Na Vinohrady za vilami i osobnostmi
Místa v Praze 10 upomínají na život Karla Čapka i zrození kultu Járy Cimrmana. Na památkově chráněném hřbitově leží například Václav Havel.
PRAHA Velmi různorodou městskou částí je Praha 10. Nacházejí se zde panelová sídliště, jako je třeba Skalka, průmyslová oblast na okraji Malešic, ale i prominentní vilová čtvrť z období první republiky. A právě tudy vede naše putování.
K východní části Vinohrad se nejlépe dostaneme od stanice metra na náměstí Jiřího z Poděbrad. Poté, co překonáme frekventovanou Korunní třídu, naši pozornost upoutá vysoká bohatě zdobená novorenesanční stavba. Jedná se o Vinohradskou vodárenskou věž, která vznikla už v roce 1882 podle projektu architekta Antonína Turka. Tehdy se stala součástí důmyslného systému zásobování Královských Vinohrad vodou. Svému původnímu účelu přestala věž sloužit až v roce 1962, kdy byla přestavěna na byty.
Chátrající objekt i okolní areál by však brzy měly získat nové využití. Včera magistrát oznámil, že zde hodlá do roku 2024 vybudovat za 200 milionů korun osvětové centrum Hydropolis Praha, které má široké veřejnosti představit proces výroby a distribuce pitné vody.
Mnoha slavnými vilami je protkán především pás sousedních ulic. Například v Dykově ulici stojí originální dům zčásti pokrytý terakotovými deskami, který v roce 1928 přestavěl architekt Ladislav Machoň pro člena správní rady Maršnerovy čokoládovny Františka Pokorného. Hned vedlejší rodinná vila architekta Aloise Dryáka zase vznikla ve stylu romantického dekorativismu se secesními detaily.
Bez zajímavosti není ani objekt stojící ve stejné ulici s popisným číslem 14. Připomíná spíše honosný zámeček. Vystřídalo se zde několik bohatých majitelů. Poslední z nich, František Kraus, se z vily musel v roce 1941 vystěhovat kvůli svému židovskému původu, byl deportován do Polska, holokaust nepřežil.
Dům nejprve zabralo německé gestapo a po válce se sem nastěhovala speciální jednotka sovětské armády, která hledala na našem území ruské emigranty. Později budova spadala pod ministerstvo obrany a následně pod Československý rozhlas. A právě zde se také v říjnu roku 1966 uskutečnila ustavující schůze Divadla Járy Cimrmana. Tuto událost dnes připomíná pamětní deska před vchodem.
Pozoruhodných vil je v okolí mnohem víc. Například ve vedlejší Hradešínské ulici stojí památkově chráněná stavba kombinující režné zdivo s hrubou omítkou, kterou si v letech 1908 až 1909 postavil architekt Jan Kotěra. Ten mimochodem navrhl ve stylu anglické moderny i Trmalovu vilu ve Strašnicích, která je dnes přístupná veřejnosti.
O kus dál při cestě směrem k Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nemůžeme minout dvojdům bratří Čapků. Radnice Prahy 10 koupila v roce 2013 polovinu po Karlu Čapkovi za 44 milionů korun.
Objekt je výjimečný nejen svou architekturou, ale i tím, že se v něm podařilo zachovat část původního vybavení a osobních předmětů slavného dramatika a spisovatele. V ložnici v prvním patře Čapek po těžké nemoci v prosinci 1938 zemřel.
Městská část zpracovala projekt celkové opravy, po níž by se během příštích dvou let měla vila částečně vrátit do původní podoby. Aktuálně je možné si interiéry prohlédnout v rámci letošních oslav 130 let od umělcova narození.
Kde leží Jaroslav Foglar
Když popojdeme dál na východ a mineme areál nemocnice, přijdeme až k Vinohradskému hřbitovu, který původně vznikl jako pohřebiště pro bohaté vinohradské obyvatele. Založen byl v roce 1885, avšak postupně byl několikrát rozšířen. Dnes má rozlohu kolem 10 hektarů a nachází se zde zhruba 16 tisíc hrobů. Centrálním místem je novogotická kaple svatého Václava z roku 1897, památkově chráněn je ale už celý hřbitov. Pochováno je zde mnoho význačných osobností, například bývalí prezidenti Václav Havel i Emil Hácha. Svůj hrob tady má třeba i spisovatel Jaroslav Foglar, hudební skladatel Jiří Šlitr nebo zpěvák Karel Zich. U zdejší tramvajové zastávky naše putování končí.