Andrej Babiš: Nechci zavírat podniky a firmy

Jít volit je bezpečnější než jít do samoobsluhy. Lidé se nemusí bát, říká premiér a šéf ANO.

Naposledy jsme spolu mluvili v pátek 21. srpna. Tehdy jste mi vysvětloval, proč jste se postavil proti plánu nosit roušky všude možně, jak navrhoval tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. V Právu tehdy vyšel váš rozhovor s titulkem: Rozhodli jsme správně, lidé už jsou z roušek otrávení. Co tomu s odstupem říkáte?

Samozřejmě, že po bitvě je každý generálem. V mediálním prostoru jsou různé celebrity, různí lékaři a všelijak se vyjadřují. Například 26. srpna koronavirový statistik pan profesor Ladislav Dušek z ÚZIS říkal, že – cituji – koronavirus si už show nezaslouží, citelně zeslábl a snad mu to vydrží. Byl tady třeba hlavní rouškobijec Roman Šmucler, který dřív seděl za TOP 09 v ústředním krizovém štábu.

Za první vlny přišel externí expert s matematickým modelem na základě situace v Itálii, který fungoval. Proto jsme udělali ihned ta opatření, šli vlastní cestou, byli první v Evropě, zachránili tisíce životů a nenastal scénář jako v Itálii. Ano, pak jsme rozvolnili. Ale první matematický model, se kterým přišel stejný expert, byl až 31. srpna. První matematický model z ministerstva zdravotnictví od pana profesora Duška přišel dokonce až 18. září. Takže mi samozřejmě můžete vyčítat leccos, ale je nutné se podívat na souvislosti. Opozice pořád křičí. Nejprve že rušíme lety či biatlon, pak křičeli, ať rozvolňujeme. Když jsme rozvolňovali, bylo to moc pomalu. Teď zase, že moc rychle. Takže nevím, co se nám tedy vyčítá.

Třeba to, že opět zavádíte nouzový stav.

Nouzový stav navrhuje pan ministr Prymula. Jde ale jen o legislativní rámec. Nezavíráme část ekonomiky jako na jaře. Je nutný pro další epidemické opatření, aby stát mohl pružněji bojovat s virem. Každé opatření se ale bude vážit na miskách vah. Všichni chceme lidi ochránit, ne je omezovat. (Rozhovor vznikal v úterý večer před středečním jednáním vlády – pozn. red.)

„Křičeli, ať rozvolňujeme. Když jsme rozvolňovali, bylo to moc pomalu. Teď zase, že moc rychle.“

Já se po zkušenosti z druhé poloviny srpna budu k epidemiologickým opatřením vyjadřovat velmi málo. Důvodem, který nám pan ministr Prymula předběžně sdělil, je to, že podle stávajícího zákona o zdraví nemůže dělat další epidemiologická opatření. Potřebuje například eventuálně mít i možnost povolat personál, kdyby v nějaké nemocnici chyběl. Za nešťastné ale pokládám, že to pan Prymula komunikoval do médií bez toho, aby to nejprve řekl mně a panu Hamáčkovi a vládě. Zopakoval jsem mu, že když má být opatření, musíme si to nejprve vyříkat na vládě. Jaká mohou nastat konkrétní omezení? Ministr Roman Prymula mluvil třeba o dočasném uzavření středních škol, ministr vnitra Jan Hamáček v pondělí pro MF DNES zmiňoval i první stupně škol základních či třeba sportovní akce zcela bez diváků. Máte nějaká další?

Já nemám žádná, pane redaktore. Znovu opakuji, že po zkušenostech z konce srpna by všechna epidemiologická opatření měl výlučně komentovat ministr zdravotnictví. Nikdo další z vlády není epidemiolog a nemá na to odbornost. Panu Prymulovi jsem doporučil, aby ministerstvo zdravotnictví komunikovalo jenom přes něj a v nějakých frekvencích, ne každý den. Není totiž dobře, když za vládu mají na opatření různí lidé různé názory.

Váš nynější postoj k tomu, že má vládní kroky komentovat pouze epidemiolog, je zajímavý. Odcituji vám pasáž z onoho našeho rozhovoru z 21. srpna: „Už to není jako za první vlny, kdy jsme udělali vše, co epidemiologové řekli. Při rozvolňování jsme si dovolili mít jiné názory, koukat na to víc z ekonomického pohledu, a tak je to i dneska.“Takže tehdy jste se nechtěl řídit názory epidemiologů, dnes zase necháváte všechno na nich. Není to prostě jen alibismus?

Není to alibismus. Ministerstvo zdravotnictví přichází logicky s návrhy, jak ochránit zdraví a životy lidí, což je samozřejmě naše priorita. Vláda do toho zásadněji vstoupí až v případě, kdy by šlo o zavírání ekonomiky. A nic takového se neděje. Firmy pojedou normálně dál, obchody jsou samozřejmě normálně otevřené. Chápu, že kritika bude vždy, ale prosím, pojďme to těch pár dnů vydržet, opět se spojit, ať ten vir zase utlumíme, jako se nám to povedlo před létem. Je zřejmé, že druhá vlna covidu letí celou Evropou, rekordní přírůstky hlásí řada zemí včetně těch, které prošly první vlnou výborně. Izrael, Slovensko. Kancléřka Merkelová sdělila tento týden, že se připravuje až na 19 tisíc pozitivních denně. Slovensko zavádí stav nouze od 1. října zatím na 45 dní.

Není to spíš tak, že je pro vás dnes jednodušší nechat vše komentovat epidemiology, abyste byl v případě kritiky z obliga?

Nevím, o čem mluvíte?! My musíme spolupracovat. Být jeden tým. Vždy jsem na názor odborníků dal, poslouchám je, mluvím s nimi od rána do večera. V první vlně se nám to vyplatilo, byli jsme vzorem možná i pro celý svět a teď to společně zase zvládneme. I přesto, že teď nebudeme zavírat provozy a nezavřeme ekonomiku. O tom jsem přesvědčený.

A bude to platit i za měsíc, nebo to bude jako s těmi rouškami?

Nevytrhávejte to z kontextu. Už několikrát jsem říkal, že na ministerstvu zdravotnictví byly na věc různé názory. A já rozhodně žádné epidemiologické rozhodnutí neměnil. Pokud teď bude schválen nouzový stav, bude se to na vládě diskutovat a pan profesor Prymula nám vše musí vysvětlit. Ale určitě nechceme dělat další plošné opatření jako za první vlny, protože to poškodilo ekonomiku i státní rozpočet.

Proč jste se vůbec s vicepremiérem a šéfem ČSSD Janem Hamáčkem tak dlouho přel o ustavení ústředního krizového štábu? Stejně jako při první vlně jste ho nechtěl a stejně jako při první vlně jste musel kapitulovat. Tentokrát na přání hejtmanů. Stálo to za veřejné přestřelky?

Protože krizový štáb v danou chvíli neměl žádnou roli. Ústřední krizový štáb zjara vznikl v nouzovém stavu, kdy byl omezený pohyb lidí, zavřené hranice a měl za úkol zajistit logistiku zdravotnického materiálu atd. Postupně ale začal vytvářet různé zbytečné komise – byla tam ekonomická, dopadová a mediální komise, měla tam zastoupení opozice, přičemž TOP 09 tam nominovala hlavního rouškobijce pana Šmuclera – takže se z toho vytvořila politická platforma. Myslím, že to není role krizového štábu. V této chvíli je jeho úkolem spolupráce s kraji, protože komunikace s nimi se bývalému ministru Vojtěchovi nedařila, byť ne zcela jeho vinou. Rád bych ale zdůraznil, že kraje mají svoje nemocnice, svoje sociální zařízení a my jim v rámci první vlny zásadně pomáhali. Vše dostávaly zdarma, zaplatili jsme odměny v jejich sociálních službách, jejich záchranářům. Kraje dostaly od vlády tento rok cca 23 miliard navíc a budou mít rekordní příjmy ve výši 260 miliard, i když se jim daňové příjmy sníží o 7,1 miliardy.

Když už jsme u krajů, je pro vás a pro ANO nynější covidová situace výhodná, či nevýhodná? Na jedné straně totiž máte možnost – v uvozovkách – uplácet skupiny voličů typu důchodců pěti tisícovkami, na straně druhé…

(skáče do řeči) Prosím vás, neříkejte, že někoho uplácíme, my nikoho neuplácíme!

… na straně druhé cokoli uděláte, sklidíte za to od části lidí kritiku. Je to pro vás tedy výhodné, či ne?

Nejhorší, co se nám mohlo stát s covidem-19, je, že se zpolitizoval. Ano, samozřejmě je to špatně. Tady jako kdyby ani nebyly krajské volby. V pondělí jsem byl v debatě na TV Nova a hodinu se bavíme o covidu-19. Je to politikum, opozice nás neustále napadá, co jsme měli a neměli udělat. Přitom oni nebyli schopni řídit tuto zemi ani v normálních časech. Takže je to absurdní. Teď bychom měli rozporů nechat, semknout se a spíš společně vyzvat obyvatelstvo, aby dodržovalo opatření v zájmu nás všech. Místo toho nás kritizují, ať uděláme cokoli. Takže krajské volby jsou o covidu-19, bohužel, a ne o tom, co jsme v krajích udělali anebo jaký máme program do budoucna.

Znovu se ptám, zda to berete jako výhodu, nebo handicap. Zejména starší lidé – tvořící podstatnou část voličů ANO – se totiž mohou kvůli viru bát k volbám přijít. Jak to vidíte?

My opatření proti pandemii neděláme kvůli volbám. Kdyby tomu tak bylo, tak nebudeme dělat před volbami nějaká omezující opatření. Děláme to kvůli ochraně zdraví lidí. Zadruhé, ministerstvo vnitra volby zorganizovalo takovým způsobem, že je zaručena bezpečnost a zdraví voličů. Není důvod, aby občané měli obavy a nešli k volbám.

Jak do předvolebního kvasu zapadá váš návrh na zrušení superhrubé mzdy spojený se snížením daní z 19 na 15 procent? Snížení má být jen na dva roky, přesně v jejich polovině budou volby do Sněmovny. Omezená doba snížení daní je nestandardní, ne?

Zaprvé jsme snížili zásadně zadlužení naší země. Od roku 2014 do roku 2019 ze 41 a půl na 30. Takže opozice zadlužení navyšovala, my ho do roku 2019 snižovali. Dostali jsme se na jedno z nejlepších míst v Evropě. Tento rok se zadlužíme, ale stále to bude méně, než jsme zdědili v roce 2013, a pořád budeme jedni z nejlepších v Evropě. Navíc všichni vědí, kam ty peníze šly. Je to zatím 185 miliard, které dostali lidé, abychom udrželi zaměstnanost, podpořili živnostníky, podnikatele a tak dále. Zrušením superhrubé mzdy, kterou zrušíme navždy, si polepší všichni zaměstnanci, ale i všichni zaměstnavatelé. Protože když budou vyjednávat s odboráři kolektivní smlouvu, tak zkrátka řeknou, že dostanou 7 procent navýšení platu a 5 procent čistého. Výhodné to bude i pro stát, který tím pádem nebude navyšovat platy, protože je navyšuje těmi sedmi procenty. Snížení daní je k tomu na dva roky, protože v těch dvou letech musíme zaměstnance a firmy podpořit, než se dostaneme do lepší ekonomické situace, což předpokládáme v roce 2023. Příští rok budou volby, po nichž vznikne nová vláda. Všichni půjdou s daňovou tematikou do voleb, takže si o dani na rok 2023 rozhodne nová vláda, která na to bude mít dostatek času.

No právě. Zavádíte to vy. Ve smyslu: Když nás zvolíte, tak se uvidí…

My ne. Kde je psáno, že vyhrajeme?

Drtivě vévodíte všem průzkumům, navíc slib zachování snížené daně pro vás může být dobré volební téma, i když to může stát státní rozpočet ranec a zadluží to děti i vnuky, ne?

My jsme prokázali, že umíme dobře hospodařit. My jsme státní dluh 6 let po sobě snižovali. I ten deficit, který je teď schválen, podle mě nebude zdaleka naplněn. Je tam rezerva. A hlavně, my investujeme jako nikdo před námi. Řekli jsme, že se proinvestujeme z krize. Že soukromé subjekty investují méně, jejich spotřeba je menší, takže to stát musí nahradit. A od roku 2023, pokud budeme ve vládě, budeme dluh snižovat.

I předseda ČSSD Jan Hamáček mi při pondělním rozhovoru říkal, že hnutí ANO v čele s ministryní financí šíleně rozhazuje a není jasné, kde se na to vezmou peníze na příjmové stránce. Když už to říká i socialista, bude to asi vážné, ne?

Tak to jste mě pobavil. Naopak, naše resorty šetří. To se mi ani nechce věřit, že to říkal. A ani se k tomu radši nechci moc vyjadřovat, je to koaliční partner. Snad všichni vidí, kdo co navrhuje, kdo s čím přichází. My chceme podpořit spotřebu a nechceme navyšovat daně. Naopak daně snižujeme. Sociální demokracie je chce zvyšovat.

Vraťme se ke krajským volbám. Nejenže můžete oproti těm před čtyřmi lety ztratit, ale ještě vám kvůli dohodám opozičních lídrů hrozí větší počet vyšachování z koalic. Pozměnil jste kvůli tomu nějak volební cíle?

Počítáme s tím. V minulých volbách jsme vyhráli v devíti krajích a ve čtyřech nás obešli. Tradiční demokratické strany se v krajích znají dlouho, takže ta tendence spojovat se a připravovat se na spojení do sněmovních voleb proti Babišovi je jasná. Opozice má jen jediný cíl a jediný program, a to je odstranit Babiše. Můžu jen poprosit, ať lidé přijdou volit, že nemusí mít obavy. Stejně jako když jdou nakoupit do samoobsluhy. Naopak, ve volebních místnostech bude ochrana zdraví ještě na vyšší úrovni.

Určitě nechceme dělat další plošné opatření jako za první vlny. To poškodilo ekonomiku i rozpočet.

Za nešťastné pokládám, že to pan Prymula komunikoval do médií, aniž to nejprve řekl mně a panu Hamáčkovi a vládě.