Hlídači a podfukáři
Principem pojištění je, že lidé dají peníze dohromady (pojistné), a když se někomu z nich něco stane (pojistná událost), tak z oné hromady peněz dostane část (pojistné plnění). A pojišťovna dbá na to, aby situace někdo nezneužíval. Až potud to zní celkem logicky. Jenže pak do věci vstupuje lidský faktor.
Mnozí pojištění zkoušejí, zda by ze společného balíku nemohli dostat trochu víc. Pojišťovny pak na klienty hledí podezřívavě. Asi už jste slyšeli názor, že pojišťovny pro jistotu každého odmítnou a platí jen těm, kdo mají nervy se odvolat. O tom, že to s přístupem pojišťoven nebude tak zlé, svědčí tři pojistné události, které se v mém okolí v posledním roce staly: po nahlášení a dodání podkladů do týdne přišly na účet peníze. O to důslednější však musí být pojišťovny při prověřování podezřelých pojistných událostí. A na to mají automatizované algoritmy. Díky nim odhalí třeba případy, kdy si někteří lidé pletou pojistné podvody s podnikáním.
V Axe například přišli na podvodnou skupinu, ve které zprostředkovatel sjednával pojištění s příslibem, že lidé brzy dostanou pojistné plnění. Úrazy, které klienti následně uplatňovali, jim způsoboval sám poradce, který jim vždy těžkou botou před nemocnicí tloukl do oblasti kotníku tak dlouho, až noha natekla, zčervenala a zmodrala. A hned z toho byla diagnóza, která přilepšila rodinnému rozpočtu.
Na pojistných podvodech se projevila i doba koronavirová: Simplea zaznamenala případy, kdy byli lidé kvůli nedostatku práce zaměstnavatelem donuceni „hodit se marod“, i když byli zdraví. Někteří se navíc kromě podvodu na ČSSZ dopustili ještě pojistného podvodu, když tuto pracovní neschopnost nahlásili i jako pojistnou událost.
Jiné pojišťovny uvádějí téměř hororové případy vysokých pojistek, které údajně sjednal pacient, jenž však tou dobou ležel v kómatu, byl nezvěstný, prohlášený za mrtvého... a v cizině se pod novou identitou těšil, až příbuzní v Česku inkasují peníze. Mnohem běžnější však je, že lidé na počátku „vylepší“svůj zdravotní dotazník a taktně pomlčí o některých prodělaných nemocech či úrazech. A ač se to zdá jako maličkost, i to může být kvalifikováno jako pojistný podvod, pokud následně klient nahlásí pojistnou událost, jež s problémem souvisí. Pavel Sedlář z Komerční pojišťovny však varuje: „Porušení povinnosti pravdivě informovat o zdravotním stavu může vést k odmítnutí pojistného plnění.“A Michal Korejs z NN Životní pojišťovny k tomu dodává, že podle zákona si pojišťovny mohou vyměňovat informace napříč celým trhem, což je v době moderní výpočetní techniky rychlý a efektivní nástroj. (jol)