními a regulací potkávání lidí na ulici a třetí varianta počítá s tím, že by přišel opět velký lockdown. V tu chvíli se pokusíme připomenout ten významný den lidem i přesto, že se nebudou moci potkávat. Jelikož se svobodou, kterou jsme po roce 1989 získali, souvisí i to, že lidé musí být zodpovědní, budeme při špatném vývoji situace lidi vyzývat, aby do ulic vůbec slavit nechodili.
Předpokládám, že chystat festival ve třech variantách není zrovna jednoduchý úkol.
Je to hodně náročné. Během srpna jsme to celé začali řešit s odborem bezpečnosti na magistrátu a také s krajskou hygienickou stanicí, kdy jsme jim ty varianty představili a oni nám je předběžně odsouhlasili. A teď máme týdenní pravidelné konzultace s hygienou o tom, jak se situace vyvíjí.
Co konkrétně plánujete?
Je složité říci, co bude za měsíc a půl. Ale základní východiska jsou taková, že pravděpodobně omezíme program na ulici, u kterého by se lidé museli zastavovat, tedy hlavně kulturní část. Zrušíme hudební stage, divadelní představení a podobně. Chceme umožnit lidem uctít pietu bezpečně, ale i důstojně. Aby mohli i letos položit svíčku. Ulice bude uzavřená pro dopravu a budeme se snažit vytvořit co největší prostor pro rozestupy. Diskuse a další program přesuneme do vnitřních prostor, kde budeme schopni zařídit všechna platná opatření, tedy dezinfekce, roušky a tak dále. Teď s hygienou řešíme, že bychom měli lidi vyzývat k tomu, aby se na ulici co nejméně zdržovali, měli by jí co nejvíce procházet, nestát na místě. Zároveň ale chceme zachovat atmosféru, takže se budou po ulici pohybovat mezi lidmi herci, ale také dobrovolníci, kteří budou lidi upozorňovat, aby dodržovali nařízení.
U památníku na Národní třídě je vždy plno lidí. Řešíte nějakým konkrétním způsobem zajištění rozestupů?
Kolem piety bychom rádi například rozmístili na zemi tečky v barvách trikolory, kdy každá by byla od sebe metr, takže by plnily funkci dekorace i značek pro rozestupy. Samozřejmostí budou roušky, dezinfekce na infostáncích a hlavně komunikace. Zatím se to plánovat dá, ale je to náročnější a vyžaduje to hodně práce. Navíc všechna nařízení přicházejí na poslední chvíli, takže člověk nemůže s ničím počítat.
Zmiňoval jste, že chystáte tři varianty. To, co jste teď popsal, je tedy ta prostřední? Která z nich je vzhledem k současné situaci nejpravděpodobnější?
Vypadá to na něco mezi tou prostřední a tou poslední zcela uzavřenou variantou. Zajistíme především co největší průchodnost ulice, budou tam bezpečnostní opatření v souladu s nařízeními a budeme dohlížet na to, aby lidé vše dodržovali. Vedle našich vlastních opatření tak prosíme o ohleduplnost i návštěvníky.
Chystáte se posílit i program v online prostoru? Dá se předpokládat, že i kdyby nebyla omezení tak přísná, část lidí nebude chtít vyrazit do ulic.
To plánujeme. Od prvního ročníku festivalu spolu s Knihovnou Václava Havla připravujeme Obývák Václava Havla, kde známé osobnosti čtou z Havlových děl. Tak to například budeme letos streamovat. A vymýšlíme, jak co nejlépe přesunout atmosféru Národní i do online prostředí, aby si ten den mohli lidé letos připomenout z domova.
Jak jste na tom nyní finančně? Museli jste v rozpočtu dělat velké škrty?
Je to složité. I na rozpočtu se podepsala epidemie. A loni, kdy bylo třicáté výročí, které upoutalo hodně pozornosti, byl fundraising výrazně jednodušší. Veřejné instituce na kulaté výročí vypisovaly granty, nadace se na něj zaměřily. Oproti minulému roku máme rozpočet asi třetinový. Máme financování založené na čtyřech pilířích. Nejméně krize postihla finance od soukromých dárců. Důležité pro nás dříve byly nadace, ale letos je to komplikovanější, protože spousta nadací použila své prostředky na boj s pandemií, což je samozřejmě správně, ale už nezbývají peníze na projekty občanské společnosti. Další jsou veřejné instituce, dlouhodobě jsme podporováni hlavně pražským magistrátem. I přes současnou nepříznivou situaci pro obě strany panuje snaha si vzájemně vyjít vstříc. Za to určitě děkujeme.
Co je tou čtvrtou složkou?
Loni tvořilo asi deset procent rozpočtu dobrovolné vstupné, které nám lidé přispívají na ulici, ale ani s tím letos nemůžeme moc počítat. Oproti původnímu plánu jsme proto rozpočet o třetinu seškrtali, zrušili jsme části programu, omezili produkci. Nicméně nám stále chybí asi třetina rozpočtu, takže budeme rádi za jakoukoliv podporu.
Říkal jste, že budete rušit hudební program v ulicích, což byla v minulých letech oblíbená část celého Festivalu svobody. Jaká je z vašeho pohledu nyní situace v kulturní sféře s tím, že kvůli šíření viru přišla různá další omezení.
Je to velký problém. Já se s lidmi, kteří se kulturou živí, bavím a neustále řešíme, jak to udělat, aby se alespoň něco dalo pořádat. Největší problém spatřuji v tom, že tu není žádná jasná komunikace toho, jaká opatření mohou přijít v budoucnosti. Opatření se oznamují ze dne na den a pro všechny produkční nebo vystupující je to strašně omezující už několik měsíců. Kdyby pravidla byla nastavena nějak konzistentně jako třeba v Německu nebo Švédsku, kde ta omezení jsou stálá, tak se s tím dá lépe pracovat. Ta míra nejistoty je ale obrovská a právě to je na tom to nejhorší. Spousta lidí, kteří pořádají nějaké akce, raději všechno ruší. Ze strany vlády navíc pravděpodobně žádné kompenzace nepřijdou. Je to smutné.
Co s festivalem a oslavami 17. listopadu plánujete do dalších let, kdy snad bude situace příznivější?
Věnujeme se tomu už sedm let a loňské třicáté výročí bylo pro nás významným milníkem. Hodně jsme se dosud dívali do minulosti a porovnávali, jaké to tu bylo za komunismu a jaké je to nyní. Přijde nám ale důležité také reflektovat, co se tady dělo po sametové revoluci. Zaměřit se více na dobu 1989 až 2020 a na to, co se tady dělo a z čeho plynou některé problémy dnešní doby. Chceme se také těm tématům věnovat celoročně. Ne jen připomínat 17. listopad, ale věnovat se tématům s ním spojeným častěji ve veřejném prostoru. Řešíme třeba teď s magistrátem, že bychom na místě bývalého Stalinova pomníku nějak zpracovali historii a kontext toho místa a ukázali bychom lidem, kteří tam přijdou, co se na tom místě všechno dělo a proč. Chceme vysvětlovat, jak se historická místa spjatá s minulým režimem nebo sametovou revolucí vyvinula do dneška. Příští rok bychom začali pilotním projektem u Stalinova pomníku a pak bychom to rozšířili na Národní, Albertov, Václavské náměstí a podobně. Ale je to běh na dlouhou trať. Už letos bychom také rádi více zdůrazňovali, že svoboda není samozřejmost, ale i zodpovědnost.